1.3
Zákon o zadávání VZ a předpisy EU
doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.
Zákon o zadávání veřejných zakázek zapracovává příslušné předpisy Evropské unie níže uvedené a upravuje
- pravidla pro zadávání veřejných zakázek, včetně zvláštních postupů předcházejících jejich zadání,
- povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a při zvláštních postupech předcházejících jejich zadání,
- uveřejňování informací o veřejných zakázkách,
- zvláštní podmínky fakturace za plnění veřejných zakázek,
- zvláštní důvody pro ukončení závazků ze smluv na veřejné zakázky,
- informační systém o veřejných zakázkách,
- systém kvalifikovaných dodavatelů,
- systém certifikovaných dodavatelů,
- dozor nad dodržováním tohoto zákona.
Jde o tyto právní předpisy EU:
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES.
-
Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (89/665/EHS).
-
Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek.
Tyto právní předpisy z EU zapracovává nový ZZVZ a jeho prováděcí předpisy s tím, že tyto předpisy měly být implementovány do právního řádu do 18. dubna 2016. Lze uvést, že některé členské státy EU uvedenou lhůtu stihly, některé nikoliv. Dobrým příkladem je Slovenská republika, kde zákon č. 343/2015 Z. z. Zákon o verejnom obstarávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov (http://www.zakonypreludi.sk/zz/2015-343), který plně implementuje nové směrnice, nabyl účinnosti 18. dubna 2016.
Vzhledem k tomu, že ZZVZ nabude účinnosti 1. října 2016, nabízí se otázka, zda lze přímo aplikovat některá ustanovení nových zadávacích směrnic, jak jsou výše uvedena, v období od 18. dubna 2016. Odpověď na tuto otázku je kladná. V této souvislosti lze mluvit v rámci nauky o přímém (bezprostředním) účinku a nepřímém účinku směrnic.
NahoruPřímý účinek nebo bezprostřední účinek
Jde o doktrínu vyvinutou Soudním dvorem EU (bývalým Evropským soudním dvorem) v rámci federalizace Evropských společenství, která znamená, že se každý může dovolat práva EU, i když ho členský stát neprovede buď vůbec, anebo chybně.
Typickým příkladem je nařízení EU podle čl. 288 al. 2 TFEU (ex čl. 249 al. 2 TEC). V EU přímá použitelnost práva EU vede k přednosti práva EU před národním právem. V opačném případě by totiž přímá použitelnost byla vyloučena (rozsudek C-6/64 Costa v. ENEL). Tato zásada byla upevněna v rozsudku C-106/77 Amministrazione delle Finanze dello Stato v. Simmenthal. Tento rozsudek učinil z národních soudců evropské soudce.
Směrnice EU se lze dovolat pouze proti členskému státu (vertikální bezprostřední účinek), ale již ne proti jiné osobě na stejné úrovni (horizontální bezprostřední účinek). Průlomovým rozhodnutím byl rozsudek C-26/62 Van Gend en Loos v. Nederlandse Aministratie der Belastigen, který stanovil, že se každý může dovolat bezprostředního účinku zakládacích smluv Evropských společenství. Rozsudek C-9/70 Franz Grad v. Finanzamt Traunstein rozšířil bezprostřední účinek na právní předpisy Evropských společenství a jejich rozhodnutí. Rozsudek C-41/74 Van Duyn v. Home Office specifikoval bezprostřední účinek pro směrnice EHS.
NahoruNepřímý účinek
Rozhodovací praxe stanovila zásadu, že se lze domoci účinku směrnic, pokud už marně uplynula lhůta pro jejich transpozici a dané ustanovení je určitě formulováno, tedy stanoví určité právo či povinnost. Uvedené plyne např. z rozsudku C-148/78 Publico Ministero v. Ratti, který stanovil povinnost vykládat národní právní řád v souladu s právem EU a upřesnil, že už musí marně uplynout lhůta pro transpozici směrnice.
NahoruDohoda o veřejných zakázkách
Mimo práva EU dopadá na oblast veřejných zakázek a regulaci trhu k veřejným zakázkám rovněž Dohoda o veřejných zakázkách uzavřených na půdě WTO.
Dohoda o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement - GPA), nazývaná někdy Dohoda o státních zakázkách nebo Dohoda o vládních zakázkách, je vícestranná mezinárodní dohoda uzavřená mezi některými členskými státy (případně jejich uskupeními - Evropská společenství) Světové obchodní organizace, World Trade Organisation (WTO). Evropská společenství jsou jednou z 13 smluvních stran GPA.
Od 1. května 2004 se rozšířil počet států, na které se GPA vztahuje, o 10 nových členských států ES, tedy i o Českou republiku. Počet států, na které se GPA vztahuje, je v současné době 37. Účastníci této dohody jsou členy WTO. Konkrétně je mimo EU a 25 členských zemí EU (Rakousko, Belgie, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Slovenská republika, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie) možno zmínit USA, Honk Kong, Čína, Island, Izrael, Japonsko, Korea, Lichenštejnsko, Norsko, Singapur, Švýcarsko.
Státy jednající o členství…
