Účetní jednotka: ............................
Označení: .................................... Číslo: ..........................................
Zpracoval: .................................... Kontroloval: ..................................
Platnost: ....................................... Závaznost: ....................................
Datum vydání: ............................... Vydává: ........................................
Nahrazuje: .................................... Doplňuje: ......................................
Počet stran: .................................. Přílohy: .........................................
Obsah směrnice pro hospodaření s majetkem
1.1 Vymezení a evidence majetku
1.2 Oceňování majetku
1.3 Hospodaření s majetkem
-
Majetek vyčleněný pro realizaci příspěvkovou organizací v hlavní činnosti
-
Majetek dlouhodobý pro hospodářskou (jinou, doplňkovou) činnost
-
Podmínky pro bezúplatný převod (dary)
-
Podmínky pro smluvní vztahy
1.4 Zásady pro hospodaření s majetkem při jiné (doplňkové) činnosti
-
Podmínky pro hospodářskou (jinou, doplňkovou) činnost
-
Klíčování nákladů a výnosů v hospodářské (jiné, doplňkové) činnosti
-
Stanovení cen
-
Odpisování majetku v rámci
-
hlavní činnosti
-
hospodářské (jiné, doplňkové) činnosti
1.5 Podmínky pro prodej majetku
1.6 Zásady pro údržbu, opravy, revize a inventury majetku
Hmotný a nehmotný (dlouhodobý) majetek
Klasifikace a vymezení dlouhodobého majetku
Poznámka:
Klasifikace a vymezení majetku se převážně řídí ustanovením vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (obsahové vymezení položek dlouhodobého nehmotného majetku § 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb., dlouhodobého hmotného majetku § 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb.) a Českými účetními standardy č. 701 až 710.
2.1 Vymezení dlouhodobého nehmotného majetku
U některých vybraných účetních jednotek se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč (§ 19 odst. 7 ZoÚ).
2.1.1 Dlouhodobým nehmotným majetkem jsou majetkové složky dále uvedené, jejichž ocenění je vyšší, než je stanovený cenový práh podle věcně příslušných, obecně závazných předpisů, tj. vyšší než 60 000 Kč v jednotlivém případě a doba použitelnosti delší než jeden rok.
Účetní jednotka účtuje o drobném dlouhodobém nehmotném majetku jako o dlouhodobém, pokud jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč. O majetku, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice (tj. 7 000 Kč) účtuje účetní jednotka jako o Jiném drobném dlouhodobém nehmotném majetku na podrozvahovém účtu 901 – Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek.
Za dlouhodobý nehmotný majetek se považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 60 000 Kč, a to při splnění podmínek uvedených výše, k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku, nebo technické zhodnocení drobného dlouhodobého majetku.
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého nehmotného majetku.
a) nabyty samostatně, tj. nejsou součástí nabytého dlouhodobého majetku a jeho ocenění,
b) vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, resp. opakovaného prodeje (nejde o výsledky na zakázku nebo o součást dodávky dlouhodobého majetku).
a) nabyt samostatně, tj. není součástí nabytého hardwaru a jeho ocenění,
b) vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním, avšak nejde o software na zakázku nebo o součást dodávky hardwaru.
-
Ocenitelná práva zahrnují zejména výrobně technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní tvořivé činnosti, které jsou předmětem ocenitelných práv, a to jak nabývaných, tak poskytovaných.
-
Povolenky na emise jsou povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství bez ohledu na výši ocenění.
-
Preferenční limity jsou zejména individuální produkční kvóty, individuální limit prémiových práv bez ohledu na výši ocenění, u prvního držitele pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.
-
Věci vzniklé pořizováním dlouhodobého nehmotného majetku jsou zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například v důsledku prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet. V případě variantního postupu při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku nebo jeho částí jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku všechna variantní řešení.
2.1.2Drobný dlouhodobý nehmotný majetek (dále jen DDNM) obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software a ocenitelná práva, pokud jejich doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč.
2.1.3 Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek obsahuje majetek, který neobsahují položky dlouhodobého nehmotného majetku A.I.1. až A.I.5. bez ohledu na výši ocenění a technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku nevykazovaného v položkách "A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" až "A.I.3. Ocenitelná práva".
2.1.4 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek obsahuje zejména pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
2.1.5 Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji obsahuje dlouhodobý nehmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) ZoÚ.
2.1.6 Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice drobného dlouhodobého nehmotného majetku [ § 49 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. ]. Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek je účtován v knize podrozvahových účtů na podrozvahovém účtu 901 Jiný drobný nehmotný majetek a je vykazován v příloze účetní závěrky (viz položka P.I.1. Jiný drobný nehmotný majetek).
V knihách podrozvahových účtů se účtuje o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, a to jak v průběhu účetního období, tak ke konci rozvahového dne.
V knihách podrozvahových účtů se na podrozvahových účtech v účtových skupinách 90 až 99 v souladu s ustanoveními § 47 až 54 vyhlášky č. 410/2009 Sb. účtuje o významných skutečnostech, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejích ekonomických zdrojů, které lze využít, nebo jejichž zachycení a zobrazení v účetní závěrce podává jejímu uživateli informaci využitelnou pro jeho rozhodování nebo úsudek.
Zápisy v knize podrozvahových účtů se uskutečňují tak, že se provádí na stranu MÁ DÁTI nebo na stranu DAL podrozvahového účtu, která je stejná jako při předcházejícím nebo následujícím zápisu na příslušný (související) účet v hlavní knize, a to v souladu s ustanovením bodu 6.2. Zápisy na účtu 999 se provádí tak, že strana MÁ DÁTI zajišťuje podvojný zápis na straně DAL jiného podrozvahového účtu, a naopak.
2.1.7. Technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku
-
Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 60 000 Kč, a to při splnění podmínek uvedených § 11 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb., k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku, nebo technické zhodnocení drobného dlouhodobého majetku (§ 11 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb.).
-
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého nehmotného majetku (§ 11 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb.).
-
Pokud jsou splněny podmínky podle § 11 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb., uvede účetní jednotka technické zhodnocení v příslušné položce majetku.
-
Nejsou-li splněny podmínky podle § 11 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb., uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů.
-
V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle § 11 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb. v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka technické zhodnocení v položce "A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek".
-
Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.
-
Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb.Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku.
2.2 Vymezení dlouhodobého hmotného majetku
U některých vybraných účetních jednotek se považuje za významnou též informace o ocenění samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč (§ 19 odst. 7 ZoÚ).
2.2.1 Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí:
a) pozemky, obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zásobami. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách "A.II.3. Stavby", "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů", "A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek" podle § 14 odst. 7 písm. d) vyhlášky č. 410/2009 Sb.,
b) kulturní předměty, bez ohledu na výši ocenění, zejména kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty, umělecká díla a obdobné věci, a to včetně souborů tohoto majetku,
c) stavby obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti
-
stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle jiných právních předpisů
-
otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
-
technické rekultivace,
-
byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci se postupuje podle ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb. tj. obdobně,
-
nemovité kulturní památky,
-
technické zhodnocení staveb uvedeného v § 28 odst. 5 ZoÚ, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč,
-
technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) ZoÚ.
-
právo stavby, pokud není zásobou.
d) samostatné hmotné movité věci, popř. soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko- ekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč včetně předmětů z drahých kovů, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky,
e) pěstitelské celky trvalých porostů:
-
ovocné stromy a ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na hektar,
-
trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.
f) Ostatní dlouhodobý hmotný majetek zejména
-
dospělá zvířata bez ohledu na výši ocenění, s výjimkou zvířat v zoologických zahradách, služebních psů a služebních koní,
-
ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném § 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb. geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 66 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb., a to bez ohledu na výši ocenění,
-
technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nevykazovaného v položkách "A.II.2. Kulturní předměty" až "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů",
-
věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky "A.II.3. Stavby" nebo jako součást ocenění v rámci položky "B.I. Zásoby". nevykazovaná v položce "A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek".
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek obsahuje zejména pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji obsahuje dlouhodobý hmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) ZoÚ.
Za dlouhodobý hmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40 000 Kč.
2.2.2 Dlouhodobým majetkem je též drobný dlouhodobý hmotný majetek (dále jen DDHM), tj. hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč. Za drobný dlouhodobý hmotný majetek se považují vždy:
- předměty z drahých kovů, pokud nejsou dlouhodobým majetkem podle odstavce 4, bez ohledu na výši pořizovací ceny,
- věci pořízené formou finančního leasingu, popřípadě bezúplatně převzaté, u kterých ocenění podle § 25 ZoÚ nepřevyšuje částku 40 000 Kč,
- věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky "A.II.3. Stavby" nebo jako součást ocenění v rámci položky "B.I. Zásoby", u kterých ocenění nepřevyšuje částku 40 000 Kč.
Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého hmotného majetku.
Za dlouhodobý hmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40 000 Kč.
Pokud jsou splněny podmínky podle § 14 odst. 9 a 12 vyhlášky č. 410/2009 Sb., uvede účetní jednotka technické zhodnocení v příslušné položce majetku.
Nejsou-li splněny podmínky podle § 14 odst. 9 a 12 vyhlášky č. 410/2009 Sb., uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů.
V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek § 14 odst. 9 a 12 vyhlášky č. 410/2009 Sb. v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka technické zhodnocení v položce "A.II.8. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek".
Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.
Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku.
2.2.3. Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice drobného dlouhodobého hmotného majetku [ § 49 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb. ]. Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek je účtován v knize podrozvahových účtů na podrozvahovém účtu 902 Jiný drobný hmotný majetek a je vykazován v příloze účetní závěrky (viz položka P.I.2. Jiný drobný hmotný majetek).
V knihách podrozvahových účtů se účtuje o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, a to jak v průběhu účetního období, tak ke konci rozvahového dne.
V knihách podrozvahových účtů se na podrozvahových účtech v účtových skupinách 90 až 99 v souladu s ustanoveními § 47 až 54 vyhlášky č. 410/2009 Sb. účtuje o významných skutečnostech, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejích ekonomických zdrojů, které lze využít, nebo jejichž zachycení a zobrazení v účetní závěrce podává jejímu uživateli informaci využitelnou pro jeho rozhodování nebo úsudek.
Zápisy v knize podrozvahových účtů se uskutečňují tak, že se provádí na stranu MÁ DÁTI nebo na stranu DAL podrozvahového účtu, která je stejná jako při předcházejícím nebo následujícím zápisu na příslušný (související) účet v hlavní knize, a to v souladu s ustanovením bodu 6.2. Zápisy na účtu 999 se provádí tak, že strana MÁ DÁTI zajišťuje podvojný zápis na straně DAL jiného podrozvahového účtu, a naopak.
2.2.4 Účetní jednotka (příspěvková organizace) může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice drobného dlouhodobého nehmotného majetku a drobného dlouhodobého hmotného majetku nebo stanovit vybrané druhy drobného dlouhodobého nehmotného majetku a drobného dlouhodobého hmotného majetku, které bude účtovat na syntetickém účtu 018 nebo 028 viz § 11 odst. 6 písm. a) a § 14 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.
2.2.4.1 V případě, že účetní jednotka (příspěvková organizace) uplatňuje postupy uvedené v bodech 2.1.2. a 2.2.2. této směrnice může rozhodnou vnitřním předpisem, že bude na podrozvahových účtech účtovat jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek, u kterého je doba použitelnosti delší než jeden rok a ocenění jedné položky je nižší než 7 000 Kč a jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek, u kterého je doba použitelnosti delší než jeden rok a ocenění jedné položky je nižší než 3 000 Kč. V souladu s ustanovením § 49 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, bude výše uvedený majetek účtován na podrozvahovém účtu 901 – Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek viz písm. a) uvedeného § nebo na podrozvahovém účtu 902 – Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek viz písm. b) uvedeného §.
2.3 Dlouhodobým finančním majetkem se rozumí:
- dlouhodobé cenné papíry a vklady, které budou v držení účetní jednotky déle než jeden rok, tj. majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem, v osobách s podstatným vlivem a v případech, kdy má účetní jednotka v jiné účetní jednotce menšinový vliv,
- ostatní dlouhodobý finanční majetek, který neobsahují položky rozvahy A.III.1 až A.III.5.,
- termínované vklady u bank s dobou splatnosti delší než jeden rok, vkladové listy a depozitní certifikáty,
- dluhové cenné papíry držené do splatnosti,
Rozhodující pro zařazení do skupiny dlouhodobého hmotného majetku nebo do skupiny dlouhodobého finančního majetku je účel pořízení (viz čtvrtá účetní direktiva).
Pravomoci a kompetence pro hospodářské operace, týkající se dlouhodobého finančního majetku, musí být v souladu s obecně závaznými předpisy (rozpočtová pravidla), organizačním řádem příspěvkové organizace. Současné věcně příslušné platné právní předpisy výše uvedené finanční operace u příspěvkových organizací nepředpokládají. Z toho důvodu doporučujeme tuto pasáž v současné době z vnitřní normy vypustit.
2.4 Dlouhodobý majetek neodpisovaný
Podle § 66 odst. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb. účetní jednotky neodpisují:
- umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené jinými právními předpisy (viz syntetický účet 032 Kulturní předměty Směrné účtové osnovy),
- nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání (viz syntetické účty 041 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek a 042 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Směrné účtové osnovy),
- finanční majetek /syntetické účty účtové skupiny 06 Dlouhodobý finanční majetek a syntetické účty účtové skupiny 25 Krátkodobý finanční majetek Směrné účtové osnovy),
- zásoby (syntetické účty účtové třídy 1 Zásoby a opravné položky Směrné účtové osnovy),
- pohledávky (např. syntetické účty účtové skupiny 31 Krátkodobé pohledávky Směrné účtové osnovy),
- dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, pokud tento majetek má účetní jednotka v nájmu nebo pachtu nebo ve výpůjčce (příslušné podrozvahové účty Směrné účtové osnovy resp. knihy podrozvahových účtů),
- povolenky na emise a preferenční limity (syntetický účet 015 Povolenky na emise a preferenční limity Směrné účtové osnovy),
- majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) ZoÚ (tzn. ve výši 1 Kč), soubory tohoto majetku podle § 71 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb,
- dlouhodobý majetek, který se podle § 27 ZoÚ oceňuje reálnou hodnotou (syntetické účty 035 Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji a 036 Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji Směrné účtové osnovy),
- drobný dlouhodobý majetek (syntetické účty 018 Drobný dlouhodobý nehmotný majetek, 028 Drobný dlouhodobý hmotný majetek a podrozvahové účty 901 Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek a 902 Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek Směrné účtové osnovy),
- pozemky (syntetický účet 031 Pozemky Směrné účtové osnovy).
2.5. Dlouhodobý majetek odpisovaný:
Podle ustanovení § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 11, 14 a 66 vyhlášky č. 410/2009 Sb. je předmětem odpisování níže uvedený majetek včetně technického zhodnocení, který je zaúčtovaný na těchto syntetických účtech:
012 – Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
013 – Software
014 – Ocenitelná práva
019 – Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
021 – Stavby
022 – Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí
025 – Pěstitelské celky trvalých porostů
029 – Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami.
Účetní jednotky jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví.
Z ustanovení § 25 odst. 3 ZoÚ vyplývá, že účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.
Následně pak ustanovení § 26 odst. 3 ZoÚ stanoví, že ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 3 vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Tak jak vyplývá z uvedeného ustanovení "Odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty". V návaznosti na ustanovení § 28 ZoÚ je nutné rozšířit uvedené vymezení pojmu odpisy takto:
Oprávky vykázané u příslušné položky dlouhodobého majetku v druhém sloupci "Korekce" aktiv rozvahy vyjadřují trvalé snížení ocenění příslušné položky majetku v průběhu používání předmětného dlouhodobého majetku účetní jednotkou.
Účetní jednotka může při sestavení nebo aktualizaci odpisového plánu pro majetek zohlednit jeho zbytkovou hodnotu, přičemž se součet jeho oprávek plánovaných odpisů a zbytkové hodnoty musí rovnat výši ocenění tohoto majetku. Zbytkovou hodnotou majetku je účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících; při stanovení zbytkové hodnoty se přihlíží též k plánovaným odpisům v souladu s § 66 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Evidence dlouhodobého majetku – subsystémy
3.1 Dokumentace a informační základna
Ucelená dokumentace dlouhodobého majetku osvědčuje existenci, výskyt, ochranu a ocenění dlouhodobého majetku v subsystémech, kterými jsou především:
-
prvotní dokumentace,
-
operativní evidence,
-
účetnictví,
-
statistika,
a to na základě úplné a průkazně vedené (vedených):
-
prvotní dokumentace, zahrnující výběrová šetření, smlouvy, studie, projekty, zápisy, dodavatelské faktury,
-
protokolů přejímacích, zařazovacích a vyřazovacích,
-
inventárních karet majetku (resp. skladových a osobních karet),
-
inventurních soupisů a dodatečných inventurních soupisů,
-
odpisového plánu,
-
účtového rozvrhu,
-
syntetické, analytické a podrozvahové účty.
3.2 Analytické účty (dlouhodobého) majetku
Analytické účty jsou součástí účetnictví a jsou vedeny v souladu s ustanoveními vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky a ustanoveními Českého účetního standardu pro účetní jednotky, které vedou účetnictví podle uvedené vyhlášky (č. 701 Účty a zásady účtování na účtech). V případě souboru movitých věcí a majetkové složky, v jejímž ocenění je příslušenství, se rovněž uvádějí jednotlivé části souboru a jednotlivé kusy příslušenství věcně a v hodnotovém vyjádření. Pokud se k souboru přiřadí další věc a k majetkové složce příslušenství přiřadí nebo se naopak vyřadí, uvádí se datum přiřazení nebo vyřazení této věci nebo příslušenství. Účetní jednotka (příspěvková organizace) dále vede analytické účty podle účelu stanoveného zvláštními právními předpisy nebo vyplývajícího z požadavků vlastního zařízení.
Z výše uvedeného vyplývá, že v rámci syntetických účtů vytváří účetní jednotka analytické účty. Při vytváření analytických účtů bere účetní jednotka v úvahu zejména následující hlediska, pokud tato nejsou již zohledněna přímo syntetickými účty směrné účtové osnovy nebo zajištěna jinými nástroji pro členění syntetických účtů:
a) členění podle jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob, případně podle míst uložení či umístění majetku,
b) zatížení majetku zástavním právem nebo věcným břemenem, popřípadě převedené nebo poskytnuté zajištění,
c) změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji podle § 64 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb.,
d) další významné skutečnosti, například u pohledávek členění podle jednotlivých dlužníků nebo u cenných papírů cenné papíry v umořovacím řízení,
e) členění závazků podle jednotlivých věřitelů,
f) členění na měnu účetnictví a cizí měnu v případech stanovených v § 4 odst. 12 ZoÚ,
g) členění pro účely přenosu účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle technické vyhlášky o účetních záznamech a podle jiných právních předpisů,
h) členění pro účely sestavení přílohy podle § 45 vyhlášky č. 410/2009 Sb. a podle závazného vzoru uvedeného v příloze č. 5 k vyhlášce,
i) členění rozpočtových příjmů a výdajů v souladu s vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů,
j) oddělené sledování nákladů, výnosů a výsledků hospodaření za hlavní a hospodářskou činnost,
k) členění pro daňové účely, tzn. pro transformaci účetního výsledku hospodaření před zdaněním na daňový základ vymezený zákonem o daních z příjmů, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a zdaňované příjmy, pro potřeby daně z přidané hodnoty, spotřebních daní, apod.,
l) členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění,
m) členění z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky,
n) členění podle požadavků externích uživatelů údajů z účetnictví na základě jiného právního předpisu.
3.2.2 Analytické účty podle jednotlivých složek dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku slouží k jeho identifikaci, zejména obsahuje název nebo popis majetku, popř. číselné označení, datum a způsob jeho pořízení a uvedení do užívání, datum zaúčtování na účet účtové skupiny 01, 02 a 03, ocenění, údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisování, roční sazby účetních a daňových odpisů, částky účetních a daňových odpisů za zdaňovací období, datum a způsob vyřazení. Dále obsahují analytické účty údaje o výši odpočtu daně z přidané hodnoty. Plátci DPH, kteří ve smyslu příslušných předpisů neuplatnili nárok na odpočet DPH a mají uvedený majetek oceněný včetně DPH, sledují částku DPH na analytickém účtu. Na analytickém účtu, v případech majetku, ke kterému nemá účetní jednotka vlastnické právo, je nutno tuto skutečnost zachytit s uvedením vlastníka.
3.2.3 Analytické účty dlouhodobého finančního majetku se vedou podle jeho jednotlivých složek. Obsahují údaje potřebné k identifikaci dlouhodobého finančního majetku, popř. údaje stanovené zvláštními předpisy.
Současné věcně příslušné platné právní předpisy uvedené finanční operace u příspěvkových organizací nepředpokládají. Z toho důvodu doporučujeme tuto pasáž z vnitřní normy vypustit.
3.3 Operativní evidence
3.3.1 Operativní evidencí se rozumí vedení:
-
inventárních karet,
-
rejstříků,
-
skladových karet, osobních listů (karet),
-
místních seznamů při využití prostředků výpočetní techniky a příslušných softwarů u majetku (dlouhodobého i drobného majetku).
3.3.2 Úkolem operativní evidence je především napomáhat řádné správě a ochraně jednotlivých součástí majetku, běžně podávat zprávu o stavu a pohybu součástí majetku, z hlediska umístění majetku, řádném využívání a údržbě jakož i o osobách, které za ně nesou odpovědnost. Dalším nedílným úkolem operativní evidence je poskytovat spolehlivé podklady pro potřeby řízení, plánování, účetnictví, statistiku, rozbory a kontrolní činnost na úseku správy a ochrany majetku.
3.3.3 Operativní evidenci vedou, za její úplnost, správnost a pořádek při úschově písemností a dokumentace evidence odpovídají pracovníci konkrétně určení v souladu s organizačním řádem a směrnicí o oběhu dokladů.
3.3.4 Operativní evidence majetku (inventární karta) obsahuje zejména:
-
název (popř. popis) majetku,
-
inventární číslo (identifikátor),
-
pořadové číslo karty majetku nebo pořadové číslo v souboru majetku,
-
datum (okamžik) pořízení,
-
datum (okamžik) uvedení do užívání,
-
datum (okamžik) zaúčtování na příslušný majetkový účet,
-
údaje o odpisování (účetní, resp. daňové odpisy), roční sazby účetních a daňových odpisů, výše oprávek, zůstatkovou cenu,
-
datum (okamžik) a způsob vyřazení,
-
poznámky o technickém zhodnocení majetku včetně ocenění technického zhodnocení.
Kromě skutečností shora uvedených a popřípadě skutečností dalších se v této evidenci vedou úplné zápisy o provedené údržbě, převodech jednotlivých předmětů (event. jejich součástí) např. mezi jednotlivými "středisky" v rámci příspěvkové organizace anebo vně příspěvkové organizace, tzn. převody majetku na jiné společnosti, resp. organizace.
Zápisy o přírůstcích a úbytcích jednotlivého majetku a předmětů se v operativní evidenci provádějí výhradně na základě předložených úplných a průkazných dokladů, které obsahují potřebné náležitosti a jsou měsíčně odsouhlasovány s konečnými stavy uvedenými na příslušných syntetických účtech podle účtového rozvrhu v účetnictví organizace.
Zápisy v operativní evidenci provedené na základě předepsané dokumentace musí být prováděny srozumitelně, přehledně a musí být zaručena trvanlivost těchto zápisů. Zápisy nesmí vyvolávat pochybnost o provedených hospodářských operací a jejich způsob podléhá režimu obecně závazných předpisů o vedení prvotní, účetní a operativní evidence včetně oprav, event. nesprávností.
3.3.5 Místní seznamy – součást operativní evidence
Veškerý majetek, dlouhodobý i krátkodobý drobný hmotný a nehmotný spolu s vybranými druhy zásob, vedenými v operativní evidenci, se zapisuje do místních seznamů, které mohou mít formu počítačových sestav. Místní seznamy se vyhotovují dvojmo, jedno vyhotovení si ponechá pracovník operativní evidence, který vede inventární karty, druhé předá pracovníkovi, který za svěřené předměty na pracovišti odpovídá. Je-li takových pracovníků víc, vyvěšuje se místní seznam v místnosti, v níž všichni spoluodpovědní pracovníci mají své pracovní místo.
3.3.6 Převodky majetku
Přesuny majetku a předmětů z jedné místnosti do druhé v rámci organizace musí vždy být bezprostředně oznámeny pracovníkovi operativní evidence majetku, jehož povinností je vyznačit všechny změny (přírůstky a úbytky, přesuny) v místních seznamech na základě zpracovaných tiskopisů – převodky majetku.
3.3.7 Za správnost vedení operativní evidence a místních seznamů odpovídá:
Odpovědnost stanovit jmenovitě podle popisu pracovních míst ve smyslu organizačního řádu organizace.
3.3.8. Operativní evidence je součástí evidence majetku.
4.1 Evidence drahých kovů
Evidence drahých kovů se řídí všeobecnými předpisy o vedení účetnictví a skladové evidence, analytické a operativní evidence. Vzhledem k mimořádnému významu drahých kovů jako zvláštní součásti majetku organizace je třeba dbát níže uvedených pravidel.
1. Je třeba zajistit a pověřit zvláštního pracovníka, aby průběžně evidoval veškeré předměty a materiál z drahých kovů.
2. Materiál včetně odpadu se eviduje jak v operativní, tak v účetnictví.
3. V operativní evidenci musí být u každého předmětu a na každé kartě uvedeny váhové údaje, výrobní čísla, dodavatel, umístění předmětů apod. Na kartě se též uvádějí váhové úbytky způsobené opotřebením, takové úbytky musí zkoumat na příslušném pracovišti komise, která zkoumá úměrnost…