Právo na digitální služby

11.1.3.7 Právo na digitální služby

prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc.

Rámcová úprava digitálních služeb ve veřejné správě

Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby zakotvuje zejména

1. právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti,
2. právo fyzických a právnických osob činit digitální úkony,
3. povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby a přijímat digitální úkony.

Orgánem veřejné moci se rozumí státní orgán, orgán územního samosprávného celku, fyzická osoba nebo orgán právnické osoby (tj. např. profesní komory i školské právnické osoby atd.), byla-li mu svěřena působnost v oblasti veřejné správy.

Digitální službou je úkon vykonávaný orgánem veřejné moci vůči uživateli služby v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě. Za digitální službu se považuje i úkon vykonávaný vůči uživateli služby kontaktním místem veřejné správy. Uživatelem služby je každá fyzická osoba zapsaná v registru obyvatel nebo právnická osoba zapsaná v registru osob, která chce využívat nebo využívá digitální služby.

Digitálním úkonem je úkon vykonávaný uživatelem služby vůči orgánu veřejné moci v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě.

Tato rámcová úprava reaguje na stále rozšiřující se, ale značně roztříštěnou úpravu elektronické komunikace ve veřejné správě obsaženou v mnoha desítkách zákonů a ve velkém množství dalších předpisů.

Zakotvení práva na poskytnutí digitální služby neomezuje využití dosavadních způsobů poskytování této služby podle volby uživatele.

Databáze v podobě základních registrů a k ní více než 5 tisíc připojených informačních systémů veřejné správy může využívat potenciálu sdílení jednou pořízených dat. Ne zcela vyjasněny však stále zůstávají otázky týkající se souhlasu se sdílením dat a povinnosti komunikovat s veřejnou správou ze strany těch osob, které nemají dostatečnou digitální gramotnost a pro něž přístup k prostředkům elektronické komunikace může představovat i značnou sociální a ekonomickou zátěž. S rozšiřováním databází obsahujících osobní údaje a s masivní elektronickou komunikací ve veřejné správě jsou spojeny i kritické problémy kybernetické a informační bezpečnosti.

Výslovně je v nové úpravě stanoveno, že nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle rámcové právní úpravy. Obce a kraje mají při výkonu samostatné působnosti právo, nikoli povinnost poskytovat tímto zákonem upravené digitální služby.

Právo na digitální službu

Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost tuto službu poskytovat. Práva a povinnosti podle jiných zákonů tím nejsou dotčena. Uživatelům služby se zakotvuje právo na poskytnutí digitální služby, pokud to nevylučuje jiný veřejný zájem.

Digitální služba je uživateli poskytována s využitím informačních a komunikačních technologií. Úkony digitální služby představují mají již v současnosti poměrně široké a různorodé portfolio (např. informace z katastru nemovitostí či z registru řidičů, výpisy z živnostenského rejstříku nebo z Rejstříku trestů, správa datových schránek, přístup k portálům obcí a krajů, informace o pracovní neschopnosti, přehled o důchodovém pojištění, daňové přiznání, potvrzení bezdlužnosti). Poskytnutí služby na kontaktním místě veřejné správy je považováno za digitální službu s ohledem na funkcionalitu kontaktního místa veřejné správy (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tzv. CzechPOINT).

Právo činit digitální úkon

Uživatel služby má právo učinit digitální úkon více způsoby, které nebudou vyvolávat pochybnosti o osobě, která takovým digitálním úkonem vůli projevuje a ani o projevu vůle samotné. Uživatel služby má právo činit digitální úkon zejména prostřednictvím

1. datové schránky,
2. kontaktního místa veřejné správy,
3. sítě elektronických komunikací s využitím uznávaného elektronického podpisu,
4. informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon.

Nestanoví-li zákon výslovně závaznou podobu úkonu vůči orgánu veřejné moci, má uživatel služby právo činit svůj úkon jako digitální úkon.

Orgány veřejné moci zveřejňují elektronické formuláře, které po prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace zajistí automatizované doplnění údajů nezbytných pro poskytnutí digitální služby vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému. Nezveřejní-li orgán veřejné moci elektronický formulář, má uživatel služby právo učinit digitální úkon podle své volby v jakémkoli výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu. Povinnost vytvořit elektronické formuláře orgány veřejné moci a zaregistrovat je spolu s agendou do registru práv a povinností byla již dříve stanovena zákonem o základních registrech.

Digitální úkon uživatele služby, ve kterém je možné prokazatelné zachycení jeho obsahu a jednoznačné určení jednající osoby, je z hlediska právních účinků rovnocenný právnímu jednání činěným v jiné podobě. Prokázáním vůle uživatele není samotné použití prostředku pro elektronickou identifikaci pro účely přihlášení se k dané online službě, ale explicitní krok, kterým projeví svou vůli s daným úkonem či jednáním. Tento projev vůle pak musí být informační systém veřejné správy způsobilý zpětně prokázat.

Právo na osvědčení digitálního úkonu

Uživatel služby má právo na elektronické osvědčení digitálního úkonu. Osvědčení o digitálním úkonu obsahuje:

1. důvěryhodné zachycení obsahu digitálního úkonu nebo jinou identifikaci digitálního úkonu,
2. určení osoby, která jej učinila,
3. adresáta digitálního úkonu a
4. způsob, datum a čas provedení digitálního úkonu.

Osvědčení musí být opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem orgánu veřejné moci. Osvědčení o digitálním úkonu poskytuje orgán veřejné moci podle volby uživatele služby zasláním do datové schránky, na kontaktní místo veřejné správy nebo zpřístupněním prostřednictvím portálu veřejné správy.

Orgán veřejné moci se může povinnosti poskytnout osvědčení zprostit v případě, že byl digitální úkon uskutečněn prostřednictvím systému datových schránek, kde je osvědčení nahrazeno samotnou odeslanou datovou zprávou obsahující digitální úkon a s ní související dodejkou a doručenkou. Je na uživateli služeb, zda si uloží odeslanou datovou zprávu pro další užití či nikoli.

Právo na ověření podpisu

Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření vlastnoručního podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu, považuje se za splněný využitím elektronického podpisu na dokumentu nedílně spojeném

1. s kvalifikovaným elektronickým podpisem osoby oprávněné provádět ověřování pravosti podpisu, která ověřila, že podepisující dokument před ní podepsal nebo uznal podpis za vlastní, a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, nebo
2. se záznamem informačního systému veřejné správy opatřeným kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem jeho správce o provedení elektronické identifikace podepisujícího prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace s vysokou úrovní záruky ve smyslu evropského nařízení č. 910/2014 (eIDAS).

Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření podpisu, považuje se za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů základního registru obyvatel nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu.

Uvedený postup předpokládá, že stát prostřednictvím svých prostředků pro elektronickou identifikaci zaručí, že jde právě o toho uživatele služby, který elektronický dokument podepsal. Technické provedení předjímaného nástroje je ponecháno v diskreci příslušného orgánu veřejné moci. Výsledkem procesu ověřování elektronického podpisu bude opět elektronický dokument ekvivalentní elektronickému dokumentu, který by vznikl autorizovanou konverzí listiny s úředně ověřeným podpisem.

Právo na…