Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2055 - Základní ustanovení

Dosavadní právní úprava

Právní úprava darovací smlouvy byla dosud obsažena v § 628 až § 630 ObčZ. ObchZ úpravu darovací smlouvy neobsahoval. NOZ upravuje darovací smlouvu mnohem podrobněji než ObčZ a umožňuje nově i darování pro případ smrti.

Darovací smlouva

Přestože se může zdát, že darování je jednostranné právní jednání, není tomu tak. K darování je nezbytné nejen jednání dárce, ale i jednání obdarovaného, který dar nebo nabídku přijímá. Nikomu totiž nelze proti jeho vůli dar vnutit. V okamžiku, kdy obdarovaný dar či nabídku přijme, je uzavřena darovací smlouva. Darovací smlouvou tedy dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

Co může být předmětem daru?

Předmětem daru je věc. Věc je definována v § 489 NOZ, podle kterého je věcí vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věci se člení zejména na věci hmotné a nehmotné a dále na věci movité a nemovité. Předmětem daru tak může být zejména věc movitá (např. auto, kolo, peníze, akcie, vybavení bytu apod.), věc nemovitá (pozemek), může jít i o spoluvlastnický podíl na takové věci (např. spoluvlastnický podíl k pozemku) apod. Předmětem darování nemůže být něco, co není věcí v právním slova smyslu, tedy např. součást věci. Tu by bylo možné darovat pouze v případě, že by se stala samostatnou věcí. Tak např. součástí auta je motor. Dokud je motor součástí auta, nelze ho darovat. Pokud by byl z auta vymontován, pak se stává samostatnou věcí a již jej darovat lze.

Darování orgánů je upraveno zvláštním zákonem č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, a úprava v NOZ se tedy nepoužije.

Bezúplatnost

Základním znakem darování je bezúplatnost. To znamená, že dárce daruje obdarovanému věc (případně se zavazuje takovou věc darovat), za kterou neobdrží žádnou protihodnotu. Nelze ale vyloučit darování, kdy se obdarovaný zaváže k protislužbě, která nemá majetkovou hodnotu ; v takovém případě bude naplněn znak bezúplatnosti a půjde o darování. Pokud by se obdarovaný zavázal něco pro dárce vykonat (co majetkovou hodnotu má), pak nepůjde o darování, neboť nebude naplněn znak bezúplatnosti. V případě, že si strany sjednaly, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.

Sponzorská smlouva

V praxi se často za účelem podpory společensky prospěšných cílů uzavírá tzv. sponzorská smlouva. Svojí podstatou jde o darování, které ale v praxi bývá zpravidla vázáno na splnění nějaké povinnosti druhé strany, zejména povinnosti využít dar pouze k účelům, pro které byl dar poskytnut. Sponzorství spočívá v darování penězi ocenitelných hodnot pro společensky prospěšné cíle. Sponzorská smlouva jako smluvní typ není v NOZ speciálně upravena, proto se na ni podpůrně použijí ustanovení o smlouvě darovací.

U sponzoringových smluv je třeba se vždy zamyslet nad splněním podmínky bezúplatnosti. Předmětem sponzorské smlouvy totiž často je poskytování reklamních služeb za úplatu. Z hlediska soukromoprávního zpravidla problém nevznikne. Významný problém ale může nastat z hlediska daňového.

 NahoruPříklad

Střední průmyslová škola uzavřela darovací smlouvu s místním podnikatelem na částku 10.000 Kč, ve které se podnikatel zavázal poskytnout uvedený dar na financování výdajů spojených s maturitním plesem a škola se zavázala podnikatele jako svého sponzora uvést na pozvánkách na ples a na plese jej uvést jako svého sponzora.

V tomto případě nelze částku 10.000 Kč považovat za dar. Podnikatel neposkytuje peníze bezplatně, ale dostává za ně reklamní služby, takže se nemůže jednat o dar, který není předmětem daně z příjmů, ale jedná se o příjmy z reklamy, které je nutné posuzovat podle § 24 odst. 1 ZDP. V tomto případě se ale bude jednat o daňově uznatelný výdaj ze strany podnikatele.
V této souvislosti upozorňujeme na daňovou problematiku darování, která je dosud upravena zejména v zákoně o trojdani (zákon č. 357/1992 Sb.).

Dobrovolnost

Dalším pojmovým znakem darovací smlouvy je dobrovolnost, tedy darování věci není plněním právní povinnosti ze strany dárce. Proto se za darování nepovažuje např. plnění vyživovací povinnosti. Darování nicméně nebrání plnění společenské nebo mravní povinnosti (např. dar k Vánocům nebo dar zachránci života).

Společenská úsluha

Za darování se nepovažuje plnění z pouhé společenské úsluhy. U společenské…