č. 674/2005 Sb. NSS, Daňové řízení: předpis penále; uspokojení pohledávek z titulu penále v průběhu konkursního řízení
č. 674/2005 Sb. NSS
Daňové řízení: předpis penále; uspokojení pohledávek z titulu penále v průběhu konkursního řízení
k § 63 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb. a č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
k § 33 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 12/1998 Sb.
I. Při vydávání platebního výměru, jímž správce daně sděluje předpis penále (§ 63 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), se neužije ustanovení § 46 odst. 7 citovaného zákona. Pokud tedy penále vypočtené v platebním výměru zahrnuje i částku, která byla již v minulosti předepsána, a výměr přitom rozlišuje mezi částkou již předepsanou a částkou nově předepisovanou, nezpůsobuje to jeho nezákonnost ani nesrozumitelnost.
II. Z uspokojení pohledávek v konkursním řízení je vyloučeno penále za nezaplacení daní, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla až po prohlášení konkursu [§ 33 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 12/1998 Sb.]. Platební výměr na takové penále však proto není nezákonný.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2005, čj. 1 Afs 96/2004-62)
Věc: Ing. Petr K., správce konkursní podstaty úpadce Hannelore K. v H., proti Finančnímu ředitelství v Plzni o penále na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků.
Rozhodnutím - platebním výměrem ze dne 2. 6. 2003 předepsal Finanční úřad v Horšovském Týně podle § 63 daňového řádu žalobci penále na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků vykázané ke dni 15. 5. 2003 ve výši 124 231 Kč.
Rozhodnutím ze dne 25. 9. 2003 zamítl žalovaný odvolání, jímž žalobce napadl tento platební výměr. Ve svém rozhodnutí shrnul dosavadní průběh správního řízení: v něm správce daně platebním výměrem ze dne 23. 5. 2003 nejprve předepsal penále existující ke dni prohlášení konkursu, tj. k 26. 2. 2003, ve výši 64 403 Kč a poté platebním výměrem ze dne 2. 6. 2003 sdělil žalobci předpis penále za celou dosavadní dobu prodlení i po dni prohlášení konkursu, tj. až do dne 15. 5. 2003, v celkové výši 124 231 Kč; zároveň stanovil náhradní lhůtu splatnosti pro částku 59 828 Kč (rozdíl mezi částkami penále sdělenými v obou platebních výměrech). Žalovaný zdůraznil, že těmito platebními výměry nebyla vyměřena daňová povinnost, nýbrž pouze sdělen předpis penále, a správce daně tak správně nepostupoval podle § 46 odst. 7 daňového řádu. Na zákonnost napadeného platebního výměru rovněž tak nemá vliv skutečnost, zda je předepsané penále pohledávkou za podstatou či nikoliv.
Žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 29. 6. 2004.
Žalobce (stěžovatel) podal proti tomuto rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost; kasační důvody přitom obsahově spadají pod nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení a pod nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost [§ 103 odst. 1 písm. a), d) s. ř. s.]. Stěžovatel je přesvědčen, že pokud již jedním platebním výměrem byla…
