Nález 70/2003 SbNU, sv.30, K řádné publikaci právních norem
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 30, nález č. 70
I. ÚS 472/01
K řádné publikaci právních norem
Jestliže zákon specifikuje věcně okruh řady opatření, která může Ministerstvo financí jako povinné postupy při vedení účetnictví stanovit, a jestliže zákon výslovně stanoví, že tato opatření ve specifikovaném věcném okruhu vyhlašuje Ministerstvo financí oznámením o jejich vydání ve Sbírce zákonů, pak nelze tuto povinnost omezit na pouhé shrnutí do oznámení jediného opatření, které se uveřejňuje ve Finančním zpravodaji. Je-li formálním znakem právní normy řádná, zákonem předepsaná publikace, nepostačuje k naplnění tohoto znaku a nesplňuje podmínku náležitosti jen povšechný odkaz na opatření vydaná Federálním ministerstvem financí podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to na opatření, jež doposud publikována nebyla a v publikovaném oznámení (registraci) nejsou jednotlivě uvedena ani pojmenována. Lze doplnit, že ke znakům právního státu neoddělitelně patří i princip právní jistoty a ochrany důvěry občanů v právo. Právní subjekt musí mít možnost bez jakýchkoli pochybností přesně zjistit, jaká náležitě zveřejněná pravidla musí ve své činnosti dodržovat.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 28. května 2003 sp. zn. I. ÚS 472/01 ve věci ústavní stížnosti K. H. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 15. 3. 2001 sp. zn. 38 Ca 110/2000, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu z 5. 1. 2000 č. j. FŘ-2541/1/99, jímž byl změněn dodatečný platební výměr na důchodovou daň a daň z objemu mezd za rok 1992 Finančního úřadu pro Prahu 1 z 12. 9. 1996 č. j. FÚ 1-2.14/DPV92/96 KŠ.
Výrok
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2001 sp. zn. 38 Ca 110/2000 se zrušuje.
Odůvodnění
I.
Ústavní stížností ze dne 24. 7. 2001 se stěžovatel s odvoláním na tvrzené porušení čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2001 sp. zn. 38 Ca 110/2000, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 5. 1. 2000 č. j. FŘ-2541/1/99, jímž byl změněn dodatečný platební výměr č. 7500 na důchodovou daň a daň z objemu mezd za rok 1992 vydaný Finančním úřadem pro Prahu 1 dne 12. 9. 1996 pod č. j. FÚ 1-2.14/DPV92/96 KŠ tak, že daň činí 52 422 000 Kč a penále 5 242 080 Kč.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že vyloučení tzv. zřizovacích nákladů bylo v daném případě zdůvodněno tak, že při prodeji nemovitostí odepsal zůstatkovou část zřizovacích nákladů jednorázově a nepostupoval v souladu s příslušným opatřením upravujícím vedení účetnictví, tedy porušil § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 563/1991 Sb.“). Důchodová daň mu byla v tomto bodě doměřena důvodně (stěžovatel zde odkázal na str. 6 napadeného rozsudku). Dále konstatoval, že za „příslušné opatření, upravující vedení účetnictví“ bylo považováno sdělení k postupu při oceňování, účtování a odpisování věcí, které získají právnické nebo fyzické osoby při jejich převodu z vlastnictví státu (dále též „sdělení“), vydané…
