dnes je 22.12.2024

Input:

Nález 130/2000 SbNU, sv.19, K charakteru výzvy k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtěK povinnosti nového vlastníka nemovitosti uhradit nedoplatek na dani z nemovitosti

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 19, nález č. 130

I. ÚS 313/99

K charakteru výzvy k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě
K povinnosti nového vlastníka nemovitosti uhradit nedoplatek na dani z nemovitosti

Dle názoru Ústavního soudu zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, sice určuje povinnost nového majitele uhradit případný daňový nedoplatek předchozího vlastníka, ale tím nezbavuje správce daně povinnosti, aby novému majiteli rozhodnutím podle § 32 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, mimo jiné stanovil, jaké peněžité plnění se mu ukládá, zejména když z průběhu jednání a údajů finančních orgánů vyplývalo, že daňová povinnost byla vyměřena původnímu vlastníkovi. Ústavní soud neakceptoval názor soudu, že se v případě výzvy k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě splatnosti jedná o procesní úkon, neboť jí není rozhodováno o hmotných právech či povinnostech daňového dlužníka, jestliže je pouze vyzýván k úhradě daňového nedoplatku. Proto musí této výzvě vždy předcházet rozhodnutí, ve kterém je daňovému subjektu uložena daňová povinnost.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 6. září 2000 sp. zn. I. ÚS 313/99 ve věci ústavní stížnosti JUDr. P. L. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 9. 4. 1999 sp. zn. 10 Ca 7/99, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích z 11. 12. 1998 č. j. 5457/150/1998 a proti výzvě Finančního úřadu v Pacově ze dne 9. 9. 1998 č. j. 17234/98/094971/5948 k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě.

I. Výrok

Ústavní stížnosti se vyhovuje a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 4. 1999 sp. zn. 10 Ca 7/99, rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 11. 12. 1998 č. j. 5457/150/1998 a výzva Finančního úřadu v Pacově ze dne 9. 9. 1998 č. j. 17234/98/094971/5948 se zrušují.

II. Odůvodnění

1. Stěžovatel ústavní stížností napadl rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích z 9. 4. 1999 sp. zn. 10 Ca 7/99, rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích z 11. 12. 1998 č. j. 5457/150/1998 a výzvu Finančního úřadu v Pacově ze dne 9. 9. 1998 č. j. 17234/98/094971/5948, které podle něho porušují řadu ustanovení zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, případně zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a konstatoval, že tato rozhodnutí porušují zároveň jeho ústavní práva uvedená v čl. 4 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní stížnost směřuje především proti tomu, že nový vlastník nemovitosti je povinen platit nedoplatky za předešlého vlastníka, a dále že finanční orgány nerespektovaly, že v daňovém řízení lze ukládat povinnosti jen rozhodnutím.

Stěžovatel dále v ústavní stížnosti uvedl, že Finanční úřad v Pacově vydal dne

Nahrávám...
Nahrávám...