11.6.9
Zákonný rozdíl mezi provozem a správou hřbitova a uplatňování DPH
ThLic. Tomáš Kotrlý, ThD.
Je nesnadné zůstat lhostejný k jedinému dostupnému komentáři zveřejněnému před pěti lety v ASPI (automatizovaný systém právních informací), a to konkrétně k § 18 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví (PohřZ). Obecně lze namítat, že tento komentář nereflektuje zejména judikaturu z posledních let a novelu PohřZ účinnou od 1. 9. 2017. Ale to je po tolika letech vlastnost všech právních monografií, to není hlavní vadou. Autoři tohoto komentáře nejsou kritičtí k samotnému textu PohřZ. Nereflektují, že pojmosloví v zákoně samotném je nepřesné, ba dokonce zcela zavádějící.
Celé ustanovení § 18 PohřZ by se správně mělo nazývat "Správa veřejného pohřebiště". Podstata provozování pohřebiště je zakotvena o dvě ustanovení dříve, hned na začátku Hlavy III, která nese název "Veřejné pohřebiště". Jedná se o jednu z nejdůležitějších norem celého zákona. Ustanovení § 16 odst. 1 PohřZ totiž zjednodušeně řečeno proklamuje, že na rozdíl od provozu krematoria nesmí veřejné pohřebiště provozovat fyzická ani každá právnická osoba. Provozování pohřebiště, na rozdíl od jeho správy, není živností. Je svěřeno pouze dvěma veřejným korporacím, a to obci nebo církvi. U církví nebo náboženských společností je navíc stanovena podmínka jejich předchozí registrace podle speciálního zákona.
Jako další nápovědu pro tento můj výklad uvádím ustanovení § 19 odst. 1 PohřZ: "Provozovatel pohřebiště (obec/církev) nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující v souladu s § 18 odst. 2 provoz veřejného pohřebiště (podnikatel) se při své činnosti řídí řádem veřejného pohřebiště." Zvýraznění a závorky jsou moje přidané redakční úpravy pro lepší srozumitelnost rozdílu mezi obcí v roli "místního zákonodárce" a podnikatele či neziskové organizace v roli "místního hrobníka a údržbáře". Posledně zmíněné osoby provozují hřbitov pouze v rozsahu § 18 odst. 2, obec nebo církev v rozsahu plném, tj. včetně § 16 odst. 1 PohřZ.
Toto právní rozlišení má praktické dopady na celou systematiku hřbitovního práva v České republice. Zajistit provozování pohřebiště v širším slova smyslu totiž nelze prostřednictvím jiné právnické či fyzické osoby, která nikdy v plném rozsahu nepřebírá povinnosti provozovatele veřejného pohřebiště. Prostřednictvím jiné právnické či fyzické osoby lze zajistit správu pohřebiště, nikoli jeho provoz. Zákonný pojem "provoz pohřebiště" zahrnuje nejen jeho správu, ale statusové a strategické otázky rozvoje hřbitova. To v praxi znamená, že pouze provozovatel pohřebiště předkládá kraji řád pohřebiště, vydává jej, mění nebo ruší. Pouze provozovatel hřbitov nebo jeho ochranné pásmo zřizuje, rozšiřuje nebo ruší, zakazuje pohřbívání nebo omezuje hloubku hrobu, povoluje hrobky, náhrobky, čestné hroby, mění plán hřbitova, zakazuje či povoluje praktiky podle místních zvyků apod. Správce veřejného pohřebiště, tedy fyzická nebo právnická osoba, která spravuje veřejné pohřebiště, přebírá zákonnou odpovědnost pouze za správu pohřebiště. Zákonnou odpovědnost za správu pohřebiště nenese vždy pouze subjekt oprávněný zajišťovat provozování veřejného pohřebiště podle § 16 odst. 1 zákona o pohřebnictví, tedy obec, registrovaná církev nebo náboženská společnost.
Řádné zajištění provozování pohřebiště prostřednictvím jiné právnické nebo podnikající fyzické osoby předpokládá platně uzavřenou smlouvu s obcí v roli provozovatele pohřebiště. Právnická nebo fyzická osoba jedná s nájemcem hrobového místa jak vlastním jménem na vlastní účet, tak i vlastním jménem na účet obce nebo jménem a na účet obce (a vlastním jménem na vlastní účet ve vztahu k obci). Obecně nelze všechny uvedené formy právního jednání odmítnout jako nezákonné. Budou legitimní na základě konkrétní smlouvy provozovatele se správcem, který může mít formu příspěvkové organizace obce; v takovém případě rozhoduje také zřizovací listina organizace. Jde o soukromoprávní oblast, o samostatnou působnost obce. Ani kraj nemá pravomoc toto ze zákona o pohřebnictví kontrolovat a vymáhat nápravu pokutou. Nejde o přestupek podle PohřZ, všechny varianty jsou za určitých podmínek legitimní. Tím nevylučuji finanční kontrolu a postih z hlediska jiných předpisů.
NahoruUplatňování DPH
Nyní se dostáváme k otázce uplatňování DPH v souvislosti s nájmem hrobového místa a poskytováním souvisejících služeb. Podle mého názoru mohou nastávat následující varianty poskytování služeb souvisejících s pronájmem hrobového místa:
1. uvedené služby poskytuje přímo obec (např. svou organizační složkou),
2. uvedené služby poskytuje příspěvková organizace obce ve smyslu § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jejíž je provoz veřejného pohřebiště hlavním účelem a jediným předmětem činnosti,
3. uvedené služby poskytuje příspěvková organizace obce ve smyslu § 27 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jejíž je provoz veřejného pohřebiště pouze jednou z činností (typicky vykonávající i další činnosti tzv. "technických služeb“),
4. uvedené služby poskytuje právnická osoba s jinou právní formou, je-li ovládána obcí (např. obchodní korporace vykonávající "technické služby"),
5. obec zajišťuje provozování veřejného pohřebiště prostřednictvím jiné právnické nebo podnikající fyzické osoby ve smyslu…
