dnes je 21.2.2025
Input:

Pořizování územně plánovací dokumentace

18.2.2025, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.1.6.5
Pořizování územně plánovací dokumentace

Ing. Arch. Hana Krupníková

Souběh funkce pořizovatele a projektanta

Nový stavební zákon na rozdíl od SZ výslovně vylučuje souběh výkonu činnosti pořizovatele a projektanta (§ 46 odst. 3 NSZ). S ohledem na přechodná ustanovení nového stavebního zákona (§ 323) platí, že pokud se pořizování či daná fáze pořizování dokončí podle předchozí právní úpravy, uplatní se to i na vztah pořizovatele a projektanta. V případě ÚP je možné, aby pořizování dokončila v roli pořizovatele i projektanta jeda a tatáž osoba, pokud bylo přede dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona zahájeno veřejné projednání (§ 323 odst. 9 NSZ). Naopak v případě činností, které probíhají již v režimu nového stavebního zákona není souběh činnosti pořizovatele a projektanta jednou osobou možný. V takovém případě je věcí smluvních stran, aby si upravily vzájemný vztah podle nových požadavků, tzn. aby se dohodly, zda bude dotčená osoba dále působit jako pořizovatel nebo jako projektant. Uzavřít smlouvu, ve které by tatáž osoba figurovala v roli pořizovatele i projektanta územně plánovací dokumentace, není od 1. 7. 2024 možné.

Postup pořizování územních plánů a jejich změn po 30. 6. 2024

Zahájením se rozumí schválení dokumentu (např. zadání nebo návrhu územního plánu), zveřejnění veřejnou vyhláškou (postačuje vyvěšení dokumentu, nemusí být doručen) nebo vypravení oznámení o místě a době konání společného jednání nebo veřejného projednání.

Návrh územního plánu (dále jen "ÚP") nebo jeho změny musí být v souladu s požadavky jak nového stavebního zákona (např. již nelze používat předkupního práva či dohody o parcelaci), tak vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu (dále jen "vyhláška č. 157/2024 Sb."), což může pro některé návrhy změn ÚP znamenat nutnost rozšíření návrhu na celé území obce a věcnou úpravu návrhu, včetně řešení témat nad rámec původního rozsahu změny. Při tom je třeba brát v úvahu, že ne všechny obsahové náležitosti ÚP jsou pro všechna území relevantní, např. v některých obcích nebudou navrhovány plochy pro dobývání nerostů či veřejně prospěšné stavby pro obranu státu apod.

. Stav ke dni 30. 6. 2024 Jak navázat při pořizování od 1. 7. 2024
1. Byl podán podnět na změnu ÚP, zastupitelstvo o něm doposud nerozhodlo. Postupuje se podle § 110 NSZ, pořizovateli běží lhůta pro posouzení podnětu od 1. 7. 2024.
2. Zastupitelstvo rozhodlo o pořízení ÚP nebo jeho změny. Projednání návrhu zadání nebylo doposud zahájeno. Návrh zadání bude zpracován podle NSZ. V případě návrhu zadání ÚP se bude postupovat podle § 87 a § 88 NSZ, u změny ÚP se bude postupovat podle § 110 a § 111 NSZ. Také v dalších etapách pořizování se bude postupovat podle NSZ.
3. Projednání návrhu zadání ÚP nebo jeho změny bylo zahájeno. Projednání a schválení návrhu zadání se dokončí podle § 47 SZ. Schválené zadání se považuje za zadání podle NSZ (§ 323 odst. 3 NSZ). Požadavky zadání, které jsou v rozporu s NSZ, se nepoužijí. V dalších etapách pořizování, tj. po schválení zadání zastupitelstvem, se bude postupovat podle NSZ.
4. Projednávání zprávy o uplatňování ÚP bylo zahájeno. Projednání a schválení zprávy o uplatňování se dokončí podle § 55 odst. 1 a 2 SZ. Obsahuje-li zpráva pokyny pro zpracování nového ÚP nebo jeho změny, považují se tyto pokyny za zadání podle NSZ. Požadavky obsažené v pokynech, které jsou v rozporu s NSZ, se nepoužijí (§ 323 odst. 2 NSZ).
5. Projednání návrhu zadání ÚP nebo jeho změny bylo dokončeno a schváleno zastupitelstvem. Zpracování návrhu nebylo doposud zahájeno. Zadání se považuje za zadání podle NSZ. Požadavky, které jsou v rozporu s NSZ, se nepoužijí (§ 323 odst. 4 NSZ). Zpracování návrhu ÚP nebo jeho změny se zajistí podle § 93 NSZ.
6. Projednání návrhu zprávy o uplatňování bylo dokončeno a zastupitelstvo schválilo pokyny pro zpracování nového ÚP nebo jeho změny. Zpracování návrhu nebylo doposud zahájeno. Pokyny pro zpracování nového ÚP nebo jeho změny se považují za zadání podle NSZ. Požadavky, které jsou v rozporu s NSZ, se nepoužijí (§ 323 odst. 2 NSZ). Zpracování návrhu územního plánu nebo jeho změny se zajistí podle § 93 NSZ.
7. Bylo rozhodnuto o pořízení změny ÚP zkráceným postupem a byl schválen její obsah. Zpracování návrhu nebylo doposud zahájeno. Obsah změny ÚP se považuje za zadání podle NSZ. Požadavky, které jsou v rozporu s NSZ, se nepoužijí (§ 323 odst. 5 NSZ). Zajistí se zpracování návrhu změny ÚP podle § 93 NSZ. Rozhodnutí o pořízení změny zkráceným postupem lze považovat za rozhodnutí o sloučení společného jednání a veřejného projednání dle § 111 odst. 4 NSZ, nové rozhodnutí zastupitelstva v této věci není třeba. V dalších etapách se bude postupovat podle NSZ.
8. Doposud nebylo oznámeno místo a doba konání společného jednání o návrhu ÚP nebo jeho změny a vyhodnocení vlivů, pokud se zpracovává. Návrh se upraví v souladu s NSZ (§ 323 odst. 6 NSZ). Postupuje se dále dle § 93 NSZ.
9. Bylo zahájeno společné jednání anebo bylo společné jednání ukončeno, ale zatím nebyly vyhodnoceny jeho výsledky. V rámci pořizování se dokončí činnosti zakončené úpravou návrhu po společném jednání podle SZ, ale v rámci úpravy návrhu se zajistí soulad obsahu ÚP nebo jeho změny s NSZ (§ 323 odst. 8 NSZ). Veřejné projednání se uskuteční v rozsahu vyžadovaném NSZ (mj. již nebudou uplatňovány námitky), vyhodnocení vlivů se znovu neprojednává (neupravuje se podle NSZ a zveřejňuje se vyhodnocení vlivů zpracované podle SZ). Dotčené orgány uplatní stanoviska k částem návrhu, které byly od společného jednání změněny. V dalších etapách pořizování se bude postupovat podle NSZ.
10. Bylo zahájeno veřejné projednání návrhu ÚP nebo jeho změny (včetně všech dalších následujících etap pořizování). Pořizování se celé dokončí podle SZ (§ 323 odst. 9 NSZ). Veřejné projednání bude uskutečněno v souladu s § 52 SZ (mj. včetně námitek a rozhodnutí o nich). Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky veřejného projednání podle § 53 odst. 1 SZ. Pokud došlo k podstatné úpravě návrhu, pořizovatel si podle § 53 odst. 2 SZ vyžádá stanovisko příslušného úřadu a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i ZOPK. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má být upravený návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Upravený návrh (bez úpravy do souladu s NSZ) a případné upravené nebo doplněné vyhodnocení vlivů se v rozsahu těchto úprav projedná na opakovaném veřejném projednání. Soulad návrhu se přezkoumá podle § 53 odst. 4 SZ, doplní jeho odůvodnění podle § 53 odst. 5 SZ. Poté pořizovatel předloží návrh na vydání s jeho odůvodněním zastupitelstvu podle § 54 odst. 1 SZ. Zastupitelstvo ÚP nebo jeho změnu vydá, zamítne, nebo vrátí se svými pokyny k úpravě (§ 54 odst. 2 a 3 SZ). Vydaný ÚP nebo jeho změnu není nutné vkládat do národního geoportálu územního plánování (dále jen "NGÚP"). Registrační listy se vyplňují podle SZ.
11. Zastupitelstvo vydalo ÚP nebo jeho změnu, avšak doposud nenabyly účinnosti. Postupuje se podle SZ. Návrh se neupravuje podle NSZ. Dnem doručení ÚP nebo jeho změny a úplného znění (v případě změny) nabývá účinnosti.

Jednotný standard územního plánu

Povinnost zpracovávat vybrané části územně plánovací dokumentace, její změny a úplné znění v jednotném standardu je dána v § 59 NSZ. Podrobnosti jednotného standardu ÚP stanovuje vyhláška č. 157/2024 Sb., která zejména v § 12 a přílohách č. 10 až 14 definuje standardizované jevy ÚP, jejich datovou strukturu i grafické zobrazení, stanovuje požadavky na označení předávaných složek a souborů včetně přípustných výměnných formátů a požadavky na zeměpisné usazení, barevnou hloubku a rozlišení rastrových dat. Požadavky na data i výměnné formáty jsou stanoveny tak, aby bylo možné zpracovat ÚP v programech na bázi GIS i CAD. Vyhláška zároveň obsahuje podrobnější členění ploch s rozdílným způsobem využití, které je nutné využívat při tvorbě ÚP. Jednotný standard neurčuje konkrétní regulaci jednotlivých jevů.

Standardizovány jsou jevy, jež jsou součástí závazné části ÚP, nikoliv jevy informativní (katastrální mapa apod.) nebo jevy, které jsou pouze součástí odůvodnění (např. limity využití území). Standardizovanými jevy ÚP tedy jsou:

  • řešené území;

  • zastavěné území;

  • plochy s rozdílným způsobem využití;

  • zastavitelná plocha;

  • transformační plocha;

  • plocha změny v krajině;

  • zastavitelné území

  • lokalita;

  • vymezení části ÚP s prvky RP;

  • plocha a koridor, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno pořízením územní studie, vydáním RP, uzavřením plánovací smlouvy nebo realizací architektonické nebo urbanistické soutěže;

  • územní rezerva;

  • veřejně prospěšná stavba, veřejně prospěšné opatření, stavba a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, plocha pro asanaci;

  • koridor pro dopravní infrastrukturu, technickou infrastrukturu a pro opatření nestavební povahy;

  • územní systém ekologické stability;

  • systém sídelní zeleně;

  • systém veřejných prostranství;

  • plocha veřejné infrastruktury vymezovaná nad plochami s rozdílným způsobem využití;

  • část dotčená rozhodnutím soudu či výsledkem přezkumu nadřízeného orgánu.

Plochy s rozdílným způsobem využití jsou strukturovány do tří úrovní, první odpovídá základním kategoriím členění ploch podle § 15 až § 33 vyhlášky č. 157/2024 Sb. a není při tvorbě ÚP samostatně používána. Při zpracování hlavního výkresu je nutné použít členění ploch s rozdílným způsobem využití dle druhé úrovně stanovené v příloze č. 13 uvedené vyhlášky. Všechny kategorie využití území druhé úrovně (s výjimkou ploch specifických, ploch městských sídel a ploch volné krajiny městských sídel) obsahují plochy všeobecné, které lze využít v případě, že podrobnější členění není pro danou sídelní jednotku důvodné. Pokud i přesto projektant shledá, že žádný prvek standardizované druhé úrovně neodpovídá charakteru území, je v každém okruhu využití území umožněno navrhnout vlastní položku "x" (jinou) a stanovit její charakteristiku. Tím může být výčet standardizovaných ploch s rozdílným způsobem využití doplněn o další položku, kterou však lze vymezovat pouze ve specifických případech. K vyjádření unikátních podmínek území je dána možnost využití tzv. třetí úrovně členění ploch, jejíž použití není na rozdíl od druhé úrovně povinné, a jež umožňuje přiřazení indexu (písmena nebo čísla, případně i jejich kombinace) k základnímu kódu plochy danému druhou úrovní členění, a tím vyjádření jejího specifického charakteru či dalších rozlišujících vlastností.

Jako překryvné jsou vymezovány koridory nad plochami s rozdílným způsobem využití (po započetí užívání stavby, pro kterou je koridor vymezen, je možné umísťovat další stavby do území v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití bez…

Dasi - digitální asistent
Dasi
Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
        Nahrávám...