6.1.5.4
Řízení o povolení záměru
Ing. Arch. Hana Krupníková
Podání žádosti prostřednictvím datové schránky
Žádost lze podat elektronicky přes portál stavebníka nebo v listinné formě, přičemž je-li možné ji podat v listinné podobě, je nutné umožnit i podání žádosti prostřednictvím datové schránky. Takto podaná žádost se považuje za podání učiněné v listinné podobě. Uvedené se vztahuje také na podání dokumentace pro povolení záměru, která nemusí být zpracovaná projektantem, a která nebyla vložena do evidence elektronických dokumentací stavebníkem (§ 172 odst. 4 NSZ). Takovou dokumentaci je proto možné zaslat stavebnímu úřadu i prostřednictvím datové schránky. Naproti tomu projektová dokumentace musí být vždy vložena do evidence elektronických dokumentací nejpozději s podáním žádosti a nelze ji tedy zaslat stavebnímu úřadu datovou schránkou.
Společné stanovisko k prokazování plnění požadavků zákona o hospodaření energií
Cílem je stanovení společného postupu stavebních úřadů při hodnocení splnění požadavků na snižování energetické náročnosti budov (§ 7 odst. 1 a 2 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZHE") ve vazbě na vybraná ustanovení nového stavebního zákona. Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění účinném od 1. 9. 2024 mění výši vybraných faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů, upravuje výpočet energetické náročnosti budovy v těch případech, kdy výrobna elektřiny může nebo nemusí být umístěna na budově a zároveň dodává energii do více budov v rámci souboru budov (areálu) aj.
NahoruPojmy
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů oproti novému stavebnímu zákonu pojem "budova" pro své účely zužuje na takovou budovu, ve které se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení. Pojem "větší změna dokončené budovy" je nutno vykládat jako nástavbu, přístavbu, stavební úpravu nebo změnu v užívání stavby, pokud navrhovaná změna zasáhne více než 25 % celkové plochy obálky budovy. Pojem "podstatná rekonstrukce" je pak nutno chápat jako změnu dokončené stavby, pokud by předpokládané náklady na takovou změnu přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu.
NahoruPostup stavebních úřadů
Plnění požadavků podle § 7 ZHE je prokazováno průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen "PENB") zpracovaného podle prováděcího právního předpisu, a to podle jeho právního stavu účinného ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru. S účinností od 1. 9. 2020 upravuje vzor, obsah PENB a způsob jeho zpracování vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška současně zpřísnila od 1. 1. 2022 požadavky na množství primární energie (energie, která neprošla žádným procesem přeměny) z neobnovitelných zdrojů energie pro referenční budovu.
NahoruStátní energetická inspekce
Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem (§ 13 ZHE):
-
v řízeních o povolení záměrů výroben tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, s výjimkou řízení vedených jinými stavebními (Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem spravedlnosti);
-
v řízeních o povolení záměru změny způsobu vytápění budovy připojené na soustavu zásobování tepelnou energií;
V uvedených řízeních vydává územní inspektorát Státní energetické inspekce vyjádření.
U staveb důležitých pro obranu státu uplatňuje stanoviska a vyjádření Ministerstvo obrany, u staveb určených k zajišťování bezpečnosti státu Ministerstvo vnitra a u staveb pro účely Vězeňské služby ČR a jejích organizačních jednotek pak Ministerstvo spravedlnosti.
Povolování a užívání tepelných čerpadel
Tepelná čerpadla jsou výrobky ve smyslu § 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů a nepodléhají posouzení stavebním úřadem. Jejich osazení není předmětem řízení o povolení záměru.
Obecně platí, že pokud má být tepelné čerpadlo součástí nové stavby, pak se tato stavba povoluje a kolauduje stejně jako kterákoliv jiná stavba. Skutečnost, že její součástí má být tepelné čerpadlo, na situaci nic nemění. Pokud se jedná o dodatečnou instalaci tepelného čerpadla na stávající stavbu, pak se v případě prací souvisejících s instalací tepelného čerpadla jedná o stavební úpravu stávající stavby, bez ohledu na umístění samotného tepelného čerpadla ve vztahu ke stávající stavbě, se kterou je funkčně propojeno a které bude sloužit. Stavební úpravou jsou pouze vlastní stavební zásahy ve stávající stavbě v souvislosti s instalací tepelného čerpadla, nikoliv samotné tepelné čerpadlo. Dojde-li instalací tepelného čerpadla ke změně způsobu vytápění budovy, která je připojena na soustavu zásobování tepelnou energií, může být tato změna způsobu vytápění budovy provedena pouze na základě povolení záměru (§ 7 odst. 9 ZHE).
U tepelného čerpadla vzduch/vzduch nebo vzduch/voda je jedním z podkladů k posouzení stavebním úřadem v relevantním případě také závazné stanovisko příslušné krajské hygienické stanice, která posoudí celý stavební záměr z pohledu své kompetence.
V případě tepelného čerpadla využívající vrt je nutné rozlišovat mezi samotným vrtem a tepelným čerpadlem. Vrt nenaplňuje definici stavby (§ 5 odst. 1 NSZ), tudíž je zcela mimo posuzování stavebního úřadu, tzn. vrty nevyžadují žádné povolení podle nového stavebního zákona. Je však třeba zdůraznit, že podléhají posuzování podle jiných právních předpisů. Vrty budované v rámci hydrogeologického průzkumu jsou součástí geologických prací, na které se v souladu s § 6, § 7 a § 9a zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů vztahuje vyjadřovací, evidenční, oznamovací a ohlašovací povinnost. Geologické práce zahrnují nejen vrtnou sondáž, ale i soubor doprovodných prací jako jsou čerpací zkoušky, režimní měření hladiny podzemní vody, teplotní testy apod. Projekt technických prací obsahuje řešení likvidačních, popřípadě zajišťovacích a rekultivačních prací, tzn. po ukončení průzkumu se vrt odborně zlikviduje nebo zabezpečí (§ 5 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 369/2004 Sb.). Pokud je vrt delší než 30 m, jde o činnost prováděnou hornickým způsobem (§ 3 písm. f) zákona č. 61/1988 Sb.). V případě vrtu využívajícího tepelnou energii z podzemní vody je k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie třeba povolení k nakládání s vodami vodoprávního úřadu (§ 8 odst. 1 písm. d) VODZ). Ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle vodního zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to ke geologickým pracím spojených se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, je potřeba souhlas vodoprávního úřadu (§ 17 odst. 1 písm. i) VODZ). Souhlas je potřeba doložit také k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda (§ 17 odst. 1 písm. g) VODZ).
V případě tepelného čerpadla využívající kolektor je nutné kolektor posoudit jako stavbu pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která se povoluje v závislosti na kategorii stavby, ve které je zařazena. Podle druhu kategorie stavby je vyžadováno povolení příslušným stavebním úřadem či nikoliv a současně se na kategorii stavby váží i další povinnosti podle nového stavebního zákona.…
