Novela zákona o odpadech (infringementová novela)

3.4.1

Novela zákona o odpadech (infringementová novela)

Ing. Petr Šulc, www.envirodesign.eu, sulc@envirodesign.eu

 NahoruI. Část – obecná charakteristika novely zákona

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění (dále jen zákon o odpadech) prošel patrně poslední velkou změnou, protože MŽP již finalizuje paragrafové znění nového zákona o odpadech. Stávající zákon o odpadech byl již 40 krát novelizovaný. Tato 41. novela prošla Parlamentem ČR dne 12. 8. 2015. Jedná se o novelu, která významně zasahuje do řady částí zákona o odpadech. Vládní návrh byl navíc v Poslanecké sněmovně doplněn o řadu poslaneckých návrhů, které se souhlasem ministra životního prostředí, sněmovna schválila. Takto upravený návrh zákona potvrdil následně i Senát.

Přehled o počtu všech novel zákona o odpadech (v jednotlivých letech) dává graf 1. Z grafu je vidět, že v roce 2009 prošel zákon o odpadech rekordními osmi novelami. V letech 2012 a 2013 přijal Parlament 4 změny a v šesti letech prošel zákon vždy třemi novelami. Ve zbývajících pěti letech byl novelizován "pouze" jedenkrát za rok. V průměru tak zákon o odpadech procházel bezmála 3 novelizacemi za rok (průměr 2,73 změn zákona o odpadech za rok). To se jednoznačně negativně odráží na přehlednosti této významné zákonné normy.

 NahoruGraf 1: Přehled novelizací zákona o odpadech:

Pozn.: první novela byla provedena ještě před nabytím účinnosti zákona

Zdroj: Sbírka zákonů

Tato novela v sobě nese několik oblastí úpravy s různými důvody a způsoby jejich vložení do novely. Přehled je uveden v následujícím textu.

 NahoruA. Infringementové řízení proti ČR

Hlavním důvodem pro zpracování novely zákona o odpadech byla skutečnost, že Evropská komise vede s Českou republikou infringementové řízení (řízení o porušení povinnosti členského státu) na základě nesprávné implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Rámcová směrnice o odpadech) a cílem novely proto bylo uvést napadená ustanovení zákona o odpadech do souladu s Rámcovou směrnicí o odpadech. Nesoulad Evropská komise shledala v následujících v oblastech působnosti zákona (upravené kaly odpadních vod, definice, hierarchie nakládání s odpady, obsah plánů odpadového hospodářství (všech stupňů – POH ČR, POH kraje i POH obce) a vymezení jednotlivých způsobů využívání a odstraňování odpadů v přílohách č. 3, 4 a v příloze 12. Pokud by náprava nebyla provedena, hrozí ČR sankce podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie.

 NahoruB. Novelou dochází dále k implementaci, transpozici či adaptaci dalších účinných předpisů EU:

Implementací či transpozicí je zákon upraven tak, aby byl v souladu s legislativou EU, která však není tzv. přímo použitelná. Adaptace se týká úpravy těch částí zákona, které již upravuje některý přímo použitelný předpis EU. Změny, které bylo nutné do novely promítnout, uvádí následující přehled:

• transpozice směrnice 2013/56/EU, týkající se časového omezení platnosti výjimek ze zákazu uvádět na trh některé baterie nebo akumulátory obsahující vyšší než povolené množství rtuti nebo kadmia.

• adaptace na nařízení 2012/493/EU, které stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů.

• adaptace na nařízení EU č. 1257/2013 o recyklaci lodí, spočívající ve stanovení podmínek provozu zařízení na recyklaci lodí a souvisejících kompetenčních a sankčních ustanovení

• adaptace na Nařízení Evropské komise č. 1357/2014, kterým se nahrazuje příloha č. 3 Rámcové směrnice o odpadech – novela zrušila přílohu č. 2 zákona o odpadech; nebezpečné vlastnosti odpadů vymezuje tak přímo použitelný předpis Evropské unie.

• adaptace nařízení EU č. 660/2014, kterým se mění nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů, v oblasti kontroly přepravy odpadů.

 NahoruC. Podněty z další etapy EKOAUDITU:

Novela zahrnuje i úpravy na základě podnětů z další etapy aktualizace "ekoauditu" (zaměřené na snižování administrativní zátěže při plnění zákonných povinností). V případě této novely se vztahovaly k elektronizaci přepravy nebezpečných odpadů a některých evidenčních povinností (podnikatelské sféry i veřejné správy).

Do této skupiny patří i vynětí minerálních olejů ze skupiny odpadů s povinností zpětného odběru. Zpětný odběr byl realizován v minulých letech pouze v úrovni pod 5 % hm. S těmito odpadními oleji bude (po nabytí účinnosti novely) nakládáno pouze ve standardním režimu nakládání s odpady.

 NahoruD. Změny v oblasti výkupu kovových odpadů od obyvatel (fyzických osob)

Novela zákona o odpadech dále definuje pouze dva způsoby, jakým lze poskytovat úhradu za vykoupené (kovové) odpady. Jedná se převod z účtu na účet a o poštovní poukázky. Dále novela zmocňuje MŽP k vydání prováděcích předpisů k definování regulace výkupu odpadů od fyzických osob. Tím bude nahrazen stav právní nejistoty po té, co MŽP vyhláškou č. 27/2015 Sb. (tzv. bezhotovostní novelou) změnilo část ustanovení § 8 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

 NahoruE. Statistické zjišťování poplatků za skládkování odpadů

V této části novely přechází formálně statistická zjišťování ve vztahu k zákonnému poplatku za ukládání odpadů na skládky z působnosti zákona o státní statistické službě do působnosti zákona o odpadech. Došlo tak k realizaci usnesení vlády č. 634 z roku 2012.

 NahoruF. Poslanecké pozměňovací návrhy

Vládní návrh byl významně rozšířen v Poslanecké sněmovně několika pozměňovacími návrhy, které se souhlasem ministra životního prostředí sněmovna schválila.

Opět se ukázalo, podobně jako v případě dvou předcházejících novel zákona o odpadech (zákon č. 184/2014 Sb. a zákona 229/2014 Sb.), že MŽP i vládní koalice přistupuje k nestandardním (byť legitimním) legislativním krokům, kdy systémová nastavení v odpadovém hospodářství neprobíhají na základě projednání návrhů v mezirezortním připomínkovém řízení (s vypořádáním uplatněných připomínek). Diskuse o těchto úpravách se následně vede pouze v Parlamentu, tedy bez možnosti efektivního vyjádření odborné veřejnosti. Ministerstvo životního prostředí se naopak kladně vyjadřuje k uplatněným pozměňovacím návrhům poslanců. Takový postup by měl být uplatňován výjimečně, ale stal se v oblasti právní úpravy odpadového hospodářství standardním způsobem, bohužel.

Pravidelné uplatňování tohoto postupu, obcházejícího širokou odbornou diskusi o návrzích právních předpisů, lze vnímat jako varování pro budoucí projednávání nového zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností.

Poslanecké pozměňovací návrhy upravili následující oblasti zákona:

• vložena nová právní úprava, umožňující vznik kolektivních systémů v oblasti zpětného odběru pneumatik. Předložený pozměňovací návrh má umožnit povinným osobám v oblasti pneumatik plnit své povinnosti v kolektivním systému, zejména splnit povinnost dosáhnout nejméně 35 % úrovně zpětného odběru pneumatik. Při projednávání v Senátu bylo poukázáno zejména na skutečnost, že již nyní povinné osoby, uvádějící pneumatiky na trh v ČR, plní tuto povinnost na 60 – 65 % hm. Novela tak de facto zavede snížení úrovně zpětného odběru pneumatik a umožní vznik dalších subjektů, které budou nakládat s recyklačními příspěvky. Toto opatření povede ke zvýšení ekonomické zátěže spotřebitelů a konečných uživatelů. Přitom MŽP dokončuje paragrafové znění zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, kde je komplexně řešena problematika zpětných odběrů elektrozařízení, baterií a akumulátorů, pneumatik a autovraků.

• doplnění právní úpravy při používání čistírenských kalů na zemědělské půdě. Pozměňovací návrh zachovává možnost provádění úpravy kalů subjekty, které jsou odlišné od provozovatele čistíren odpadních vod. Současně navrhovaná právní úprava zajišťuje sledovatelnost kalů, od čistírny odpadních vod až po zemědělskou půdu, na které budou využity.

• doplnění ustanovení v rámci adaptace na nařízení č. 1357/2014 – nebezpečné vlastnosti odpadů a omezení související administrativní zátěže osob.

 NahoruÚčinnost novely

Ustanovení novely zákona o odpadech nabývají účinnosti postupně, přičemž první vlna má termín vázaný na vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů (první den kalendářního měsíce, následujícího po jeho vyhlášení. Tato ustanovení by mohla nabýt účinnosti nejdříve 1. 9. (nejpozději pak 1. 10. 2015), což závisí na tom, kdy bude zákon publikován ve Sbírce zákonů. Část ustanovení pak nabývá účinnosti 1. 10. 2015, další 1. 1. 2016 a 1. 3. 2016. Posledním termínem nabytí účinnosti je pak termín 1. 1. 2017.

 

 NahoruII. Část – podrobná charakteristika ustanovení novely zákona

Novela zákona o odpadech, kterou schválil Parlament ČR dne 12. srpna 2015, má v čl. I celkem 80 bodů, které upravují jednotlivá ustanovení, nebo vkládají ustanovení nová či celé nové části zákona o odpadech, nebo je naopak ruší.

Úplný přehled všech ustanovení zákona o odpadech, kterých se novela zákona o odpadech týká, uvádí tabulka 1, členěná na následující druhy změn:

• změna textu stávajícího ustanovení

• změna označení stávajícího ustanovení (formální změna označení ustanovení po vypuštění či vložení ustanovení před tímto ustanovením)

• zrušení stávajícího ustanovení

• nové ustanovení

V dalším textu je proveden stručný komentář k jednotlivým bodům čl. I novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

Pozn.: Pokud není u jednotlivých bodů uvedeno datum nabytí účinnosti, jedná se o ustanovení, jejichž účinnost je stanovena od prvního dne kalendářního měsíce, následujícího po vyhlášení novely zákona o odpadech ve Sbírce zákonů.

 NahoruBody 1 – 5

(dotčená ustanovení - § 2 odst. 1) upravují § 2 odst. 1 tak, že z působnosti zákona vylučují odpadní vody pouze v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy (např. vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích, a další). Nově se zákon bude vztahovat i na odpady drahých kovů. Upraven je text pro vyloučení plastických trhavin, výbušnin a munice dle rámcové směrnice s využitím pojmů, užívaných v českém jazyce a souvisejících předpisech. Dále bylo zrušeno vyjmutí (z působnosti zákona o odpadech) pro sedimenty z vodních nádrží a toků a sedimentů používaných na zemědělském půdním fondu (ZPF) a k dalším účelům; podrobnosti jejich užití a užití upravených kalů na ZPF upravuje nový Díl 9 zákona (§37t).

 NahoruBody 6 – 10

(dotčená ustanovení - § 4 odst. 1 písm. e) nové písm. n), písm. z), § 4 odst. 2 nové písm. f) se vztahují k úpravě některých základních pojmů v § 4, aby korespondovaly s Rámcovou směrnicí o odpadech. V základních pojmech je nově vymezeno, že nakládáním s odpady je i "obchodování s odpady" a v této souvislosti je doplněna definice obchodníka s odpady o skutečnost, že nemá odpady skutečně v držení.

Dále je změněna definice sběru odpadů, která nyní v souladu s Rámcovou směrnicí definuje, že součástí sběru je i předběžné třídění a skladování odpadů za účelem jejich přepravy do zařízení na zpracování odpadů.

V souladu s Rámcovou směrnicí je nově definováno co je předcházením vzniku odpadů v rámci opatření, přijatých před tím, než se látka, materiál nebo výrobek staly odpadem, opatření, která omezují:

1) množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením životnosti výrobků,

2) nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví, nebo

3) obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích.

 NahoruBody 11 – 18

(dotčená ustanovení - § 6 odst. 2 a 4, § 7 odst. 1 a 5 a 6, § 9 odst. 1 a 2 a 6) tyto body upravují režim ověřování nebezpečných vlastností odpadů a umožňují, aby se na hodnocení podílelo i více pověřených osob (protože ne všechny osoby, pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, mohou ověřovat celý sortiment nebezpečných vlastností; odpovědnost má tak má každá z těchto společně hodnotících pověřených osob za tu část hodnocení nebezpečných vlastností, kterou sama hodnotí. Žádosti o provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se podávají prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Prostřednictvím ISPOP se také vydává žadateli pověřenou osobou (osobami) osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu nebo sdělení, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností. Účinnost těchto ustanovení je stanovena od 1. ledna 2016. V §7 jsou v odstavcích 1, 5 a 6 se zavádí nové kódy nebezpečných vlastností odpadů – složené z písmen "HP" a příslušného čísla. Odkaz na zrušenou přílohu č. 2 zákona je nahrazen odkazem na přímo použitelný předpis, kterým je Nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.

 NahoruBody 19 a 20

(dotčená ustanovení - § 9a odst. 2 a nový odst. 3) slaďují text ustanovení § 9a odst. 2 s příslušným textem Rámcové směrnice o odpadech a doplněn je odst. 3 definující skutečnosti, které se při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zohlední.

 NahoruBod 21

(dotčená ustanovení - § 13 odst. 1 a 2) podmínky pro balení nebezpečných odpadů jsou v nově formulovaných odstavcích 1 a 2 v § 13 s vazbou na předpisy EU a přímo použitelné předpisy EU.

 NahoruBod 22

(dotčená ustanovení - § 13 odst. 4) ministerstvo získalo rozšířené zmocnění k vydání vyhlášky dle § 13 odst. 4 pro stanovení obsahu identifikačního listu a označování nebezpečných odpadů.

 NahoruBod 23 a 24

(dotčená ustanovení - § 18 odst. 5 a 11) tyto body zavádí regulaci způsobů poskytování úhrady (bankovní převod, poštovní poukázka) za vykoupený odpad dle vyhlášky vydané na základě nového zmocnění v odst. 11. MŽP má nyní také možnost dále definovat vyhláškou i seznam odpadů s povinností vedení evidence osob při jejich výkupu, definovat seznam odpadů, které nesmí být vykupovány od fyzických osob.

 NahoruBod 25

(dotčená ustanovení - § 29 odst. 2) je vypuštěno ustanovení vztahující se k zajištění zpětného odběru minerálních olejů ve spolupráci s obcí, protože zpětný odběr těchto odpadních olejů již není požadován a nakládání s odpadními minerálními oleji se děje výhradně v režimu nakládání s odpady.

 NahoruBody 26 – 30

(dotčená ustanovení - § 31a odst. 1, 2, 3 a 5, § 31j odst. 3 a 6) uvedená ustanovení, vyplývající z transpozice směrnice 2013/56/EU, týkající se časového omezení platnosti výjimek ze zákazu uvádět na trh některé baterie nebo akumulátory, obsahující vyšší než povolené množství rtuti nebo kadmia; dále je zde řešena adaptace na nařízení 2012/493/EU, které stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů. Ustanovení upravuje povinnost výrobce zařízení, obsahujícího zabudované baterie nebo akumulátory, konstrukčně zajistit, aby baterii či akumulátor mohl vyměnit konečný uživatel či profesionál - bez vazby na výrobce…