Nález 228/2005 SbNU, sv.39, K právu obviněného být slyšen v řízení o dalším trvání vazby
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 39, nález č. 228
III. ÚS 404/05
K právu obviněného být slyšen v řízení o dalším trvání vazby
Mezi základní institucionální záruky spravedlnosti řízení o pokračování omezení osobní svobody patří i právo obviněného být slyšen v kontradiktorním řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby.
Nález
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Jana Musila - ze dne 13. prosince 2005 sp. zn. III. ÚS 404/05 ve věci ústavní stížnosti P. M. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. července 2005 sp. zn. 9 To 274/2005 a usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 16. června 2005 sp. zn. 3 KZv 5/2004, jimiž bylo rozhodnuto o ponechání stěžovatele ve vazbě.
Výrok
I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. července 2005 sp. zn. 9 To 274/2005 se zrušuje.
II. Ve zbývajícím rozsahu se návrh zamítá.
Odůvodnění
Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 1. srpna 2005, stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí orgánů veřejné moci s tvrzením, že v jeho vazební věci došlo k nesprávné aplikaci relevantních ustanovení trestního řádu ze strany státního zastupitelství, jakož posléze k nerespektování ústavních kautel postupem soudu spočívajícím především v tom, že jej před rozhodnutím o stížnosti do usnesení o ponechání ve vazbě nevyslechl, čímž mu znemožnil takto uplatňovat argumenty svědčící v jeho prospěch. Stěžovatel se pro uvedené cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech zakotvených v čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 4, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, pročež se domáhal, aby Ústavní soud předmětná rozhodnutí nálezem zrušil.
Na základě výzvy Ústavního soudu podle § 42 odst. 4 a § 76 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podali k předmětné ústavní stížnosti vyjádření účastníci řízení. Krajské státní zastupitelství v Brně vývody stěžovatele odmítlo. Krajský soud v Brně prostřednictvím předsedy senátu, z něhož ústavní stížností napadené rozhodnutí vzešlo, konstatoval, že v rozhodném období existoval na obecných soudech neujasněný právní názor na ústní jednání o podané stížnosti, kdy praxe soudů vycházela z nálezů Ústavního soudu (příkladmo poukázal na usnesení sp. zn. III. ÚS 544/03, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 32, usn. č. 6) a výslech obviněných byl prováděn pouze na jejich osobní žádost. V návaznosti na uvedené posléze předseda stížnostního soudu dodal, že v současné době je o stížnostech proti usnesení o ponechání obviněného ve vazbě konáno neveřejné zasedání, v jehož průběhu je obviněný vyslechnut.
Ústavní stížnost je důvodná.
Z obsahu odůvodnění ústavní stížnosti, předmětných vyjádření, napadených rozhodnutí a konceptu příslušného vyšetřovacího spisu bylo zjištěno, že výše označeným usnesením Krajského státního zastupitelství v Brně bylo [po vrácení věci státnímu zástupci k došetření dle § 188 odst. 1 písm. e) trestního řádu] rozhodnuto o ponechání stěžovatele, stíhaného pro trestný čin ve smyslu…
