Nález 5/1997 SbNU, sv.7, K přijímacímu řízení na vysokou školu
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 7, nález č. 5
II. ÚS 229/95
K přijímacímu řízení na vysokou školu
Ústavní soud vychází ze zásady materiálního nazírání na právo, dle níž nejde jen o dodržování práva bez dalšího, ale o dodržování takových norem chování, které jsou v souladu s obsahovými hodnotami. Sama neexistence procesních pravidel není proto z hlediska řízení o ústavní stížnosti rozhodná, ale naopak půjde o to, zda bylo či nebylo v konkrétním případě postupováno při vyloučení libovůle či nikoliv a zda bylo takto současně dotčeno nějaké ústavně zaručené právo nebo svoboda. Nelze totiž vyloučit situaci, kdy existující procesní pravidla dají prostor pro libovůli, a přesto budou v konkrétním případě interpretována s jejím vyloučením.
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 15. ledna 1997 sp. zn. II. ÚS 229/95 ve věci ústavní stížnosti G.K. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 5. 9. 1995 sp. zn. 29 Ca 327/95 o zastavení řízení o návrhu na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu a proti rozhodnutí rektora Vysokého učení technického v Brně ze 14. 8. 1995 č. j. 1538/9120/95 o odvolání do rozhodnutí děkana Fakulty podnikatelské VUT v Brně o nepřijetí ke studiu.
I. Výrok
Návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 1995 sp. zn. 29 Ca 327/95 se zamítá.
Návrh na zrušení rozhodnutí rektora Vysokého učení technického v Brně ze dne 14. 8. 1995 čj. 1538/9120/95 se zamítá.
II. Odůvodnění
Návrhem podaným Ústavnímu soudu se stěžovatelka domáhala zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Brně, jímž bylo zastaveno řízení o přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, jakož i shora uvedeného rozhodnutí rektora Vysokého učení technického v Brně, kterým byla vzhledem k formálním i věcným nejasnostem zrušena přijímací zkouška stěžovatelky ze dne 10. července 1995 a tím i rozhodnutí děkana ze dne 31. července 1995 o nepřijetí ke studiu a současně byl stěžovatelce stanoven nový termín přijímací zkoušky na den 29. srpna 1995 před komisí jmenovanou rektorem.
V ústavní stížnosti stěžovatelka namítala porušení základních práv a svobod vyplývajících z čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 13 odst. 2 písm. c) Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Z listinných důkazů Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka byla dopisem děkana Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně ze dne 24. května 1995 pozvána k přijímací zkoušce na den 29. 6. 1995 s možností náhradního termínu dne 10. července 1995 pro případ neúčasti na přijímací zkoušce v řádném termínu ze závažných zdravotních důvodů. Protože se stěžovatelka z přijímací zkoušky v řádném termínu omluvila doložením lékařské zprávy, vykonala přijímací zkoušku v náhradním termínu dne 10. 7. 1995. Den po přijímací zkoušce vykonané v písemné formě, tj. 11. 7. 1995, byla stěžovatelka spolu s R.K. telegramem vyzvána k ústnímu pohovoru na den 14. 7. 1995. Ze zápisu z jednání, které proběhlo dne 14. 7. 1995 za účasti děkana doc. K., doc. J. a doc. R. se stěžovatelkou a R. K., plyne odmítnutí obou uchazečů…
