dnes je 27.12.2024

Input:

Nález 30/1998 SbNU, sv.10, K postupu soudu při přezkoumávání rozhodnutí orgánů veřejné správy ve správním soudnictví (část pátá občanského soudního řádu)

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 30

II. ÚS 263/96

K postupu soudu při přezkoumávání rozhodnutí orgánů veřejné správy ve správním soudnictví (část pátá občanského soudního řádu)

Pokud soud v přezkumném řízení podle části páté občanského soudního řádu zavázal rozsudkem správní orgán k doplnění řízení, je jeho povinností, aby při novém přezkumném řízení trval na respektování svého předchozího právního názoru.

Pokud tak správní orgán neučinil a soud sám nedoplnil v této věci dokazování, jak mu to umožňuje ustanovení § 250q odst. 1 občanského soudního řádu, pak průběh řízení nemůže umožnit posouzení dané situace a přispět tak k objektivnímu rozhodnutí.

Důslednější postup soudu v řízeních podle části páté občanského soudního řádu je nutný již proto, že správní řízení je řízením jednoinstančním.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 4. března 1998 sp. zn. II. ÚS 263/96 ve věci ústavní stížnosti B.J. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích z 26. 6. 1996 sp. zn. 10 Ca 153/96, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Jindřichově Hradci - pozemkového úřadu z 25. 1. 1996 č. j. PÚ 344/96-12/STE o nevyhovění návrhu na restituci nemovitého majetku.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 6. 1996 č. j. 10 Ca 153/96-31 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Stěžovatelka se ve včas podané ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 6. 1996 č. j. 10 Ca 153/96-31 vydaného v návaznosti na rozhodnutí Okresního úřadu v Jindřichově Hradci - pozemkového úřadu ze dne 25. 1. 1996 č. j. PÚ 344/96-12/STE.

Ve svém návrhu stěžovatelka uvádí, že v roce 1992 podala jako oprávněná osoba výzvu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, na vydání věcí, mimo jiné pozemků p.č. dle PK 858, 83 a 1089, nyní dle katastru nemovitostí p.č. 190, 862/1, 862/2, 862/3, 105 a 206 vše v k.ú. H.P. Povinnými osobami jsou: Zemědělské družstvo v H.P., Obec H.P. a Tělovýchovná jednota Sokol H.P.

Původními vlastníky požadovaných nemovitostí byli rodiče stěžovatelky, kteří je získali v r. 1946 jako příděl. Na stát nemovitosti přešly darováním v r. 1974.

Jak pozemkový úřad, tak i krajský soud rozhodly o návrhu stěžovatelky tak, že požadované nemovitosti nemohou být na základě zákona č. 229/1991 Sb. vydány, neboť jsou zastavěny. S tímto výrokem stěžovatelka nesouhlasí a tvrdí, že oběma rozhodnutími došlo k porušení čl. 10 Ústavy a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), když uvádí, že citovaná rozhodnutí byla vydána v rozporu se zákonem č. 229/1991 Sb.

Hlavní pochybení soudu a pozemkového úřadu spatřuje navrhovatelka v tom, že v průběhu restitučního řízení nebylo zkoumáno, zda na stavby stojící na sporných pozemcích bylo vydáno stavební povolení a soud se nezabýval námitkou, kdy bylo započato s jejich stavbami. Stěžovatelka dovozuje, že v případě vydání stavebního povolení nemůže žádná stavba bránit navrácení pozemku, a to za situace, kdy jak fotbalové hřiště, tak i

Nahrávám...
Nahrávám...