Nález 92/2002 SbNU, sv.27, K odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 27, nález č. 92
II. ÚS 429/01
K odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
Navrhovatel má nárok na náhradu nákladů zastoupení bez ohledu na to, zda mu vznikla ještě jiná škoda než jen ta, jež spočívá v nákladech řízení. Přestože Ústavní soud nevylučuje, že obecné soudy postupovaly v souladu s tehdy platným ustanovením § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), napadeným rozsudkem došlo k porušení ústavně zaručeného práva podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud zdůrazňuje, že jeho rozhodnutí v této věci nelze v žádném případě interpretovat tak, že by každé vznesení obvinění, které nevyústilo v pravomocný odsuzující rozsudek, bylo možno paušálně považovat za nezákonné.
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 17. července 2002 sp. zn. II. ÚS 429/01 ve věci ústavní stížnosti D. Š. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 z 5. 12. 2000 sp. zn. 11 C 29/2000 a rozsudku Městského soudu v Praze z 18. 4. 2001 sp. zn. 13 Co 73/2001 o zamítnutí stěžovatelčiny žaloby o náhradu škody.
I. Výrok
Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 12. 2000 sp. zn. 11 C 29/2000 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2001 sp. zn. 13 Co 73/2001 se zrušují.
II. Odůvodnění
Ústavní stížností, podanou včas [§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“)] a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona o Ústavním soudu], napadla navrhovatelka (stěžovatelka) rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2001 sp. zn. 13 Co 73/2001, jakož i jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 12. 2000 sp. zn. 11 C 29/2000, neboť má za to, že uvedená rozhodnutí byla vydána v rozporu s čl. 36 odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
Z příslušného soudního spisu Ústavní soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 1 v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se stěžovatelka na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“) domáhala na vedlejším účastníkovi České republice - Ministerstvu spravedlnosti z titulu náhrady škody zaplacení částky 58 323 Kč s 11% úrokem z prodlení od 24. 9. 1999 do zaplacení. Tato škoda stěžovatelce vznikla v souvislosti s jejím trestním stíháním vedeným Krajským úřadem vyšetřování Policie České republiky pod ČVS: KVV-123/106-98, jež bylo zahájeno sdělením obvinění ze dne 26. 10. 1998 a zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. c) trestního řádu usnesením vyšetřovatele ze dne 8. 6. 1999, které nabylo právní moci v souvislosti s usnesením státního…
