Registrace k DPH

4.7.2

Registrace k DPH

Ing. Zdeněk Kuneš

 NahoruStanovení obratu pro registrace plátce

Neziskové subjekty poskytují v rámci své hlavní i vedlejší (doplňkové) činnosti řadu různých specifických činností, které realizují soustavně. Uskutečňují dodání zboží, včetně dodání nemovité věci a většina neziskových subjektů, především obcí, poskytuje nájem nemovité věci, a to soustavně za účelem získávání pravidelného příjmu.

Pokud neziskový subjekt uskutečňuje ekonomickou činnost, uvedenou v § 5 odst. 3 ZDPH, je osobou povinnou k dani a je povinen sledovat obrat pro registraci plátce.

Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využívání hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu, což je například dlouhodobý nájem.

Vzhledem k tomu, že většina obcí poskytuje nájem, tak jsou osobou povinnou k dani a jsou povinny sledovat obrat pro registraci plátce.

V zákonu o DPH je definován obrat v tuzemsku a obrat v Evropské unii.

Pro neziskové subjekty je převážně důležité sledovat obrat v tuzemsku, jehož limit je nastaven na 2 000 000 Kč.

Obrat v Evropské unii sledují především osoby, které dosahují obratu do 2 536 500 Kč (neplátci nebo i plátci) a kteří jsou zaregistrováni do režimu malého podniku pro jiný členský stát.

 NahoruObrat v tuzemsku

Obratem v tuzemsku se podle § 4a ZDPH rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za zdanitelná plnění, plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, např. dodání zboží do jiného členského státu, vývoz zboží nebo plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až § 56a ZDPH, např. finanční činnosti, dodání nemovité věci, nájem nemovité věci, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně, tedy jestliže jsou poskytovány soustavně (dlouhodobý nájem).

Do obratu v tuzemsku se zahrnují také plnění, která se považují za plnění poskytnutá za úplatu, kterými je dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) až c) a § 13 odst. 6 ZDPH nebo poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 a 4 ZDPH. Tato plnění se do obratu v tuzemsku zahrnují v základu daně stanoveném podle § 36 odst. 6 ZDPH.

Rozhodujícím kritériem pro zahrnutí plnění do obratu v tuzemsku je uskutečňování ekonomické činnosti podnikatele, a nikoliv způsob, jakým o uvedené transakci osoba povinná k dani účtuje nebo ji eviduje. Pro účely zákona o DPH nerozhoduje, zda podnikatel vede podvojné účetnictví, nebo pouze daňovou evidenci podle zákona o daních z příjmů.

Do obratu v tuzemsku se zahrnuje

Osoba povinná k dani zahrne do obratu v tuzemsku všechna uskutečněná plnění, za která dostane zaplaceno, ale také ta, za která zaplaceno nedostane. Hlavním ukazatelem je den uskutečnění zdanitelného plnění (nebo plnění osvobozeného s nárokem na odpočet a uvedených výjimek osvobozeného plnění bez nároku na odpočet daně), a dále hodnota náležející úplaty k datu uskutečnění plnění.

Do obratu v tuzemsku se započítávají pouze plnění uskutečněná s místem plnění v tuzemsku. O místu plnění bude pojednáno dále. Pokud by plátce např. prováděl opravu nemovitosti, která je umístěna na Slovensku, místem plnění u nemovitostí je místo, kde se nemovitost nachází. V takovém případě je místo plnění na Slovensku a do obratu pro účely registrace k dani z přidané hodnoty se fakturovaná částka za tyto služby nezapočítává.

Obci se do obratu v tuzemsku zahrnují např.:

• nájmy bytů a nebytových prostor,

• úplaty za hlášení v místním rozhlase,

• prodeje map, pohlednic dárkových předmětů v infocentru,

• úplaty z prodeje místních novin a časopisů,

• poskytnutí nebytového prostoru, včetně vnitřního movitého vybavení a včetně elektřiny, tepla a vody na dobu nejdéle do 48 hodin nepřetržitě.

Pokud je obec vlastníkem lesa, tak se do obratu zahrnuje prodej dřeva.

Pokud obec například vlastní pódium, které příležitostně poskytuje za úplatu jiným osobám, jedná se o nájem movité věci, který obci vstupuje do obratu, v tomto případě se nejedná o nahodilou činnost uskutečňovanou příležitostně, protože existuje předpoklad opakovanosti, soustavnosti.

Do obratu v tuzemsku se nezahrnuje

Do obratu v tuzemsku se nezahrnuje skutečně obdržená úplata (záloha, doplatek), ale úplata, která náleží za uskutečněná plnění. To znamená, že hlavním ukazatelem je den uskutečnění zdanitelného plnění (nebo plnění osvobozeného s nárokem na odpočet a uvedených výjimek osvobozeného plnění bez nároku na odpočet daně) a dále hodnota náležející úplaty k datu uskutečnění plnění.

Pokud osoba povinná k dani obdrží zálohu na dodání zboží nebo poskytnutí služby, tak hodnotu této zálohy do obratu v tuzemsku nezahrne, ale po uskutečnění dodání zboží nebo poskytnutí služby zahrne do obratu v tuzemsku celou hodnotu poskytnutého plnění.

Do obratu v tuzemsku se nezahrnuje úplata za plnění, které není předmětem daně, protože místo plnění je mimo tuzemsko. Tato plnění jsou předmětem daně v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.

Do obratu v tuzemsku se nezahrnuje výchovná a vzdělávací činnost, osvobozená od daně podle § 57 ZDPH a dále se nezahrnují zdravotní služby a dodání zdravotního zboží, osvobozené od daně podle § 58 ZDPH.

Do obratu v tuzemsku se dále nezahrnují plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, jako je poskytnutí kulturních služeb nebo sportovních služeb podle § 61 ZDPH. Jedná se například o příjmy ze vstupného do kina nebo divadla, z půjčování knih, dále z provozu sportovních zařízení jako jsou koupaliště, zimní stadiony, kryté bazény. Může se také jednat o zapůjčení hřiště osobám, které vykonávají sportovní činnost, například zapůjčení hřiště na tělovýchovné jednotě na volejbalový turnaj.

Do obratu v tuzemsku se také nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku, pokud tento prodej není nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

To však neplatí, pokud má prodej dlouhodobého majetku povahu běžné činnosti, kterou daná osoba povinná k dani provádí v rámci výkonu svého podnikání a pravidelně.

Pokud představuje dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku obvyklou ekonomickou činnost osoby povinné k dani, tak se úplata z tohoto uskutečněného plnění do výpočtu obratu v tuzemsku zahrnuje.

Důležitým pojmem pro oblast neziskové sféry je pojem, který zákon DPH používá, ale nedefinuje, a to pojem doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně. Vymezení tohoto pojmu je důležité nejen u neplátců pro posouzení výše obratu pro registraci z důvodu překročení limitu obratu, ale také u plátců pro účely zajištění správného postupu při výpočtu krátícího koeficientu podle § 76 ZDPH. Pojem doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně nelze ztotožňovat s pojmem "doplňková činnost", který neziskové subjekty používají běžně při rozlišení činností, k nimž byly založeny nebo zřízeny (hlavní činnost), a činností hospodářských nebo vedlejších nebo někdy též nazývaných jako "doplňkové". Z informace pro ÚSC zveřejněné MFČR 22. 12. 2008 je za příležitostnou činnost považována taková činnost, která není prováděna pravidelně, neexistuje ani předpoklad její soustavnosti vyjádřený záměrnou opakovaností. Na uskutečňování příležitostné činnosti není zpravidla vyčleněn personál a náklady i úplata přijatá za takovou činnost jsou v porovnání s celkovými náklady a výnosy minimální. Jedná se o činnost, která je uskutečněním něčeho výjimečného, nahodilého a nepředvídaného.

Neziskové subjekty mohou provozovat hospodářskou činnost nebo doplňkovou činnost, která vychází z jejího statutu, stanov nebo zřizovací listiny, s tím, že nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se účetně odděleně. Pro účely daně z přidané hodnoty může být hospodářská nebo doplňková činnost určitým vodítkem pro členění činností, které jsou nebo nejsou předmětem daně, případně jsou v rámci hlavní činnosti převážně osvobozeny od daně, nicméně nelze jednoznačně konstatovat, že pouze tato hospodářská nebo doplňková činnost je činností ekonomickou, a bylo by velkou chybou toto zjednodušené řešení v praxi aplikovat.

 NahoruRegistrace plátce z důvodu překročení limitu obratu

Registrace plátce od 1. ledna následujícího kalendářního roku

Od 1. ledna 2025 došlo k zásadní změně při registraci osoby povinné k dani za plátce ze zákona.

Do konce roku 2024 sledovala osoba povinná k dani, která nebyla plátcem, obrat za období dvanácti bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Podle přechodného ustanovení je posledním obdobím, kdy se postupuje podle zákona platného do konce roku 2024, období leden až prosinec 2024. Pokud osoba povinná k dani překročila k 31. prosinci 2024 obrat 2 000 000 Kč, je povinna podat přihlášku k registraci do 15. ledna 2025 a plátcem se stane 1. února 2025.

Od 1. ledna 2025 sleduje obrat v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku nebo osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko za kalendářní rok, a pokud tento obrat překročí částku 2 000 000 Kč, jsou povinny podle § 94 odst. 1 ZDPH podat do deseti pracovních dnů ode dne překročení obratu přihlášku k registraci za plátce a plátcem jsou od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

Registrace plátce při překročení obratu v tuzemsku dříve než od 1. ledna následujícího kalendářního roku

• Osoba povinná k dani, která v průběhu kalendářního roku přesáhne obrat v tuzemsku 2 000 000 Kč a podá přihlášku k registraci plátce, ale nechce s registrací čekat až od prvního dne následujícího kalendářního roku a v přihlášce k registraci sdělí, že požaduje být plátcem dnem následující po dni, ve kterém obrat v tuzemsku přesáhla, plátcem tímto dnem. Pokud podá přihlášku k registraci po desetidenní lhůtě, je plátcem až od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

Tato osoba povinná k dani je také povinna podat přihlášku k registraci za plátce do 10 pracovních dnů ode dne překročení částky 2 536 500 Kč a plátcem se stává dnem následujícím po překročení této částky. Povinnost přiznat a odvést daň jí vzniká již z plnění, která se ten den uskuteční.

Může se jednat o situaci, kdy osoba povinná k dani překročila v kalendářním roce obrat v tuzemsku 2 000 000 Kč a v přihlášce k registraci neoznámila, že požaduje být plátcem dříve, takže že se stane plátcem od 1. dne následujícího kalendářního roku, ale její obrat v tuzemsku ještě v průběhu kalendářního roku přesáhne částku 2 536 500 Kč.

Také se může jednat o situaci, kdy osoba povinná k dani jednorázově překročí obrat v tuzemsku 2 536 500 Kč.

Registrace osoby povinné k dani, která uskutečňuje pouze plnění bez nároku na odpočet daně

V § 6 odst. 3 ZDPH je řešena registrace osoby povinné k dani, která uskutečňuje pouze plnění bez nároku na odpočet daně. Jedná se o osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku (např. nájem) ale také osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně s místem plnění mimo tuzemsko.

• Podle tohoto ustanovení se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku nebo osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která překročí stanovený obrat v tuzemsku 2 000 000 Kč, nestane plátcem. Podmínkou ale je, že uskutečňuje pouze plnění, u kterých by neměla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem.

Povinnost podat přihlášku k registraci plátce má podle § 94 odst. 2 ZDPH do 10 pracovních dnů ode dne uskutečnění plnění, které spadá do obratu v tuzemsku a u kterého by měla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem. Plátcem se stane k 1. lednu následujícího kalendářního roku.

Jedná se o případy, kdy tato osoba překročí v kalendářním roce obrat v tuzemsku z plnění bez nároku na odpočet daně 2 000 000 Kč a poté v tomtéž kalendářním roce uskuteční plnění, u kterého by jako plátce měla nárok na odpočet daně a do deseti pracovních dnů od překročení obratu podá přihlášku k registraci plátce, ale nechce s registrací čekat až od prvního dne následujícího kalendářního roku a v přihlášce k registraci sdělí, že požaduje být plátcem dnem následujícího po dni, ve kterém obrat v tuzemsku přesáhla. Pokud podá přihlášku k registraci po desetidenní lhůtě, je plátcem až od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

Registrace osoby povinné k dani se sídlem v tuzemsku, která zrušila registraci plátce z důvodu ukončení ekonomické činnosti

Pokud osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku zrušila registraci plátce z důvodu ukončení ekonomické činnosti, začne v kalendářním roce, ve kterém jí byla zrušena registrace plátce, znovu uskutečňovat ekonomickou činnost, tak pokud v tomto kalendářním roce nebo za bezprostředně předcházející kalendářní rok překročila obrat v tuzemsku 2 000 000 Kč, je plátcem již ode dne, ve kterém uskutečnila zdanitelné plnění s nárokem na odpočet daně.

Lhůta po podání přihlášky k registraci plátce je podle § 94 odst. 3 ZDPH do 10 pracovních dnů ode dne uskutečnění takového plnění.

 NahoruDobrovolná registrace

Dobrovolná registrace osoby povinné k dani je upravena v § 6f a § 94a ZDPH. Z těchto ustanovení vyplývá, že osoby povinné k dani, pokud se nestanou plátci ze zákona, mají právo se registrovat za plátce dobrovolně.

Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku se může stát plátcem podle § 6f odst. 1 ZDPH, pokud uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění, u kterého by měla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem.

Osoba povinná k dani, která se stane plátcem podle § 6f odst. 1 ZDPH, může podat přihlášku k registraci za plátce kdykoliv, s výjimkou osoby, které byla zrušena registrace z důvodů závažného porušení povinností vztahujících se ke správě daně z přidané hodnoty. Důvod dobrovolné registrace uvede osoba povinná k dani, která má v úmyslu se registrovat jako plátce, v přihlášce k registraci.

Z § 6f odst. 1 ZDPH je zřejmé, že není přípustná dobrovolná registrace v případě, že osoba povinná k dani uskutečňuje nebo bude uskutečňovat výhradně plnění bez nároku na odpočet daně podle § 51 ZDPH s výjimkou plnění osvobozených s nárokem na odpočet daně uvedených v § 72 odst. 1 písm. d) ZDPH.

Důvody dobrovolné registrace osob povinných k dani v postavení neziskové osoby jsou v praxi různé, nejčastěji je to zahájení nového podnikání zaměřeného na jiné plátce v rámci jejich doplňkové, hospodářské nebo jiné ekonomické činnosti, kteří registraci plátce požadují, popřípadě se jedná o investiční aktivity směřující k budoucí ekonomické činnosti a je to důležité pro uplatnění nároku na odpočet daně v souvislosti s čerpáním dotací (např. u provozu vodovodů a kanalizací).

Účinnost dobrovolné registrace

V souvislosti s dobrovolnou registrací za plátce je nutné upozornit, že účinnost dobrovolné registrace se neodvíjí od data uvedeného v přihlášce k registraci, ale podle § 6f ZDPH je vázána na den následující po dni oznámení rozhodnutí, tedy plátcem se osoba povinná stane druhým dnem po doručení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována. V přihlášce k registraci se neuvádí datum dobrovolné registrace, ale pouze důvod dobrovolné registrace.

Aby se osoba povinná k dani mohla včas připravit na zahájení činnosti v pozici plátce (např. oznámení skutečnosti, že je plátcem, svým obchodním partnerům, nastavení účetního softwaru, provedení inventarizace majetku pro uplatnění odpočtu při změně režimu ke dni registrace k DPH atd.), je pro ni datum účinnosti registrace důležité. Z tohoto důvodu lze doporučit těmto nově se registrujícím osobám, aby se se správcem daně dohodly na konkrétním datu osobního převzetí rozhodnutí nebo doručení prostřednictvím datové schránky.

V případě dobrovolné registrace za plátce je vhodné spolu s přihláškou k registraci zaslat finančnímu úřadu přílohu k přihlášce, kterou lze najít na stránkách finanční správy. V této příloze jsou uvedeny otázky, na které osoba povinná k dani odpoví a finanční úřad si tím ověří, že osoba povinná k dani bude poskytovat zdanitelná plnění. Pokud osoba povinná k dani tuto přílohu k přihlášce nepřiloží, musí počítat s tím, že jí bude finančním úřadem zaslána a bude jí muset vyplnit. Na její vyplnění a odeslání bude mít 30 dnů. Tím se ale prodlužuje datum registrace za plátce.

 NahoruUplatnění odpočtu DPH při registraci

Uplatnění odpočtu daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 měsíců před datem registrace

Osoba povinná k dani, která se stala plátcem, má podle § 79 ZDPH nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 měsíců před datem registrace, které je k datu registrace jeho obchodním majetkem. Plátce má nárok na odpočet daně i u přijatého zdanitelného plnění pořízeného za posledních 12 měsíců před datem registrace, které k datu registrace již samostatně jeho obchodním majetkem není, pokud se stalo součástí hmotného majetku či odpisovaného nehmotného majetku, případně pozemků nebo zásob, které k datu registrace jeho obchodním majetkem jsou. Obdobně má plátce nárok na odpočet daně při dovozu zboží a při pořízení nemovitosti. Datem registrace se rozumí datum účinnosti registrace uvedené na rozhodnutí o registraci.

Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně od okamžiku, kdy se stala plátcem, nikoli ode dne, kdy byla zaregistrovaná (navrácení lhůty v předešlý stav).

Uplatnění odpočtu daně u dlouhodobého majetku pořizovaného v období 5 let přede dnem, kdy se stala plátcem

Osoba povinná k dani má možnost uplatnit nárok na odpočet daně u dlouhodobého majetku pořizovaného v období 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem.

Pro tento nárok na odpočet daně musí být splněny podmínky, že přijatá zdanitelná plnění jsou jako dílčí plnění součástí pořizované investice, která je dlouhodobým majetkem do doby, než byl tento dlouhodobý majetek uveden do užívání.

Další podmínkou je, že byl uveden tento dlouhodobý majetek do užívání v období 12 po sobě jdoucích měsíců před tím, než se osoba povinná k dani stala plátcem nebo nejdříve ke dni, kdy se stala plátcem.

Může se tak jednat o situaci, kdy je uveden pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se osoba povinná k dani stane plátcem. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek obsahuje…