Nález 107/1996 SbNU, sv.6, K otázce svobodné soutěže politických sil v demokratické společnosti
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 6, nález č. 107
II. ÚS 276/96
K otázce svobodné soutěže politických sil v demokratické společnosti
Jestliže účelem zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, je realizovat svobodnou soutěž politických sil dle čl. 22 Listiny základních práv a svobod a blíže upravit základní právo volit a být volen dle čl. 21 Listiny základních práv a svobod, přičemž výkon těchto práv je podstatnou náležitostí demokratického právního státu, pak skutečně s tím důsledkem, že budou při interpretaci a aplikaci tohoto zákona eliminovány formálně pozitivistické přístupy.
Nález
Ústavního soudu České republiky (II. senátu) ze dne 22. října 1996 sp. zn. II. ÚS 276/96 ve věci ústavní stížnosti K. R. proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze 3. 10. 1996 sp. zn. Ovs 42/96/Ha o zamítnutí návrhu na registraci kandidáta pro volby do Senátu a proti rozhodnutím Ústřední volební komise z 27. 9. 1996 č. j. ÚVK 300/1996 a Obvodní volební komise volebního obvodu č. 1 z 19. 9. 1996 sp. zn. ObVK 1/96, kterými byla odmítnuta přihláška kandidáta pro volby do Senátu k registraci.
I. Výrok
Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 10. 1996 sp. zn. Ovs 42/96/Ha a rozhodnutí Ústřední volební komise ze dne 27. 9. 1996 sp. zn. ÚVK 300/1996 ve spojení s rozhodnutím Obvodní volební komise, volební obvod č. 1, Karlovy Vary ze dne 19. 9. 1996 sp. zn. ObVK 1/96 se zrušují.
II. Odůvodnění
V ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Nejvyššího soudu, jímž byl zamítnut návrh na registrování kandidáta K. R. ve volebním obvodu č. 1, sídlo Karlovy Vary a rozhodnutím Ústřední volební komise a obvodní volební komise odmítajícím přihlášku K. R. k registraci pro nesplnění náležitostí, navrhovatel uvedl, že napadenými rozhodnutími byly porušeny ústavně zaručená práva a svobody, uvedené zejména v čl. 19. odst. 2; čl. 20 Ústavy a čl. 21 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). V obsáhlých důvodech ústavní stížnosti stěžovatel zejména namítal, že byly splněny všechny podmínky zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 247/1995 Sb.“ nebo „volební zákon“), i zák. č. 85/1990 Sb., o právu petičním, s tím, že neuvedení skutečnosti, že petiční listiny jsou podepisovány v souvislosti s podporou kandidáta pro volby do Senátu, je formálním požadavkem, který nemá zákonnou oporu a je nelogický, jestliže jiné volby než volby do Senátu neznají požadavek podpory petičními listinami u nezávislých kandidátů. Stejně tak stěžovatel označil za formální a postrádající zákonné opory požadavek, aby petiční listiny obsahovaly datum.
Nejvyšší soud ve svém vyjádření uvedl, že argumentace obsažená v ústavní stížnosti nemůže nic změnit na správnosti názorů uvedených v napadeném rozhodnutí. Dále Nejvyšší soud odkázal na ustanovení § 61 odst. 6 zák. č. 247/1995 Sb. a jeho zařazení do oddílu třetího uvedeného zákona, z čehož pak dovodil nutnost, aby petiční listina obsahovala označení, že podporuje kandidaturu pro volby do Senátu Parlamentu České republiky s tím, že jde o…
