č. 1109/2007 Sb. NSS, Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu; nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí
č. 1109/2007 Sb. NSS
Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu; nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí
k § 59 odst. 2 správního řádu (č. 71/1967 Sb.) *)
k § 76 odst. 1 písm. a) a § 103 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního
I. Podle požadavků kladených § 59 odst. 2 správního řádu (č. 71/1967 Sb.) na výrokovou část rozhodnutí odvolacích správních orgánů je rozhodnutí ve druhém stupni nepřezkoumatelné, pokud v něm není výslovně vyjádřeno nebo alespoň způsobem nevzbuzujícím pochybnosti vysloveno, jakým způsobem odvolací správní orgán naložil s přezkoumávaným rozhodnutím jako celkem a jeho případnými jednotlivými výroky.
II. Nejvyšší správní soud nemůže při své přezkumné činnosti akceptovat odůvodnění rozhodnutí krajského soudu spočívající v doslovných citacích právních předpisů, aniž by tyto citace byly bez dalšího rozvedeny, doplněny, vyloženy a aplikovány na konkrétní projednávaný případ.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2007, čj. 3 As 60/2006-46)
Prejudikatura: ad. I. srov. č. 5/2003 Sb. NSS a č. 462/2005 Sb. NSS.
Věc: Jiří D. proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalovaného.
Rozhodnutím Městského úřadu Český Těšín, odboru živnostenského a dopravy, byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále též „přestupkový zákon“), za což mu byla uložena pokuta ve výši 3500 Kč, vysloven zákaz činnosti řízení motorových vozidel na dobu osmi měsíců od právní moci rozhodnutí a povinnost nahradit náklady řízení.
Na základě žalobcova odvolání žalovaný rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve smyslu § 59 odst. 2 správního řádu změnil svým rozhodnutím ze dne 29. 9. 2005. Žalovaný nevyhověl návrhu žalobce na případně zrušení či snížení sankce zákazu činnosti a ve výroku odvolacího rozhodnutí toliko částečně změnil a doplnil napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že do výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně „se za ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. vkládá ustanovení § 47 odst. 2 písnt. a) zákona č. 361/2000 Sb.“, s tím, že „ostatní části výroku a odůvodnění rozhodnutí zůstávají beze změny“. Žalovaný své rozhodnutí odůvodnil poukazem na již v řízení před správním orgánem I. stupně zjištěné zaviněné porušení právní povinnosti podle § 22 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona pro porušení § 4 písm. a), b), § 5 odst. 1 písm. b), § 47 odst. 2 písm. a) a § 47 odst. 4 písm. a), b), c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále též „zákon č. 361/2000 Sb.“), a měl tak za prokázané, že se žalobce dopustil shora uvedeného zaviněného protiprávního jednání. Žalovaný dále uvedl, že správní orgán prvního stupně postupoval při ukládání druhu a výše správní sankce v souladu s právními předpisy, sankce má preventivní i represivní účinky. Posoudil rovněž, zda při úvaze o sankci správní orgán I. stupně dostatečně hodnotil a přihlédnul ke kritériím uvedeným v § 12 odst. 2 přestupkového zákona.…
