Nález 139/1999 SbNU, sv.16, K právu na soudní ochranu z hlediska zásady iura novit curia
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 16, nález č. 139
I. ÚS 167/98
K právu na soudní ochranu z hlediska zásady iura novit curia
Jak již Ústavní soud ve své ustálené judikatuře zdůraznil, nedostatky v organizaci a činnosti soudní moci nemohou jít k tíži těch, kteří se na soud obracejí jako na ochránce svých základních práv a svobod. Jestliže soud až po dvouletém soudním řízení dospěl k závěru, že není oprávněn o věci rozhodnout, nebylo by spravedlivé, aby nedostatek v rychlosti občanského soudního řízení a stejně tak i případný nedostatek v poučení soudu o zachování účinků podání (pokud by se jednalo u zužující výklad § 104 odst. 1 občanského soudního řádu) šly k tíži účastníka, a to tím spíše, že v právním státě by měla platit zásada, že soud zná právo.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 13. října 1999 sp. zn. I. ÚS 167/98 ve věci ústavní stížnosti B. J. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích z 12. 7. 1995 sp. zn. 10 Ca 243/95, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkového úřadu v Českých Budějovicích z 26. 5. 1994 č. j. OPÚ/R-1102/94-783/94-Hy o nevydání nemovitosti.
I. Výrok
Ústavní stížnosti se vyhovuje a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 7. 1995 č. j. 10 Ca 243/95-15 se zrušuje.
II. Odůvodnění
1. Stěžovatelka se svým návrhem domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 7. 1995 č. j. Ca 243/95-15 ve spojení s usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 4. 1994 č. j. 13 C 111/92-29 a s rozhodnutím Okresního úřadu, pozemkového úřadu v Českých Budějovicích ze dne 26. 5. 1994 č. j. OPÚ/R-1102/94-783/94-Hy.
Předmětem řízení u Krajského soudu v Českých Budějovicích byla otázka vydání pozemkové parcely č. 593 v katastrálním území České Budějovice na základě § 9 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“). Řízení před Krajským soudem v Českých Budějovicích a Okresním pozemkovým úřadem v Českých Budějovicích předcházela žaloba zemřelého V. H., J. V. a L. B. (dále jen „vedlejší účastníci“) ze dne 23. 2. 1992 u Okresního soudu v Českých Budějovicích podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. V tomto řízení okresní soud dospěl k závěru, že na vydání uvedené parcely nelze použít zákon č. 87/1991 Sb., ale zákon o půdě, neboť pozemek zařazený do kultury zahrada tvoří zemědělský půdní fond.
Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 10. 4. 1994 č. j. 13 C 111/92-29 rozhodl, že se řízení zastavuje pro nedostatek pravomoci soudu. Po právní moci usnesení soud prvního stupně věc postoupil příslušnému Okresnímu úřadu, pozemkovému úřadu v Českých Budějovicích s poučením, že právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají zachovány. Okresní úřad, pozemkový úřad v Českých Budějovicích byl však jiného názoru než okresní soud a ve svém rozhodnutí ze dne 26. 5. 1994 č. j. OPÚ/R-1102/94-783/94-Hy nevyhověl restitučnímu nároku s odůvodněním, že nárok byl uplatněn po lhůtě stanovené v § 13 odst. 1 zákona o půdě, neboť nároky oprávněných osob podle zákona o půdě mohly být uplatněny…
