16.25
Postavení člena představenstva akciové společnosti
Mgr. Mgr. Radana Burešová
Představenstvo je statutárním orgánem akciové společnosti a přísluší mu obchodní vedení společnosti. To však platí pouze pro akciové společnosti, které jsou zřízeny na dualistickém systému vnitřní struktury. Společnosti s monistickým systémem vnitřního uspořádání představenstvo nemají.
Na základě právní úpravy obsažené v zákoně o obchodních korporacích lze počet členů představenstva a délku jejich funkčního období upravit libovolně ve stanovách akciové společnosti, přičemž pokud stanovy neurčí něco jiného, platí, že představenstvo má tři členy a jejich funkční období je jeden rok. Délku funkčního období lze rovněž stanovit ve smlouvě o výkonu funkce.
Řada společností při skončení funkčního období členů svých orgánů bohužel zapomíná tyto členy "převolit", což má dalekosáhlé následky, jelikož uplynutím funkčního období funkce automaticky zaniká. Členem představenstva se osoby, které splňují příslušné podmínky, viz níže, mohou stát i opakovaně.
Členy představenstva volí a odvolává valná hromada, přičemž stanovy mohou určit, že tato působnost náleží dozorčí radě (§ 438 odst. 1 ZOK).
NahoruPředpoklady a omezení pro výkon funkce
Členem představenstva může být fyzická i právnická osoba, která jedná prostřednictvím oprávněné fyzické osoby.
Členem orgánu obchodní korporace nemůže být ten, kdo:
1. není plně svéprávný (s výjimkou uvedenou v § 152 odst. 3 NOZ),
2. bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti.
Důsledky nezpůsobilosti pro výkon funkce upravuje rovněž NOZ (§ 155).
Kdo se má stát členem představenstva je povinen zakladatele nebo společnost předem informovat, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle § 63 až 65 ZOK anebo zda u něho není dána jiná překážka funkce. Je pak na vůli zakladatele nebo společnosti, zda ho v takovém případě do funkce jmenuje.
Uvedené podmínky se vztahují i na zástupce právnické osoby, která je členem představenstva společnosti, i on musí splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena představenstva (§ 46 odst. 3 ZOK). Zpravidla, nikoli však nutně, se jedná o členy statutárních orgánů (jednatele, členy představenstva) těchto právnických osob.
Pro účely zápisu člena představenstva do obchodního rejstříku se jako příloha návrhu vyhotovuje čestné prohlášení člena představenstva o tom, že splňuje předpoklady pro výkon funkce a že souhlasí se svým zápisem do obchodního rejstříku. Jelikož posledně uvedené prohlášení musí být na základě zákona č. 304/2013, o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, opatřeno ověřeným podpisem, podepisuje se tak v praxi celé prohlášení. Uvedené se vztahuje i na fyzické osoby zastupující právnickou osobu – člena představenstva, neboť i ony se v rámci zápisu dotčené akciové společnosti zapisují do obchodního rejstříku.
Člen představenstva nemůže být zároveň členem dozorčí rady.
Dále pro členy představenstva platí zákonný zákaz konkurence. Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, stejně tak nesmí být členem statutárního orgánu společnosti s obdobným předmětem činnosti, (takovéto omezení neplatí v případě koncernu). Další omezení mohou být stanovena rozhodnutím valné hromady akciové společnosti. Pokud člen představenstva porušení zákazu konkurence předem nebo jakmile nastane, písemně oznámí příslušnému orgánu společnosti a ten s tím nevysloví nesouhlas, nejedná se o porušení tohoto zákazu (§ 442 ZOK).
ZOK dále upravuje pravidla o střetu zájmů, tedy pravidla pro případ, že dojde ke střetu zájmů člena představenstva nebo osoby mu blízké, jím ovlivněné nebo ovládané, se zájmem společnosti (člen představenstva nebo jeho společnost např. hodlá se společností uzavřít kupní nebo nájemní smlouvu). V takových případech je dotčený člen představenstva povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy představenstva a členy dozorčí rady. I přes střet zájmů je třeba postupovat loajálně vůči společnosti (§ 54 a násl. ZOK), tj. vždy upřednostnit zájmy společnosti před vlastními (viz níže k zásadě loajality a následkům jejího porušení).
NahoruVýkon funkce a sankce za poručení povinností
Členové představenstva jsou povinni svou funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře, tj. s potřebnými znalostmi a pečlivostí, a s nezbytnou loajalitou. Judikatura již v minulosti dovodila, že s loajalitou nejedná ten, kdo např. před zájmem společnosti upřednostní vlastní (finanční) zájem, nebo zájem akcionáře, který jej prosadil do funkce. S péčí řádného hospodáře nejedná ten, kdo nejedná informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti. Informovaně nejedná např. ten, kdo si neopatřil podklady potřebné pro své rozhodnutí (zprávy, posudky apod.). O obhajitelný zájem společnosti se například nejedná v případě poskytnutí úplatku za účelem získání nějaké výhody pro společnost.
Důkazní břemeno o tom, zda člen představenstva postupoval s péčí řádného hospodáře v případném soudním řízení, nese tento člen (tzv. obrácené důkazní břemeno), ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.
Pokud někdo při přijetí funkce nebo při jejím výkonu zjistí, že není této péče řádného hospodáře schopen (např. proto, že nemá potřebné zkušenosti nebo znalosti a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (např. neodstoupí, neobstará si příslušné podklady, nerespektuje doporučení odborníků apod.), má se za to, že jedná nedbale (§ 159 NOZ), což vede k odpovědnosti za případnou škodu.
Členové představenstva společnosti odpovídají za škodu, kterou jí způsobili porušením povinnosti při výkonu funkce, a to i za nemajetkovou újmu. Pokud škodu nenahradí, ačkoli k tomu byli povinni, ručí věřiteli společnosti za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel nemůže na společnosti domoci příslušného plnění (např. společnost je v úpadku a svůj dluh proto nemůže splnit v plné výši).
Újmu způsobenou společnosti zástupcem právnické osoby, která je členem představenstva společnosti, nahradí společně a nerozdílně tento člen s právnickou osobou, kterou zastupuje (§ 46 odst. 3 ZOK).
Opominout nelze ani případnou trestní odpovědnost členů představenstva za porušení jejich povinností při výkonu funkce (trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku podle § 220 a 221 TZ).
Svou funkci jsou členové představenstva povinni vykonávat osobně, ale mohou pro jednotlivý případ zmocnit jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval. Plnou moc tedy nelze udělit např. pro více zasedání představenstva, dokonce je sporné, zda je to možné i pro jedno zasedání představenstva jako celek. Je proto vhodné plnou moc skutečně omezit jen na hlasování o jednom konkrétním návrhu.
NahoruÚkoly představenstva
Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, Zastupuje společnost ve všech věcech. Způsob, jakým tak činí, určují stanovy (např. dva členové představenstva společně, předseda představenstva a další člen představenstva společně) a zapisuje se do obchodního rejstříku. Pokud stanovy v tomto bodě mlčí, platí, že každý člen představenstva jedná samostatně.
Pokud stanovy vyžadují, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen společnost zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému (tj. jednomu konkrétnímu) právnímu jednání (§ 164 NOZ). Omezení jednatelského oprávnění představenstva stanovami nebo rozhodnutím jiného orgánu společnosti nejsou vůči třetím osobám účinná, i když byla zveřejněna. Právní jednání, k němuž nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace v…
