Správní delikty v oblasti přezkoumání hospodaření

4.5.7

Správní delikty v oblasti přezkoumání hospodaření

PhDr. Jindra Dolejšová

 NahoruVznik správního deliktu (SD)

Následující text věnujeme podrobnému a praktickému výkladu, co je to správní delikt, dále pohovoříme i o postupu, kdy se územně samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí dopustí tak závažného porušení zákona a následně tak naplní předpoklady pro uplatnění postihu z titulu vzniku správního deliktu.

K postihu za správní delikt dochází:

• při porušení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle ustanovení § 22a Správní delikty,

• při porušení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, podle ustanovení § 37, nově Správní delikty (dříve Sankce).

 NahoruSpolečná ustanovení zákona 250 pro SD

Obecně platí, že správním deliktem ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je úmyslné či nedbalostní protiprávní jednání vzniklé od 1. 4. 2009, které naplňuje znaky skutkové podstaty dle § 22a jmenovaného zákona. Vyvození odpovědnosti a uložení postihu za správní delikt je tedy nutné posoudit podle právní úpravy platné v době, kdy k jednání došlo.

Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Prokázání je tedy na straně odpovědné osoby, a na straně správního orgánu je zvážení, zda bylo vynaložené úsilí dostatečně prokázáno.

Řízení o správních deliktech lze zahájit pouze v určité (v prekluzivní) lhůtě, tj. do 2 let ode dne, kdy se o něm správní orgán dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán. Odpovědnost územně samosprávného celku a dobrovolného svazku obcí za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

Na základě ustanovení § 42 Přijímání podnětů k řízení zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, je správní orgán povinen přijímat veškeré podněty k tomu, aby bylo zahájeno řízení "z moci úřední“. Samotný podnět sám o sobě neodůvodňuje zahájení řízení z moci úřední, protože takový podnět musí správní orgán prověřit. Pokud tedy o to subjekt, který podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě nejpozději 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k úřednímu zahájení řízení, případně že podnět postoupil odpovídajícímu správnímu orgánu. Správní orgán je podle § 42 povinen přijímat podněty od kohokoliv, tj. jak od fyzických nebo právnických osob, tak od jiných správních orgánů.

Dle znění ustanovení § 46 správního řádu je správní řízení úředně zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi a to doručením oznámení nebo ústním prohlášením (např. u řízení na místě). Pro oba způsoby je společné to, že oznámení musí být doloženo, aby měl správní orgán informaci o tom, že účastník řízení oznámení skutečně obdržel a řízení bylo podle zákona skutečně zahájeno.

Za správní delikty, podle ustanovení odstavců 1 až 4 zákona č. 250/2000 Sb., lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

 NahoruVymezení SD dle zákona 250

Dle § 22a odst. 1 zákona 250 se územně samosprávný celek (ÚSC) a dobrovolný svazek obcí (DSO), ale i městská část hlavního města Prahy nebo regionální rada regionu soudržnosti dopustí správního deliktu tím, že

1. v rozporu s ustanovením § 2 odst. 1 zákona 250 nezpracují rozpočtový výhled, tj. správním deliktem je nezpracování, a tudíž absence rozpočtového výhledu. Správním deliktem však není nedodržení předepsaných náležitostí rozpočtového výhledu podle § 3 zákona 250, ale tento stav se uvede jako nedostatek do zápisu z dílčího přezkoumání hospodaření nebo do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření.

2. v rozporu s ustanovením § 13 odst. 1 zákona 250 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria, tj. správním deliktem je stav, kdy chybí jakákoliv pravidla rozpočtového provizoria nebo se nepostupuje podle schválených a závazných pravidel rozpočtového provizoria. Správním deliktem však není nedodržení znění § 13 odst. 2 zákona 250, ale tento stav se uvede jako nedostatek do zápisu z dílčího přezkoumání hospodaření nebo do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření.

3. neprovedou změny schváleného rozpočtu podle ustanovení § 16 odst. 2 zákona 250, tj. správním deliktem je stav, pokud nejsou prováděny změny závazných ukazatelů rozpočtu rozpočtovými opatřeními a tato rozpočtová opatření nejsou evidována podle časové posloupnosti.

4. zpracují rozpočet v rozporu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona 250, tj. správním deliktem je nezpracování rozpočtu v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví MF ČR vyhláškou 323.

5. v rozporu s ustanovením § 14 zákona 250 neprovedou rozpis schváleného rozpočtu, tj. správním deliktem je stav, kdy není rozpis rozpočtu proveden neprodleně po jeho schválení v zastupitelstvu nebo se nesdělí závazné ukazatele rozpočtu subjektům (např. příspěvkovým organizacím obce), které jsou povinny se jimi řídit (tzn. musí být písemné, prokazatelné, nezpochybnitelné sdělení o oznámení) nebo při rozpisu není rozpočet členěn podle podrobné rozpočtové skladby.

6. v rozporu s § 15 zákona 250 nevykonávají kontrolu svého hospodaření, tj. správním deliktem je skutečnost, pokud není prováděna kontrola vlastního hospodaření ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě (předběžná, průběžná a následná kontrola). Správním deliktem naopak není situace, pokud finanční hospodaření neprobíhá v souladu se schváleným rozpočtem ÚSC nebo DSO či není prováděna kontrola hospodaření zřízených nebo založených právnických osob. V obou případech se však opakovaně jedná o nedostatek do zápisu z dílčího přezkoumání hospodaření nebo do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření.

7. v rozporu s § 17 odst. 4 zákona 250 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Správním deliktem je, pokud obec nebo DSO nejpozději do 31. 1. roku následujícího po roce, za který má být přezkoumání provedeno, nepodá krajskému úřadu informaci o uzavření smlouvy s auditorem a následně ani nepožádá o provedení přezkoumání přímo krajský úřad. Naopak správním deliktem není nedodržení termínu 30. 6. podle § 4 odst. 1 zákona č. 420/2004 Sb., může to však být nedostatkem uváděným do zápisu z dílčího přezkoumání hospodaření nebo do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření.

Dle § 22a odst. 2 se územní samosprávný celek dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s následujícím zněním zákona 250

1. § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet ÚSC, rozpočet však neobsahuje stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie apod.,

2. § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu ÚSC. Správním deliktem je stav, pokud není zveřejněn návrh rozpočtu na "kamenné“ úřední desce a ani v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, přičemž musí být využity současně oba způsoby zveřejnění. V případě použití jenom jednoho způsobu zveřejnění se rovněž jedná o správní delikt. Dále není návrh rozpočtu zveřejněn nejméně po dobu 15 kalendářních dnů, kde do lhůty 15 dnů se započítává i den vyvěšení a sejmutí návrhu z úřední desky, tj. v případě kratší doby zveřejnění jde o správní delikt.

3. § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu ÚSC. Správním deliktem je stav, pokud není zveřejněn návrh závěrečného účtu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, přičemž musí být opět využity současně oba způsoby zveřejnění, neboť v případě použití jenom jednoho způsobu se také jedná o správní delikt. Pokud není návrh závěrečného účtu zveřejněn nejméně po dobu 15-ti kalendářních dnů (do lhůty 15 dnů se započítává i den vyvěšení a sejmutí), tj. v případě kratší doby zveřejnění, jde o správní delikt. Naopak správním deliktem není skutečnost, pokud není zveřejněna spolu s návrhem závěrečného účtu i zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření.

Dle § 22a odst. 4 zákona 250 se DSO dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s

1. § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet, rozpočet DSO však neobsahuje stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie apod.

2. § 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu DSO. Správním deliktem je opakovaně s ohledem na výše uvedené stav, když není zveřejněn návrh rozpočtu DSO na úředních deskách jednotlivých obcí, které jsou členy dobrovolného svazku, a to ani v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, přičemž musí být využity současně oba způsoby zveřejnění, neboť v případě použití jenom jednoho způsobu se také jedná o správní delikt. Není-li návrh rozpočtu DSO zveřejněn nejméně po dobu 15 kalendářních dnů, kdy do lhůty 15 dnů se započítává i den vyvěšení a sejmutí oznámení z úředních desek, tj. v případě kratší doby zveřejnění, jde o správní delikt.

3. § 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu DSO. Správním deliktem je, když není zveřejněn návrh závěrečného účtu DSO včetně zprávy o výsledku přezkoumání na úředních deskách obcí, které jsou členy svazku, a to i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Musí být využity současně oba způsoby zveřejnění, neboť v případě použití jenom jednoho se také jedná o správní delikt. Správním deliktem je i skutečnost, že není návrh závěrečného účtu DSO zveřejněn nejméně po dobu 15 kalendářních dnů (do lhůty 15 dnů se započítává i den vyvěšení a sejmutí), tj. v případě kratší doby zveřejnění, jde o správní delikt.

V ustanovení § 22a odst. 3 zákona 250 se obdobným způsobem jako v odstavcích 2 a 4 téhož zákona stanovují správní delikty pro regionální radu regionu soudržnosti.

 NahoruPříkaz

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, umožňuje dvě varianty postupu při uplatnění správního deliktu, tj. podle ustanovení § 46 Zahájení řízení z moci úřední nebo dle ustanovení § 150 Příkaz.

Povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení lze uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné. Vydání příkazu může být tedy prvním úkonem v řízení. V řízení o vydání příkazu může být jediným podkladem kontrolní protokol pořízený podle zvláštního zákona (tj. zákon č. 420/2004 Sb.) a tím správním orgánem, který je věcně a místně příslušný ke správnímu řízení navazujícímu na kontrolní zjišťování (tj. např. krajský úřad provádějící přezkoumání hospodaření). Pokud tedy pořizoval protokol ten, kdo může být oprávněnou úřední osobou (viz příloha č. 6), a pokud se kontrolovaný (tj. ÚSC) seznámil s obsahem protokolu nebo byl k seznámení se s obsahem protokolu řádně vyzván, popřípadě pokud byly v souladu se zákonem o přezkoumání hospodaření vyřízeny námitky kontrolovaného proti obsahu protokolu a pokud o obsahu protokolu nejsou pochybnosti ani z jiného důvodu, lze tento protokol považovat za dostačující podklad pro vydání příkazu.

Příkaz musí obsahovat poučení, v němž správní orgán uvede, že je možné proti příkazu podat odpor, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá a u kterého správního orgánu se odpor podává. Proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor a to ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím, při promeškání lhůty pro podání odporu je postup pro uplatnění správního deliktu ukončen.

 NahoruZahájení řízení z moci úřední

Zahájení řízení ve věci správního deliktu se provádí podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb. ze dne 24. června 2004 správní řád, v aktuálním znění. Postupně jsou vydávány následující dokumenty:

• Oznámení o zahájení řízení,

• Vyrozumění účastníka před vydáním rozhodnutí,

• Rozhodnutí.

Řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi řízení, tj. územně samosprávnému celku nebo dobrovolnému svazku obcí doručením oznámení. Oznámení musí obsahovat dle § 46 odst. 1 správního řádu – označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby.

Územně samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí má právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud o to požádají, poskytne jim správní orgán informace o řízení – Vyrozumění účastníka před vydáním rozhodnutí, a proto musí být dána územně samosprávnému celku nebo dobrovolnému svazku obcí před vydáním rozhodnutí ve věci možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu.

 NahoruVymezení SD dle zákona 563

Řízení z moci úřední je ukončeno Rozhodnutím, které v souladu s ustanovením § 68 správního řádu musí obsahovat výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Obsahuje skutečnosti, které popisují vývoj správního deliktu.

V souvislosti s novelou zákona o účetnictví došlo i ke změnám postihů pro veškeré účetní jednotky. Změna vychází z novely č. 410/2010 Sb. z 9. prosince 2010, kterou se měnil zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Správní delikty, dříve sankce, nově vymezují:

• konkrétní okruhy subjektů, kterých se přestupky nebo správní delikty týkají,

• výši pokuty,

• hodnotu aktiv jako základnu pro stanovení výše pokuty,

• společná ustanovení.

 NahoruPřestupek nebo SD

Správní delikt je v novém pojetí chápán jako přestupek (pouze fyzická osoba – nepodnikatel), nebo správní delikt (fyzická i právnická osoba). Záleží na tom, jaká skupina účetních jednotek porušení zákona způsobila. Subjekty, kterých se přestupky a správní delikty týkají, jsou vymezeny do tří skupin:

• účetní jednotky, které nejsou podnikatelem…