č. 1876/2009 Sb. NSS, Ochrana přírody a krajiny: výjimka ze zákazu u zvláště chráněných rostlin a živočichů
č. 1876/2009 Sb. NSS
Ochrana přírody a krajiny: výjimka ze zákazu u zvláště chráněných rostlin a živočichů
k § 56 odst. 1 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
Ochrana před povodněmi je „jiným veřejným zájmem“ ve smyslu § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Aby bylo možné dovodit, že tento zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, a že je tedy dán důvod k udělení výjimky dle § 56 odst. 1 a 3 téhož zákona, musí být doloženo, že uvažovaný zásah je nejen potřebný, a v kladném případě, že neexistuje jiné uspokojivé řešení.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2009, čj. 8 As 5/2008-93)
Věc: Občanské sdružení Ochrana vod proti Ministerstvu životního prostředí, za účasti státního podniku Povodí Odry, o povolení výjimky ze zákazu u zvláště chráněných rostlin a živočichů, o kasační stížnosti žalovaného.
Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 4. 2. 2005 ve věci udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, byla osobě zúčastněné na řízení povolena výjimka ze zákazu škodlivě zasahovat do biotopu a do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů zařazených do kategorie ohrožených druhů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny. Výjimka byla požadována za účelem uvolnění průtočního profilu od štěrkových lavic a nánosu ve vodním toku Ostravice, tj. za účelem realizace protipovodňových opatření.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný dne 10.8. 2005 zamítl.
Toto rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou k Městskému soudu v Praze. Ten shora uvedené rozhodnutí žalovaného rozsudkem čj. 8 Ca 296/2005-40 ze dne 30. 10. 2007 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Uvedl, že mezi účastníky byl spor o to, zda právě těžba štěrků je opatřením potřebným a nezbytným pro zajištění protipovodňové ochrany. Z tohoto důvodu bylo nejprve nutné zodpovědět otázku, zda taková těžba souvisí s protipovodňovou ochranou města, a až poté posuzovat, zda veřejný zájem na realizaci protipovodňových opatření převyšuje zájem na ochraně přírody. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nevypořádal s žalobcem předloženým odborným vyjádřením zpracovaným Mgr. Janem Hradeckým ze dne 12.1. 2005, podle kterého štěrky usazené v korytě řeky neovlivňují průtočnou kapacitu a nemají vliv na protipovodňovou ochranu, postupoval v rozporu s § 4 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 46 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Proti rozsudku Městského soudu v Praze brojil žalovaný (stěžovatel) kasační stížností. Namítal, že městský soud stejně jako žalobce nerozlišoval správní řízení vedené podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, jehož účelem je zhodnotit, zda těžbou štěrku dojde k poškození nebo zničení významného krajinného prvku, nebo k ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, a podle § 56 téhož zákona, jehož účelem je posoudit, zda veřejný zájem na realizaci protipovodňových opatření výrazně převažuje nad zájmem…
