Směrnice o postupu při odškodňování pracovních úrazů

 NahoruSMĚRNICE ŠKOLY O POSTUPU PŘI ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

Tato směrnice upravuje postup při odškodňování pracovních úrazů vzniklých zaměstnancům, kteří jsou v pracovněprávním vztahu se školou ....................... (název školy podle zřizovací listiny) (dále jako "škola“ nebo též jako "zaměstnavatel“).

Tato směrnice je vydávána na základě zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "zákoník práce“).

1. Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k němu nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a dále úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů

2. V případě pracovního úrazu zaměstnance školy je každý nejprve povinen učinit veškeré nutné kroky k ochraně života a zdraví poškozeného.

3. Poškozený zaměstnanec školy, který pracovní úraz utrpěl (pokud je toho schopen), a zaměstnanec, který byl svědkem pracovního úrazu, nebo zaměstnanec, který se o pracovním úrazu dověděl, je povinen tuto skutečnost oznámit řediteli školy.

4. Osobou pověřenou k vedení evidence pracovních úrazů a prošetření příčin a okolností jejich vzniku je ....................... (jméno buď pověřeného zaměstnance nebo lépe jeho pracovní zařazení s ohledem na možnou fluktuaci zaměstnanců) (dále jako "pověřená osoba“). Pracovní úraz zaznamená pověřená osoba do knihy úrazů, která se vede v listinné podobě (knihu je možné vést i v elektronické podobě). Do této knihy je nutné zaznamenat každý úraz, i když v důsledku úrazu nevznikla pracovní neschopnost zaměstnance. Pověřená osoba je povinna vydat zaměstnanci na jeho žádost kopii nebo výpis údajů v knize úrazů o jeho úrazu; dojde-li ke smrtelnému úrazu, vydá je rodinným příslušníkům zaměstnance na jejich žádost.

5. Pokud dojde v prostorách školy....................... (uvést, co se těmito prostorami rozumí, např. budova, dvůr, dílny apod.) k úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele uvědomí ....................... (uvést oprávněnou osobu) zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance a umožní mu objasnit příčiny a okolnosti, za kterých pracovní úraz vznikl.

6. Záznam o úrazu vyhotovuje pověřená osoba neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděla. Písemnost podepisuje úrazem postižený zaměstnanec, pověřená osoba, svědek (případně uvést jiné osoby, např. ředitel, technik BOZP apod.). Záznam o úrazu předá pověřená osoba bez zbytečného odkladu oprávněným osobám.

7. Byla-li pracovním úrazem poškozenému zaměstnanci způsobena pracovní neschopnost delší než tři dny, vyhotoví pověřená osoba záznam o pracovním úrazu a předá jej zaměstnanci školy, který pracovní úraz utrpěl. Pověřená osoba je povinna ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu (vzor záznamu o úrazu tvoří přílohu l nařízení vlády č. 201/2010 Sb.) orgánům a institucím uvedeným v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., tedy následujícím orgánům:

• územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,

• odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,

• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,

• zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Pokud jde o smrtelný pracovní úraz, je pověřená osoba povinna jej ohlásit bez zbytečného odkladu:

• územně příslušnému útvaru Policie České republiky,

• odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,

• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,

• pozůstalým rodinným příslušníkům,

• zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

8. Pověřený zaměstnanec vyšetří příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti poškozeného zaměstnance (pokud je toho schopen) a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V zájmu objektivního vyšetření všech okolností vzniku pracovního úrazu je nutné ....................... (podle uvážení uvést např. výslech svědků úrazu, provedení orientační dechové zkoušky na alkohol, prohlídka místa, kde úraz vznikl, apod.). Výsledky šetření předá ....................... (uvést pověřeného zaměstnance) k přijetí opatření proti opakování pracovního úrazu. Ten předá výsledky šetření řediteli školy k rozhodnutí o výši náhrady škody způsobené zaměstnanci.

9. Ředitel školy (zpravidla na základě stanoviska škodní komise a odborných útvarů) rozhodne o rozsahu a způsobu náhrady škody a projedná tyto skutečnosti s poškozeným zaměstnancem a odborovou organizací.

10. Vznikla-li zaměstnanci následkem pracovního úrazu škoda, kterou je zaměstnavatel povinen podle zákoníku práce uhradit, pověřený zaměstnanec bezodkladně oznámí zástupci pojišťovny, u které je zaměstnavatel pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání pojištěn, že nastala škodní událost, vyjádří se k požadované náhradě a k její výši, případně zmocní pojišťovnu, aby za něho v této věci jednala. Škola a poškozený zaměstnanec jsou povinni poskytnout pojišťovně potřebnou součinnost.

11. Tato směrnice bude k dispozici na jednotlivých pracovištích školy k nahlédnutí všem zaměstnancům školy.

12. Tato směrnice nabývá účinnosti dnem ....................... (datum) a je vydána na dobu určitou do ....................... (datum).

13. V případě změn v právní úpravě, které budou mít za následek, že některá z ustanovení této směrnice bude třeba uvést do souladu s právními předpisy, je ředitel školy povinen bez zbytečného odkladu vydat novou směrnici.

V ................................ dne ....................

..................................................

ředitel školy

Výklad:

Vzorová směrnice není vnitřním předpisem podle § 305 ZP (který může upravovat pouze mzdová, platová a jiná práva zaměstnanců). Jde o předpis, který zákoník práce neupravuje, ale v praxi je často zaměstnavateli vydáván s označením vnitřní předpis a upravuje organizační a technické záležitosti, v tomto případě postupy při vypořádání škody způsobené zaměstnancem.

Problematiku úrazového pojištění měl řešit zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Tento zákon měl platit již od roku 2007, jeho účinnost však byla několikrát odložena. Naposled byla účinnost zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců stanovena od roku 2017, ale ani tato lhůta neplatí, neboť zákon č. 266/2006 Sb. byl zrušen, aniž by kdy nabyl účinnosti (zákon č. 205/2015 Sb.). Tato problematika byla začleněna pod jedenáctou část zákoníku práce, která upravuje náhradu majetkové i nemajetkové újmy.

Další právní předpis, který upravuje odškodňování bolesti a ztíženého uplatněné způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání je nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Jako pracovní úraz specifikuje ustanovení § 271k ZP poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a také pracovní úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Poškození zdraví, ke kterému dojde v důsledku dlouhodobého pobytu v prostředí, které je zdravotně nepříznivé, nebude mít povahu pracovního úrazu, ale nemoci z povolání, protože nebude naplněn požadavek krátkodobosti či náhlosti působení zevních vlivů.

Podstatný bude výklad toho, zda úraz, který utrpěl zaměstnanec, byl při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s tím. Soud bude posuzovat tuto z hlediska místního, časového a věcného. 

V souladu s ust. § 269 ZP je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže tyto skutečnosti vznikly při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, pokud se však zaměstnavatel této povinnosti zcela nebo z části nezprostí (např. pokud škoda vznikla v důsledku opilosti zaměstnance - § 270 ZP). Povinnosti nahradit škodu se však zaměstnavatel nemůže zcela ani z části zprostit v případě, že zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal (§ 271 ZP).

Ustanovení § 273 odst. 1 ZP charakterizuje plnění pracovních úkolů jako výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jinou činnost vykonávanou na příkaz zaměstnavatele a jako činnost, která je předmětem pracovní cesty.

Podle § 273 odst. 2 ZP je plněním pracovních úkolů též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou podle § 274 ZP úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

V současné době je účinné nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě. Evidence obsahuje tyto údaje:

• jméno, popřípadě jména, a příjmení (dále jen "jméno") úrazem postiženého zaměstnance,

• datum a hodinu úrazu,

• místo, kde k úrazu došlo,

• činnost, při níž k úrazu došlo,

• počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,

• celkový počet zraněných osob,

• druh zranění a zraněná část těla,

• druh úrazu,

• zdroj úrazu,

• příčiny úrazu,

• popis úrazového děje,

• jména svědků úrazu,

• jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

Došlo-li k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, zaznamenají údaje podle odstavce 1 do knih úrazů zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance a zaměstnavatel, k němuž byl úrazem postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen. Zaměstnavatel, u kterého k úrazu došlo, je v souladu s ustanovením § 105 odst. 1 ZP povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit nu účast na…