Významnost položek v účetnictví pro NNO

5.3.11.1

Významnost položek v účetnictví pro NNO

Jaroslava Svobodová

1.1 Směrnice upravuje základní postupy při stanovení významnosti položek v účetnictví tak, aby účetní záznamy byly průkazné, srozumitelné, úplné a správné a aby účetní závěrka sestavená na jejich základě srozumitelně podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba (dále jen "uživatel"), která tyto informace využívá, činit ekonomická rozhodnutí.

1.2 Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 ZoÚ a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 a 5 ZoÚ. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5 ZoÚ.

1.3 Za nevýznamnou se považuje taková položka, která z hlediska účetnictví NNO:

• nijak podstatně neovlivňuje pohled a úsudek uživatele účetní závěrky na finanční situaci,

• náklady na získání informace o položce by převýšily ocenění samotné položky případně význam jejího zobrazení v účetnictví,

• nemá významný dopad na výsledek hospodaření zachycený v účetnictví a

• prováděcí právní předpisy k účetnictví3) výslovně neukládají povinnost o takové položce provést účetní záznam a to ani na podrozvahových účtech.

1.4 V NNO se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad částku vymezenou vnitřním předpisem a v souladu s § 7 odst. 1 vyhlášky č. 504/2002 Sb., a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad částku vymezenou vnitřním předpisem a v souladu s ustanovením § 8 odst. 5 vyhlášky č. 504/2002 Sb. V případě drobného dlouhodobého nehmotného majetku a drobného dlouhodobého hmotného majetku postupuje při posuzování významnosti při zobrazení tohoto majetku v účtové třídě 0 podle Směrnice č. .... k účtování a evidenci drobného dlouhodobého nehmotného majetku (DDNM) a drobného dlouhodobého hmotného majetku (DDHM).

1.5 Všechny ostatní položky v účetnictví NNO, které nejsou vymezeny v odst. 1.3 této směrnice, se považují NNO za významné. Je povinna o nich účtovat v účetních knihách s použitím příslušných účetních metod a vykazovat je v položkách účetní závěrky předepsaným způsobem.

------------------

¹⁾ Např. zákon č. 111/1998 Sb., zákon č. 424/1991 Sb., zákon č. 341/2005 Sb., § 2014 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., § 306 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., aj.

²⁾§ 7 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

³⁾ Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, České účetní standardy pro účetní jednotky, které postupují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

1.6 Kritéria významnosti položek se posuzuje s ohledem na okamžik a způsob jejich zobrazení v účetních knihách, účetních výkazech včetně přílohy a v informačních záznamech, které účetní jednotka sestavuje a zveřejňuje je následně ve výročních zprávách.

2.1 Významnost informace o skutečnosti, která je předmětem účetnictví je obecně posuzována ve vztahu k jejímu uživateli a možnosti ovlivnění jeho úsudku nebo rozhodování (viz § 19 odst. 7 ZoÚ). Uživatelem se v tomto smyslu rozumí nejen uživatel účetní závěrky sestavované účetní jednotkou, ale též uživatel účetních výkazů sestavených za Českou republiku, příp. za dílčí konsolidační celek státu. Účetní jednotka v tomto případě postupuje buď v souladu s jiným právním předpisem, nebo podle vnitřního předpisu, který stanoví pravidla významnosti, a to například způsobem stanovení procentní hranice,…