Poskytování platu - mimotarifní složky platu

3.3.4 Poskytování platu – mimotarifní složky platu

Mgr. Martin Kaplán

Příplatek za vedení

Příplatkem za vedení (§ 124 ZP) se oceňuje řídicí a organizační náročnost práce:

1. vedoucích zaměstnanců,

2. zaměstnanců, kteří vedoucí zaměstnance zastupují, a

3. zaměstnanců, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci ani jejich zástupci, ale jsou oprávněni organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

1. Příplatek za vedení – vedoucí zaměstnanci

Vedoucímu zaměstnanci stanovuje zaměstnavatel příplatek za vedení podle:

1. řídicí úrovně (stupně řízení),
2. složitosti, odpovědnosti a namáhavosti řízeného procesu (předmětu řízení) odvozených od platové třídy, do které je vedoucí zaměstnanec zařazen.

Výše příplatku za vedení

Rozpětí pro určení výše příplatku za vedení je stanoveno v % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je vedoucí zaměstnanec zařazen.

Na 1. stupni řízení, na kterém řídí vedoucí zaměstnanec (VZm) práci podřízených zaměstnanců (Zm), činí toto rozpětí 5 až 30 %.

Na 2. stupni řízení, na kterém vedoucí zaměstnanec řídí vedoucí zaměstnance (VZm) na 1. stupni řízení nebo vedoucí zaměstnanec – statutární orgán, který řídí práci podřízených zaměstnanců, činí toto rozpětí 15 až 40 %.

Na 3. stupni řízení, na kterém řídí vedoucí zaměstnanec vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení nebo vedoucí zaměstnanec-statutární orgán řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení, nebo vedoucí zaměstnanec-vedoucí organizační složky, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení, činí toto rozpětí 20 až 50 % a

na 4. stupni řízení, na kterém vedoucí zaměstnanec-statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení, vedoucí zaměstnanec-vedoucí organizační složky, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení nebo do něhož je zařazen náměstek člena vlády, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, vedoucí Kanceláře Senátu Parlamentu České republiky, vedoucí Kanceláře Veřejného ochránce práv, finanční arbitr a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, činí toto rozpětí 30 až 60 %. V regionálním školství může na 4 stupni řízení být pouze ředitel školy.

2. Příplatek za vedení – zaměstnanci, kteří zastupují vedoucí zaměstnance

Zástupci vedoucího zaměstnance, který trvale zastupuje vedoucího zaměstnance v plném rozsahu jeho řídicí činnosti, je-li toto zastupování u zaměstnavatele upraveno zvláštním právním předpisem nebo organizačním předpisem, přísluší příplatek za vedení v rámci rozpětí příplatku za vedení stanoveného pro nejbližší nižší stupeň řízení, než přísluší zastupovanému vedoucímu zaměstnanci. Příplatek náleží zástupci trvale. Nemůže však být poskytnut zaměstnanci zastupujícímu vedoucího zaměstnance na 1. stupni řízení.

Zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídicí činnosti po dobu delší než 4 týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, přísluší příplatek za vedení od prvního dne zastupování. Příplatek přísluší za stejných podmínek stanovených pro zastupovaného vedoucího zaměstnance (v rámci rozpětí stanoveného pro stupeň řízení, na kterém působí zastupovaný vedoucí zaměstnanec).

3. Příplatek za vedení – zaměstnanci, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci, avšak jsou podle organizačního předpisu oprávněni organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny

Zaměstnanci, který není vedoucím zaměstnancem, avšak je podle organizačního předpisu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídicí práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 5 až 15 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

Příplatek za noční práci

Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce příplatek (§ 125 ZP) ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku. Příplatek přísluší za jakoukoliv práci mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní.

Noční prací je podle § 78 odst. 1 písm. j) ZP práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou. Příplatek za noční práci přísluší za jakoukoliv práci konanou v noci, bez ohledu na její rozsah, způsob rozvržení (přesah druhé směny po 22. hodině nebo počátek první směny před 6. hodinou), nebo na skutečnost, zda je nebo není zaměstnancem pracujícím v noci ve smyslu § 78 odst. 1 písm. k) ZP.

Příplatek za práci v sobotu a v neděli

Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek (§ 126 ZP)

ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. Právo na příplatek za sobotu a neděli vzniká zaměstnanci za práci vykonanou v době od 00:00 do 24:00 hodin v tyto dny.

Při výkonu práce v zahraničí může zaměstnavatel poskytovat příplatek místo za práci v sobotu a v neděli za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu. Týká se to zejména mimoevropských států s jinou tradicí doby nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Plat nebo náhradní volno za práci přesčas

Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí (§ 127 ZP) připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas (nepřísluší tak ani část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ani příplatek). Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.

Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci přesčas ve stanovené výši.

Práce přesčas zaměstnanců s příplatkem za vedení

Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení (vedoucí zaměstnanci, zaměstnanci, kteří vedoucí zaměstnance zastupují, a zaměstnanci, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci, ale jsou oprávněni organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny), je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

Jedná-li se však o práci přesčas konanou těmito zaměstnanci nad 150 hodin v kalendářním roce a dále o práci přesčas v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti, přísluší jim úměrná část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku.

V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Zaměstnanci přísluší za práci ve ztíženém pracovním prostředí příplatek (§ 128 ZP). Ztížené pracovní prostředí vymezila vláda pro účely poskytování příplatku v § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jako prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Ztěžujícím vlivem se rozumí:

• prach, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem, kterým je § 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Expoziční limity pro prach jsou upraveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení vlády v části A v tabulkách č. 1 až 5,

• chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené zvláštním právním předpisem (§ 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) nebo, pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují-li trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem (§ 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.); nejvyšší přípustné koncentrace a přípustné expoziční limity chemických látek jsou upraveny v příloze č. 2 části A k tomuto nařízení vlády,

• směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých chemických látek v ovzduší z jejich hodnot přípustného expozičního limitu je vyšší než 2; postup pro stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek je stanoven v příloze č. 2 část B k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,

• pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity stanovené zvláštním právním předpisem. Jde o látky definované v § 16 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,

• ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A_LAeq,8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem (§ 3 odst. 2 a 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů) nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem [ § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. ] nejméně o 20 dB, nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem [ § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. ] překračuje 145 dB,

• vibrace přenášené na ruce, jejichž průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení L_ahv,8h překračuje přípustný expoziční limit pro osmihodinovou pracovní dobu stanovený zvláštním právním předpisem [ § 13 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 272/2011 Sb.; PEL je 128 dB ] nejméně o 17 dB nebo celkové horizontální nebo vertikální vibrace přenášené na zaměstnance, jejichž průměrná vážená hladina zrychlení L_aw,8h překračuje přípustný expoziční limit pro osmihodinovou pracovní dobu stanovený zvláštním právním předpisem [ § 13 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 272/2011 Sb.; PEL je 114 dB ] nejméně o 17 dB,

• pracovní prostředí, ve kterém jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek stanovené zvláštním právním předpisem (§ 3b odst. 2 a § 6 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) a ani při používání dostupných použitelných osobních ochranných pracovních prostředků a úpravy režimu práce nelze vyloučit poškození zdraví,

• vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou Guanarito, virus horečky Lasa, virus Junin (Argentinská nemoc), virus Machupo, Amapari, Sabia, virus krymskokonžské hemoragické horečky, virus Ebola, virus Marburské horečky, všechny typy viru varioly, Equine morbilli virus, Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis, Mycobacterium leprae, Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei), Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei), Rickettsia prowazekii, Rickettsia rickettsii, Rickettsia tsutsugamushi, Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri), Yersinia pestis, virus opičích neštovic nebo viry lidské imunodeficience, Avia influenza, virus typu A, podtypu H 5 nebo H 7 a jeho genetické mutace, Mycobacterium tuberculosis,

• zvýšený tlak nad 400 kPa, který u prací pod hladinou odpovídá hloubce nejméně 40 metrů,

• radiační činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A stanovenými ve zvláštním právním předpisu [ § 20 odst. 2 vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. Radiačním pracovníkem kategorie A je radiační pracovník, který by mohl obdržet efektivní dávku vyšší než 6 mSv ročně, nebo ekvivalentní dávku vyšší než 15 mSv na oční čočku, nebo ekvivalentní dávku vyšší než 3/10 limitu ozáření pro kůži a končetiny. Radiačním pracovníkem kategorie B je jiný radiační pracovník, je-li atomovým zákonem požadována jeho kategorizace.],

• pracovní činnosti spojené s vyšetřováním a léčením osob hospitalizovaných na klinických pracovištích specializovaných na léčení infekčních onemocnění,

• rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut, jestliže je v době přerušení výkonu práce pro zaměstnance nedostupné jeho obvyklé společenské prostředí a sociální zázemí, nebo je jejich dostupnost značně ztížena, nebo je ztížena ochrana místa, ve kterém musí zaměstnanec dobu přerušení práce trávit, před klimatickými a jinými nepříznivými vlivy.

Vláda musí stanovit nařízením výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí nejméně 5 % částky, kterou stanoví zákoník práce jako základní sazbu minimální mzdy za měsíc.

Konkrétní výši příplatku musí stanovit zaměstnavatel podle míry rizika a působení ztěžujících vlivů podle § 7 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v rámci rozpětí 500 až 1800 Kč za měsíc.

Zvláštní příplatek

Zaměstnanci, který soustavně vykonává práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy, přísluší zvláštní příplatek (§ 129 ZP).

Rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce, podmínky pro poskytování příplatku a výši příplatku v jednotlivých skupinách stanovila vláda nařízením o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Konkretizace podmínek pro poskytování tohoto příplatku a rozpětí stanovené pro jednotlivé skupiny je stanoveno v § 8 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a v příloze č. 6 tohoto nařízení.

Zaměstnavatel určí zaměstnanci výši příplatku v rámci rozpětí stanoveného pro skupinu s pracovními podmínkami, ve kterých zaměstnanec soustavně vykonává práci. Rozdělení prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek do skupin stanoví příloha č. 6 k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek

I. skupina - Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života

1. Práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci dvousměnného provozního režimu.

2. Přímá pedagogická činnost spojená s dohledem nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy.

3. Práce…