4.3.4
Rozpočtový proces od sestavení rozpočtu po kontrolu jeho plnění a čerpání
Ing. Anna Matoušková
Rozpočtový proces představuje sestavení rozpočtu v souladu s vytýčenými prioritami naplňujícími politický program či politické zadání, jeho schválení a případné změny, dále hospodaření podle schváleného rozpočtu v daném rozpočtovém období, průběžnou kontrolu tohoto hospodaření a jeho výsledné hodnocení po skončení rozpočtového období.
Rozpočtový proces upravuje Část třetí § 11 až 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen rozpočtová pravidla ÚSC).
NahoruVypracování rozpočtu
Územní samosprávný celek vypracovává svůj roční rozpočet (tj. na 1 kalendářní rok)
v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí a dále v návaznosti na rozpočet kraje, jímž kraj určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji.
Zákon nestanovuje obci povinnost schválit vlastní rozpočet až po schválení státního rozpočtu na daný rok poslaneckou sněmovnou nebo čekat na schválení rozpočtu kraje zastupitelstvem kraje. Obec si může schválit svůj rozpočet i dříve, ale pak takový rozpočet nesmí obsahovat dotační vztahy (např. příspěvek na výkon státní správy, příspěvek na školství apod.). Po schválení státního rozpočtu, resp. jiných veřejných rozpočtů opraví obec prostřednictvím rozpočtových opatření (v tomto případě povinně) vzniklé rozdíly v dotačních vztazích.
Pokud se obec podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí její rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie.
Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku (§ 84 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh rozpočtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby (těmi jsou rozpočtové třídy: 1 Daňové příjmy, 2 Nedaňové příjmy, 3 Kapitálové příjmy, 4 Přijaté transfery, 5 Běžné výdaje, 6 Kapitálové výdaje a případně třída 8 Financování). Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
NahoruRozpočtová skladba
Rozpočet se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, jde o vyhlášku č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.
Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcí při hospodaření podle rozpočtu, dále právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření, a další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu.
Výše zmíněné ustanovení § 12 zákona č. 250/2000 Sb., rozpočtových pravidel ÚSC nestanoví, do jakých podrobností musí být rozpočet při jeho projednávání a schvalování zastupitelstvem rozčleněn. Je tedy plně v kompetenci zastupitelstva, jak podrobně členěný návrh rozpočtu si nechá předložit, zda se již pro schvalování rozpočtu použije plné detailní třídění podle rozpočtové skladby (paragrafy a položky) nebo toto podrobné členění bude provedeno při následném rozpisu schváleného rozpočtu.
NahoruRozpočtové provizorium
Neschválí-li obec svůj rozpočet před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se její rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria.
Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví zastupitelstvo obce pro hospodaření obce a pro hospodaření svazku obcí orgány svazku obcí.
Zákon o rozpočtových pravidlech ÚSC nestanoví povinnost pro obce ani dobrovolné svazky obcí povinnost zveřejnit pravidla rozpočtového provizoria.
Hospodaření podle rozpočtového provizoria tedy vždy předpokládá existenci jeho pravidel. Pokud je tedy rozpočet překládán k projednání a schválení na poslední zasedání zastupitelstva v roce předcházejícím roku, na který má být rozpočet schválen, je potřeba zároveň pro případ jeho neschválení i předložit pravidla rozpočtového provizoria, podle kterých se bude v období do schválení rozpočtu hospodaření obce řídit.
Podoba rozpočtového provizoria není nikterak stanovena a je plně v kompetenci zastupitelstva. Rozpočtové provizorium může být schváleno v různých podobách a na různou dobu, je však nutné, aby vyjadřovalo výši všech nezbytných výdajů k samotnému fungování obce.
Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.
NahoruRozpis rozpočtu
Rozpis rozpočtu se provádí neprodleně po jeho schválení v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcí. Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby a jeho součástí je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit.
NahoruHospodaření podle rozpočtu
Obce a svazky obcí uskutečňují své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a provádějí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření a hospodaření jimi zřízených a založených právnických osob a zařízení po celý rozpočtový rok.
Územní samosprávné celky zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, zákon o finanční kontrole).
Kontrola finančního hospodaření podle schváleného rozpočtu, resp. plnění rozpočtu je proces hodnocení, jak jsou naplňovány jednak plánované příjmy a jednak jak jsou využívány finanční zdroje k dosahování cílů a úkolů stanovených rozpočtem, resp. jak jsou uskutečňovány výdaje. Při kontrole bývá kladen důraz především na výdaje a dodržení schválených limitů výdajů, a dále pak také neméně důležitá účelnost a efektivita vynaložených prostředků.
NahoruZměny rozpočtu
Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny), z důvodu změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo z důvodu změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny).
Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, která se evidují podle časové posloupnosti.
Rozpočtovým opatřením je:
- přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů,
- použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,
- vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.
Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám, nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.
Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku, nebo pokud se jedná o finanční prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti, z Národního fondu nebo z rozpočtu kraje určené pro příspěvkovou organizaci zřízenou obcí a u kterých rozpočet zřizovatele – obce plní pouze roli zprostředkovatele.
Radě obce, resp. starostovi obce (pokud vykonává pravomoc rady dle ustanovení § 99 odst. 2), je vyhrazeno v souladu s ustanovením § 102 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, provádět rozpočtová opatření, a to pouze v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce. V případě, že zastupitelstvo nestanoví žádný rozsah zmocnění pro radu provádět rozpočtová opatření, resp. pro starostu, tj. zastupitelstvo hodlá schvalovat rozpočtová opatření samo, pak by tomuto záměru a s přihlédnutím k četnosti změn rozpočtu mělo přizpůsobit i plán svých zasedání.
NahoruZávěrečný účet
Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu.
V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob.
Zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem stanoví vyhláška č. 52/2008 Sb. Pokud by obec neodvedla nevyčerpané finanční prostředky na účet poskytovatele, resp. na účet jiného veřejného rozpočtu ve vyhláškou stanoveném termínu, jednalo by se o porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, tj. o zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem. V případě, kdy kraj působí jako zprostředkovatel finančního vypořádání a obec zašle nevyčerpané finanční prostředky na jeho účet po termínu stanoveném vyhláškou, jsou tyto vráceny zpět obci a stávají se zadrženými prostředky (ze strany obce se jedná o porušení rozpočtové kázně). Obec v takovém případě provede vypořádání prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu
Postup finančního vypořádání v rámci vlastního rozpočtu (k zřízeným příspěvkovým organizacím, k ostatním subjektům financovaným z rozpočtu obce atd.) si obec stanoví individuálně, např. ve smlouvě o poskytnutí dotace či příspěvku.
Obec a dobrovolný svazek obcí jsou povinny dle ustanovení § 42 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcí. Územní samosprávný celek zveřejní návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření (§ 10 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků) po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku (§ 84 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh závěrečného účtu zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
Dle ustanovení § 43 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, projedná závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok zastupitelstvo obce do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením:
- souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo
- souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme obec nebo svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků. Přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu.
NahoruČasové použití rozpočtu
Vzhledem k tomu, že rozpočet se sestavuje na období 1 kalendářního roku, zahrnují se do plnění rozpočtu jen takové příjmy a výdaje, které byly skutečně realizovány, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce (tj. v období od 1.1.
do 31.12.).
Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech.
Obec nebo svazek obcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce, např. zálohy na nákup dlouhodobého majetku ale i zálohy na provozní výdaje. Naopak peněžní zálohy na pracovní cesty zaměstnancům nebo zálohy vlastní pokladně musí být do konce roku vyúčtovány.
Obec nebo svazek obcí má povinnost stanovit časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků.
NahoruÚčelovost rozpočtových prostředků
Obec musí respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá
- z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo
- z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček.
Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytuje obec ze svého rozpočtu na účel, který sama určí ve vyhlašovaném programu, dále na jiný účel určený žadatelem v žádosti nebo na účel stanovený zvláštním právním předpisem, kterým je např. zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Obec má zároveň nově povinnost stanovit příjemcům časovou použitelnost dotací poskytovaných ze svého rozpočtu, proto jak účel, na který jsou peněžní prostředky určeny, tak i doba, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, a v případě návratné finanční výpomoci pak stanovení lhůty k navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výše jednotlivých splátek, jsou povinnými obsahovými náležitostmi veřejnoprávní smlouvy, prostřednictvím které lze dotaci nebo návratnou finanční výpomoc z rozpočtu obce poskytovat.
Účelovost rozpočtových prostředků se určí:
- individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu (např. vybudování kanalizace, obnova veřejné zeleně apod.)
- odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví (např. na školství, na kulturu, na hasiče apod.)
- územně ve vztahu k potřebám vymezeného území…
