Nález 2/1996 SbNU, sv.5, K aplikaci ustanovení občanského soudního řádu v intencích čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
K poučovací povinnosti soudu podle § 5 občanského soudního řádu
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 5, nález č. 2
I. ÚS 56/95
K aplikaci ustanovení občanského soudního řádu v intencích čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
K poučovací povinnosti soudu podle § 5 občanského soudního řádu
1. Z ustanovení § 216 občanského soudního řádu plyne, že ustanovení § 92, které umožňuje soudu připustit přistoupení dalšího účastníka do řízení, pro odvolací řízení neplatí. Proto odvolací soud v souladu se zákonem přistoupení J.P. do řízení nepřipustil. Vzhledem k tomu nelze dovozovat, že by krajský soud tímto postupem porušil článek 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, článek 90 Ústavy České republiky či jiný ústavní zákon či mezinárodní smlouvu ve smyslu článku 10 Ústavy.
2. Poučovací povinnost soudu je upravena v ustanovení § 5 občanského soudního řádu a omezuje se na procesní práva a povinnosti účastníků. Poučení o tom, že má či může být žalován ještě další odpůrce, však z mezí procesních pravidel sporu zřetelně vybočuje, oslabuje úlohu soudu jako nestranného orgánu a zakládá tak nerovnost mezi účastníky občanského soudního řízení. Nelze tedy srovnávat souzený případ s jinými rozhodnutími Ústavního soudu ohledně poučovací povinnosti obecných soudů, která se vesměs týkala poučení žalobce ve věci změny označení žalovaného subjektu.
Nález
Ústavního soudu České republiky (I. senátu) ze dne 3. ledna 1996 sp. zn. I. ÚS 56/95 ve věci ústavní stížnosti B.L. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze 14. 12. 1994 sp. zn. 7 Co 2744/94 o zamítnutí návrhu na zrušení kupní smlouvy.
I. Výrok
Ústavní stížnost se zamítá.
II. Odůvodnění
Stěžovatelka ústavní stížností ze dne 15. 3. 1995, doplněné podáním ze dne 13. 4. 1995, napadla rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 12. 1994 č. j. 7 Co 2744/94-44 ve výroku sub II. , kterým se nepřipouští přistoupení dalšího odpůrce J.P. do řízení u tohoto soudu, a ve výroku sub III. , kterým byl zamítnut návrh stěžovatelky na zrušení kupní smlouvy ze dne 31. 5. 1965 č. j. N 154/65, NZ 154/65 v části týkající se převodu vlastnictví druhé ideální poloviny pozemků uváděných v předmětném rozsudku.
Dále stěžovatelka namítla, že krajský soud neuvedl ve výroku sub III. rozsudku pozemek č. 936/1 v k.ú. D., ačkoliv tento pozemek v rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích uveden byl.
Stěžovatelka tvrdí, že (spolu s další navrhovatelkou M.K.) podala u Okresního soudu v Českých Budějovicích návrh podle § 8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, v platném znění. Návrh byl podán na základě výpisu z katastru nemovitostí a směřoval jen proti R.P., která byla uvedena ve výpisu z listu vlastnictví jako jediný vlastník pozemků. V průběhu řízení bylo zjištěno, že předmětný výpis z LV je chybný a že správně druhým spoluvlastníkem je i J.P., bývalý manžel R.P., který měl být na LV uveden. Zápis v LV byl proveden na základě kupní smlouvy ze dne 31. 5. 1965 č. j. N 154/65, NZ 154/65, podle které bývalí manželé P. získali bezplatně pozemky v souvislosti s převodem domu čp.…
