Odstraňování staveb a terénních úprav

6.1.5.6

Odstraňování staveb a terénních úprav

Ing. Arch. Hana Krupníková

Oprávnění k provádění a odstraňování staveb, zařízení a terénních úprav

Základním požadavkem je, aby byly stavby prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem, který je povinen zajistit odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby oprávněným stavbyvedoucím (§ 14 písm. d) a f) NSZ). Současně zákon vymezuje stavby, které může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí (§ 159 odst. 2 NSZ). Jedná se o:

• drobné stavby uvedené v příloze č. 1 k NSZ, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11 a 12 této přílohy, tj. výměny vedení a sítí technické infrastruktury,

• stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1 a 2 přílohy č. 1, tj. stavby do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí s bydlením nebo rodinnou rekreací, a nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost, a skleník do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 m² zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, přestože jsou umisťovány v odstupové vzdálenosti méně než 2 m od hranic pozemků,

• a dále o jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k NSZ.

Podmínkou je, že stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. V případě stavby pro bydlení nebo změny stavby, která je kulturní památkou, je však stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Uvedené stavby může stavebník také svépomocí odstraňovat, opět má povinnost zajistit stavební dozor. U staveb, v nichž je obsažen azbest, je stavebník povinen zajistit odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím.

V případě, že zhotovitel poruší svou povinnost tím, že nezajistí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby stavbyvedoucím, resp. nezajistí stavební dozor v zákonem stanovených případech, dopustí se přestupku (§ 302 odst. 2 písm. b) NSZ) a lze mu uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč (§ 302 odst. 7 písm. b) NSZ).

 NahoruStavbyvedoucí

Činnost stavbyvedoucího je považována za vybranou činnost ve výstavbě (§ 155 NSZ) a může ji vykonávat autorizovaný architekt (pouze u jednoduchých staveb), autorizovaný inženýr nebo autorizovaných technik. S ohledem na rozsah a závažnost funkce stavbyvedoucího a s ní spojených povinností a zodpovědnosti se předpokládá jeho stálá přítomnost na staveništi v průběhu provádění nebo odstraňování stavby. V případě, že stavbyvedoucí poruší některou ze stanovených povinností (§ 164 NSZ), dopustí se přestupku (§ 303 odst. 2 NSZ) a lze mu uložit pokutu do výše 400 000 Kč (§ 303 odst. 5 NSZ).

 NahoruStavební dozor

Stavební dozor vykonává svou činnost pouze při provádění nebo odstraňování staveb, zařízení anebo terénní úpravy svépomocí a musí splňovat stanovené kvalifikační požadavky (§ 165 odst. 1 NSZ), přičemž se nemusí jednat o autorizovanou osobu. Náplň činnosti stavebního dozoru je stanovena volněji než v případě stavbyvedoucího. O tom svědčí jak společná zodpovědnost se stavebníkem u některých povinností, tak použitý výraz "sleduje" u jiných povinností. Osoba vykonávající stavební dozor tak vykonává pouze občasný dozor, neboť provádění ani odstraňování stavby, zařízení anebo terénní úpravy nevede, ale jenom usměrňuje. V případ porušení některé ze stanovených povinností (§ 165 odst. 2 NSZ) se osoba vykonávající stavební dozor dopustí přestupku (§ 303 odst. 3 NSZ), a lze jí uložit pokutu do výše 400 000 Kč (§ 303 odst. 5 NSZ).

 NahoruTechnický dozor stavebníka

Činnost stavebního dozoru je někdy mylně ztotožňována s činností technického dozoru stavebníka, která má však zcela jiné úkoly, a to hájit na stavbě zájmy stavebníka. Osoba technického dozoru stavebníka nemá zákonem stanovené povinnosti ani odpovědnost. Pouze je stanoveno, v jakých případech má stavebník povinnost takovou osobu zajistit (§ 161 odst. 2 NSZ). Činnost technického dozoru může vykonávat pouze autorizovaná osoba (autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr nebo autorizovaných technik). Pokud stavebník poruší svou povinnost tím, že technický dozor nad prováděním stavby financované z veřejného rozpočtu nezajistí, dopustí se přestupku (§ 302 odst. 1 písm. a) NSZ) a lze mu uložit pokutu do výše 400 000 Kč (§ 302 odst. 7 písm. a) NSZ).

 NahoruDozor projektanta

Také výkon dozoru projektanta může vykonávat pouze autorizovaná osoba, neboť se jedná o vybranou činnost ve výstavbě (§ 155 NSZ). Nový stavební zákon dozor projektanta sice definuje jako průběžný odborný dozor nad souladem realizace dokumentace pro provádění záměru s dokumentací o povolení záměru a nad prováděním záměru v souladu s dokumentací pro provedení záměru (§ 14 písm. h) NSZ), ale neukládá mu žádné povinnosti ani odpovědnost. Stanoví pouze, ve kterých případech musí stavebník tuto osobu zajistit (§ 161 odst. 2 a 3 NSZ). V případě porušení této povinnosti se stavebník dopustí přestupku (§ 302 odst. 1 písm. a) NSZ), za který mu lze uložit pokutu do výše 400 000 Kč (§ 302 odst. 7 písm. a) NSZ).

 NahoruVedení stavebního deníku

U většiny jednoduchých staveb nemusí být veden stavební deník, ale postačí vést jednoduchý záznam o stavbě. U stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a do 3 m hloubky a stavby garáží to však nestačí. Nově je stanovena povinnost vést stavební deník v českém jazyce (§ 166 odst. 1 NSZ). Forma jeho vedení (písemná nebo elektronická) je volitelná, s výjimkou staveb, které jsou předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, kde je povinnost vést deník elektronicky (§ 166 odst. 5 NSZ). Tato povinnost se vztahuje pouze na takové stavby, které samy o sobě přesahují finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, tj. v současné době částku 135 348 000 Kč bez DPH. Naopak, nevztahují se na případy, kdy stavba je součástí předmětu veřejné zakázky zatříděné jako veřejná zakázka na dodávky nebo veřejná zakázka na služby. Povinnost sčítat předpokládané hodnoty jednotlivých samostatných staveb z hlediska pravidel zákona o zadávání veřejných zakázek se netýká uvedené povinnosti stanovené podle nového stavebního zákona. Zhotovitel, který stavební deník, resp. jednoduchý záznam o stavbě nevede, dopouští se přestupku (§ 302 odst. 2 písm. c) NSZ), za který mu lze uložit pokutu ve výši do 400 000 Kč (§ 302 odst. 7 písm. a) NSZ).

Řízení o odstranění stavby a její dodatečné povolení

Pokud bylo řízení o odstranění stavby zahájeno do 30. 6. 2024 a žádost o dodatečné povolení byla podána na základě poučení stavebního úřadu po 1. 7. 2024, bude řízení o odstranění stavby i řízení o dodatečném povolení vedeno podle § 129 odst. 2 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., a to bez ohledu na skutečnost, že žádost o dodatečné povolení byla podána po 1. 7. 2024, neboť řízení o dodatečném povolení stavby tak, jak jej koncipoval zákon č. 183/2006 Sb., je neoddělitelně spjato s řízením o odstranění stavby.

V případě, že žádost o dodatečné povolení stavby byla podána sice do 30. 6. 2024, ale před podáním této žádosti nebylo zahájeno řízení o odstranění stavby, a to bylo (bude) zahájeno po 1. 7. 2024, stavební úřad bude postupovat již podle nového stavebního zákona (§ 255 odst. 1 NSZ). S ohledem na uvedené je potřeba upozornit, že součástí žádost o dodatečné povolení musí být mj. i dokumentace pro povolení záměru. Pokud není, stavební úřad je povinen postupovat v souladu s § 185 odst. 3 NSZ tak, že žádost neprojedná a usnesením ji odloží. Stavebnímu úřadu musí být podána bezvadná žádost o dodatečné povolení, a to ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby s tím, že nejpozději s podáním žádosti vloží stavebník projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací (§ 172 odst. 4 NSZ). Dokumentaci pro povolení záměru, která nemusí být zpracovaná projektantem, vloží do evidence elektronických dokumentací stavební úřad, neučiní-li tak spolu s podáním žádosti stavebník.

Řízení o nařízení odstranění stavby

Novy stavební zákon vymezuje taxativní důvody pro nařízení odstranění stavby a upravuje v některých případech možnost zhojení závadného nebo protiprávního stavu. Obdobně se postupuje také v případě terénních úprav a zařízení (§ 261 odst. 1 NSZ).

 NahoruJednotlivé důvody pro nařízení odstranění a procesní postupy s nimi související

1. Nařízení odstranění stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav, nejde-li o kulturní památku (§ 250 odst. 1 písm. a) NSZ) – nejde o případ, kdy je nutno záměr neodkladně odstranit (§ 295 odst. 1 písm. d) NSZ)

Řízení o odstranění musí stavební úřad z úřední povinnosti zahájit, pokud vlastník stavby porušil svoji povinnost řádné údržby stavby (§ 167 písm. a) NSZ), stavebně technický stav stavby je takový, že již objektivně ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a závady nebyly odstraněny ani na základě nařízení opatření k nápravě (§ 295 odst. 1 NSZ). Stavební úřad však musí nejprve postavit najisto, že protiprávní stav skutečně nastal. K tomu využije typicky stavební kontrolu v místě stavby. Vždy kontrolu provede v případě podnětu dotčeného orgánu (§ 292 odst. 1 NSZ). Pokud bude k posouzení potřeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, může si v rámci součinnosti vyžádat vyjádření dotčených orgánů, případně znalecký posudek či jiné odborné vyjádření (např. statika).

Účastníci řízení jsou stanoveni v rozsahu § 250 odst. 2 NSZ. Povinným je vlastník stavby a stavebník zejména v případě neoprávněných staveb, kdy se stavebník nestal jejím vlastníkem, neboť stavba přirostla k pozemku. Vedlejšími účastníky řízení pak jsou osoby s věcným právem ke stavbě nebo k pozemku pod ní, osoby s věcným právem k sousednímu pozemku, nebo k sousední stavbě a obec (§ 250 odst. 2 SZ). Za věcné právo se považuje vlastnictví, právo stavby, věcné břemeno, zástavní právo, zadržovací právo a předkupní právo evidované v katastru nemovitostí. Rozhodující je potencionální možnost přímého dotčení práv těchto osob.

Obsah a rozsah dokumentace pro odstranění stavby je stanoven v § 8 a v příloze č. 10 vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (ve smyslu § 2 odst. 1 této vyhlášky to platí i pro stavby jednoduché a drobné). Stavební úřad při nařizování odstranění stavby vychází zejména z údajů uvedených v dokumentaci (stěžejní podklad v řízení). Projektant je povinen zpracovat dokumentaci pro odstranění stavby v souladu s právními předpisy (§ 162 odst. 2 písm. b) NSZ), tato povinnost se vztahuje také na zpracovatele dokumentace jednoduchých staveb, které nemusí být zpracovány projektantem (§ 162 odst. 5 NSZ). To nezbavuje stavební úřad odpovědnosti za její řádnou kontrolu (zásada materiální pravdy).

Stavební úřad zašle oznámení o zahájení řízení nejprve povinnému a vyzve ho v přiměřené lhůtě k předložení dokumentace pro odstranění stavby včetně vyjádření, závazného stanoviska nebo rozhodnutí dotčeného orgánu (§ 251 odst. 1 NSZ). Pokud povinný výzvu nesplní, dokumentaci opatří stavební úřad na své náklady (o tom musí být povinný poučen). Půjde o veřejnou zakázku, zpravidla malého rozsahu (§ 27 zákona o zadávání veřejných zakázek). Oznámit zahájení řízení ostatním účastníkům lze až po předložení dokumentace povinným nebo po jejím opatření stavebním úřadem (§ 251 odst. 2 NSZ). V oznámení stavební úřad ostatním účastníkům stanoví přiměřenou lhůtu pro podání námitek, která nesmí být kratší než 15 dnů (§ 189 ve spojení s § 262 NSZ). Námitky účastníků by měly směřovat výhradně k odstraňování stavby a musí se týkat možného dotčení jejich práv.

U stavby posuzované v režimu § 250 odst. 1 písm. a) NSZ nelze vést řízení o dodatečném povolení. Pokud by povinný v průběhu řízení o nařízení odstranění stavby odstranil dobrovolně závadný stav (stavební úřad to musí ověřit), potom stavební úřad vedené řízení zastaví (§ 66 odst. 2 správního řádu). Pokud vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým stavbu nařídí odstranit, může podle okolností povinnému uložit povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení nebo ke kompenzaci případných negativních důsledků na zájmy chráněné podle zákona nebo jiných právních předpisů. Vyloučení odkladného účinku odvolání je možné při splnění podmínek § 85 odst. 2 správního řádu.

Na kulturní památky dopadá speciální úprava zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státní památkové péči"). Neplní-li vlastník kulturní památky mu stanovené povinnosti (§ 9 zákona o státní památkové péči), vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností (popřípadě krajský úřad, jde-li o národní kulturní památku) po vyjádření státní památkové péče rozhodnutí o opatřeních, která je povinen vlastník kulturní památky učinit, a zároveň určí lhůtu, v níž je povinen tato opatření vykonat (§ 10 odst. 1 zákona o státní památkové péči). Dobrý stavebně technický stav kulturní památky by tedy v případě pasivity jejího vlastníka měl zajistit svým rozhodnutím orgán státní památkové péče, a to již při jejím pouhém poškození či ohrožení.

1. Nařízení odstranění stavby, která je prováděna nebo byla provedena bez povolení anebo v rozporu s ním (§ 250 odst. 1 písm. b) NSZ)

Základní zásada procesního postupu je vyjádřena v § 255 odst. 4 NSZ – řízení o dodatečném povolení stavby je součástí řízení o nařízení odstranění stavby. V § 257 NSZ je pak stanoveno, že nelze-li stavbu dodatečně povolit, stavební úřad žádost o dodatečné povolení zamítne a nařídí odstranění stavby. Stavební úřad nevede samostatné řízení o žádosti o dodatečném povolení, vede jedno správní řízení, a to řízení o odstranění stavby. V něm posuzuje i možnost dodatečného povolení stavby (pokud k tomu dal povinný podnět, tím že o ně požádal). Pokud stavebník provádí nebo v minulosti již provedl (dokončil) nepovolenou stavbu anebo ji provádí nebo provedl v rozporu s vydaným povolením, je stavební úřad povinen zahájit řízení o odstranění stavby. Rozhodující je okamžik zahájení takovéto stavby, neboť pravomocné povolení, nebo jiný obdobný úkon, jestliže jej stavební zákon vyžaduje, musí zahájení stavby předcházet. Důvodem pro vedení řízení o odstranění stavby je tedy i situace, kdy příslušné povolení stavebního úřadu bylo vydáno, ale stavba byla prokazatelně zahájena před nabytím jeho právní moci. Nepovolené stavby je třeba odlišit od staveb neoprávněných, tedy realizovaných na cizím pozemku bez příslušného soukromoprávního titulu. Není vyloučeno, že to mohou být i stavby s veřejnoprávním povolením. V takovém případě je k řešení věci příslušný obecný soud, který nevede řízení z moci úřední, ale jedná na základě podané žaloby.

V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby je třeba uvést mimo jiné předmět řízení – identifikační údaje o nepovolené stavbě a povolení (rozhodnutí či jiné opatření), které…