6.1.5.7
Mimořádné postupy
Ing. Arch. Hana Krupníková
Mimořádné postupy § 263 až 265 NSZ
V praxi mohou nastat dvě situace:
-
mimořádné opatření, kterým se rozumí opatření na stavbě nebo pozemku spočívající podle okolností i v provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům mimořádné události, čelí jejím účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám (§ 263 NSZ);
-
obnova stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené mimořádnou událostí podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena (§ 264 NSZ).
NahoruMimořádné opatření
Jedná se o prostředek pro rychlou a efektivní ochranu staveb a území před bezprostředně hrozící mimořádnou událostí, např. provedením terénní úpravy, násypu, ochranného valu nebo hráze, úpravou stavby, odstraněním stavby, zřízením zábran, zátarasů a podobných technických zařízení, popř. též realizací nových staveb. Vždy však musí jít o opatření, jehož jediným, prvořadým účelem je ochrana před bezprostředně hrozící mimořádnou událostí a nesmí jít o obcházení zákona. Stavebník je oprávněn zahájit mimořádná opatření na stavbách nebo pozemcích směřujících k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, tj. zahájit provádění staveb, terénních úprav nebo odstranění staveb, bez předchozího povolení, je však povinen neprodleně provádění těchto opatření oznámit stavebnímu úřadu (písemně nebo ústně do protokolu). Oznámení musí mít náležitosti podání podle § 37 odst. 2 SŘ.
Stavební úřad může na základě oznámení rozhodnout o tom, že:
-
upouští od vydání povolení;
-
omezuje obsah žádosti o povolení na nejnutnější míru nezbytnou pro jeho vydání (mezi nezbytné podklady se řadí předepsaná dokumentace);
-
lze některé podklady pro vydání povolení předložit dodatečně, a to ve lhůtě stanovené stavebním úřadem.
Rozhodnutí může stavební úřad vydat jako první úkon v řízení, odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Kontrolovat provádění opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události na stavbách a pozemcích je stavební úřad oprávněn provedením stavební kontroly (§ 291 a násl. NSZ).
NahoruObnova
Jedná se o obnovu stavby nebo terénní úpravy zničené či poškozené při mimořádné události ve shodě s původním povolením a dokumentací, podle níž byla provedena. Postup nelze aplikovat na stavby, které byly zničené či poškozené při mimořádné události, avšak byly provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním. Stavebník (vlastník stavby nebo pozemku) je povinen obnovu předem oznámit (písemně nebo ústně do protokolu) stavebnímu úřadu, a to do 6 měsíců ode dne, kdy ke zničení nebo poškození stavby nebo terénní úpravy došlo. V oznámení uvede údaje o stavbě nebo terénní úpravě, jednoduchý technický popis prací (který nemusí být zpracován projektantem) a osobu, která bude činnost provádět. Po oznámení obnovy může započít s pracemi směřujícími k obnově stavby nebo terénní úpravy. Stavebník nebo vlastník stavby nebo pozemku může požádat stavební úřad o kopii původního povolení a dokumentace. Ten mu ji, pokud ji má k dispozici, bezodkladně poskytne.
Při posuzování obnovy mohou nastat tři situace:
-
obnova není v rozporu s požadavky jiných právních předpisů ani nevyžaduje stanovení podmínek k ochraně veřejných zájmů – obnovu lze provést na základě oznámení, pokud s ní bude započato do 2 let ode dne oznámení; obnova musí být provedena do 10 let ode dne oznámení;
-
obnova není v rozporu s požadavky jiných právních předpisů, ale vyžaduje stanovení podmínek k ochraně veřejných zájmů – stavební úřad v takovém případě vyrozumí stavebníka do 15 dnů ode dne oznámení o tom, že obnova vyžaduje povolení (oznámení považuje za žádost o povolení obnovy), a do 30 dnů povolení obnovy vydá; odvolání proti tomuto rozhodnutí je sice přípustné, ale nemá odkladný účinek; povolení obnovy platí 2 roky ode dne nabytí jeho právní moci, bylo-li s prováděním obnovy započato v době platnosti povolení,…
