Nález 193/2001 SbNU, sv.24, K principu právního státu a právní jistoty
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 193
I. ÚS 535/2000
K principu právního státu a právní jistoty
Důvody, které vedly soud k rozhodnutí napadenému ústavní stížností, mají své příčiny nepochybně v předchozím jednání státních orgánů. Ústavní princip právního státu předpokládá, že se stát vůči občanům chová v souladu s povinnostmi, které sám sobě stanovil, přičemž občan na základě principu právní jistoty má právo se spolehnout na věrohodnost státu při plnění jeho závazků. Jestliže správní orgán nevystavil stěžovateli listinu o udělení státního občanství v důsledku neodůvodněných průtahů ve lhůtě, kterou si stanovil a jestliže tímto počínáním státu byla promeškána lhůta k uplatnění restitučního nároku, mohl by stěžovatel vůči státu nepochybně uplatňovat nárok na náhradu škody, jež mu tímto pochybením státu vznikla. Na druhé straně však poukazuje Ústavní soud na princip přiměřenosti práva, který velí akceptovat splnění podmínky státního občanství i v tom případě, kdy k opožděnému vystavení osvědčení došlo jednoznačně pochybením státu, pokud žadatel včas a úplně splnil podmínky státem mu stanovené a lhůty mu uložené.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 5. prosince 2001 sp. zn. I. ÚS 535/2000 ve věci ústavní stížnosti Ing. arch. R. Š. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 12. 7. 2000 sp. zn. 22 Ca 327/99, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Novém Jičíně, okresního pozemkového úřadu, ze dne 31. 5. 1999 č. j. PÚ/1684/99-4441/92-Ša-72/9 o neschválení dohod o vydání nemovitostí.
I. Výrok
Ústavní stížnosti se vyhovuje a rozsudek Krajského soudu v Ostravě z 12. 7. 2000 sp. zn. 22 Ca 327/99 a rozhodnutí Okresního úřadu v Novém Jičíně, okresního pozemkového úřadu, ze dne 31. 5. 1999 č. j. PÚ/1684/99-4441/92-Ša-72/9 se zrušují.
II. Odůvodnění
1. Stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti namítal, že postupem shora uvedených orgánů veřejné moci došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv a svobod. Konkrétně měl za to, že došlo k porušení čl. 1, čl. 90, čl. 95 odst. 1 a čl. 12 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).
Stěžovatel uvedl, že byl v roce 1949 z politických důvodů vyloučen z ČSLA z důvodu spolupráce s anglickým odbojem. Byl zatčen a zařazen do tábora nucených prací. Odtud se mu podařilo uprchnout do západní zóny Německa a postupně se dostal až do USA a stal se v roce 1959 občanem USA. Po událostech ze 17. listopadu 1989 se začal zajímat o dění ve své vlasti. Dostavil se na československý zastupitelský úřad v USA a požádal o obnovení československého státního občanství. Tímto úřadem byl stěžovatel odkázán na úřady v Československu. Na jaře 1991 se do Československa stěžovatel vrátil a ihned požádal o vystavení dokladů o československém státním občanství. Dne 15. 5. 1991 potvrdil Okresní úřad v Novém Jičíně stěžovateli, že nebyl propuštěn ze státního svazku a poté mu byl 17. 5. 1991 vydán občanský průkaz v Praze 4.
Stěžovatel dále uvedl, že uplatnil řádně a včas restituční nárok podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), a to jako syn původního vlastníka Lesního velkostatku F. Okresní…
