Metodika k sestavení rozpočtu příspěvkové organizace

4.3.7.1

Metodika k sestavení rozpočtu příspěvkové organizace

Ing. Anna Matoušková

 Nahoru1) Obec – zřizovatel vyzve příspěvkovou organizaci k sestavení návrhu střednědobého výhledu rozpočtu a stanoví jejich obsah a formu a určí termín k jeho odevzdání

Zřizovatel v zadání rovněž organizaci stanoví způsob usměrňování výše jednotlivých nákladů hrazených z příspěvku, jako jsou např. osobní náklady, spotřeba materiálu, spotřeba energií, náklady na pořízení drobného dlouhodobého majetku, náklady na reprezentaci apod. (např. jako pevnou částku nebo jako procentní nárůst oproti stávajícímu rozpočtu).

Při sestavení návrhu rozpočtu pak organizace přihlíží především k výši skutečně vynaložených nákladů za předchozí rok, a to bez vlivu mimořádných výdajů (např. škodní událost...), k platnému ročnímu rozpočtu pro stávající rok, k vlastnímu střednědobému výhledu rozpočtu a ke střednědobému výhledu rozpočtu obce.

V návrhu pak zohlední případné vlivy způsobené změnou legislativy, výší inflace, změnou rozsahu poskytovaných služeb, stavu budov a technických zařízení apod.

Příspěvková organizace hospodaří

• s peněžními prostředky získanými vlastní činností

• s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele

• s prostředky svých fondů

• s peněžitými dary od fyzických a právnických osob

• s peněžními prostředky poskytnutými z Národního fondu a ze zahraničí

• s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů

• s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce.

Finanční prostředky získané z dotačních titulů použijí příspěvkové organizace v souladu s podmínkami, které jsou stanoveny poskytovatelem dotace.

Příspěvek na provoz organizace od zřizovatele je určen k úhradě odpisů svěřeného majetku a k úhradě nákladů souvisejících s její hlavní činností. Jedná se zejména o náklady na materiál a ochranné pomůcky, úhradu služeb, vodu, plyn, teplo, elektrickou energii, opravy a udržování majetku, vybavení např. kanceláří a učeben, pokud organizace nemůže uhradit tyto náklady z jiných zdrojů, např. z tržeb za vlastní výkony a prodej, z přijatých dotací od jiných poskytovatelů, z darů nebo z vlastních fondů organizace.

Za sestavení návrhu střednědobého výhledu rozpočtu a návrhu rozpočtu a jejich předání ve stanoveném termínu zřizovateli (určené osobě např. starostovi, ekonomovi,,,) odpovídá ředitel organizace.

Sestavené návrhy střednědobého výhledu rozpočtu a návrhu rozpočtu organizace zřizovatel (určená osoba např. ekonom) posoudí a vyhodnotí ve vztahu ke střednědobému výhledu rozpočtu a rozpočtu obce a případně návrhy organizace upraví tak, aby s nimi byly v souladu (v ideálním případě ještě před samotným jeho projednáváním zřizovatelem).

 Nahoru2) Zveřejnění návrhu střednědobého výhledu rozpočtu a návrhu rozpočtu příspěvkové organizace

Příspěvková organizace zveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu na svých internetových stránkách, nebo na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání zřizovatelem. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění (schváleného) střednědobého výhledu rozpočtu.

Obdobně organizace postupuje i při zveřejní návrh rozpočtu, kdy návrh zveřejní na svých internetových stránkách, nebo na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání zřizovatelem. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění (schváleného) rozpočtu.

Za zveřejnění návrhu střednědobého výhledu rozpočtu a návrhu rozpočtu odpovídá ředitel organizace.

 Nahoru3) Stanovení závazných ukazatelů, posílání příspěvku, úpravy rozpočtu organizace v průběhu roku

Zastupitelstvem obce schválený rozpočet má vyjadřovat i závazné ukazatele, jimiž se povinně řídí nejen výkonné orgány obce, ale i právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti obce při svém hospodaření. Ve vztahu k příspěvkovým organizacím to je především:

• příspěvek z rozpočtu zřizovatele na provoz organizace

• účelově určený příspěvek na provoz (podléhající vyúčtování)

• investiční příspěvek z rozpočtu zřizovatele

• uložený odvod do rozpočtu zřizovatele

a dále to mohou být

• příspěvek z rozpočtu zřizovatele na účetní odpisy dlouhodobého majetku svěřeného organizaci v rámci příspěvku na provoz organizace

• kladný případně nulový výsledek hospodaření

• plán investic na rozpočtový rok

• osobní náklady celkem a průměrný přepočtený počet zaměstnanců (mimo organizací u kterých jsou tyto náklady hrazeny ze státního rozpočtu)

• použití prostředků fondů organizace (rezervního fondu, fondu investic a fondu odměn)

Vzhledem k tomu, že zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, nestanoví pro příspěvkové organizace na rozdíl od obce žádnou formu rozpočtu a rovněž nestanoví ani žádná pravidla pro případné úpravy schváleného rozpočtu příspěvkové organizace v průběhu roku, resp. zákon vůbec příspěvkové organizaci nestanoví povinnost v průběhu roku provádět změny rozpočtu. Je pouze na zřizovateli, jakou strukturu podkladů pro návrh střednědobého výhledu rozpočtu a návrhu rozpočtu bude po příspěvkové organizaci ke schvalování požadovat a jakým způsobem budou probíhat případné úpravy schváleného rozpočtu organizace v průběhu roku.

Podle ustanovení § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), plní rada obce vůči zřízené příspěvkové organizaci úkoly zřizovatele podle zvláštních předpisů, v našem případě je tímto zvláštním zákonem zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a tedy rada obce schvaluje střednědobý výhled a rozpočet zřízené příspěvkové organizace. V obci, kde se rada nevolí, plní podle ustanovení § 99 odst. 2 zákona o obcích úkoly zřizovatele starosta.

Organizace je oprávněna v průběhu roku měnit svůj rozpočet např. v důsledku nepředvídatelných výdajů (havárie), nebo z důvodu organizačních nebo metodických změn, přičemž je povinna respektovat závazné a případné další věcné ukazatele stanovené zřizovatelem.

Má-li úpravou rozpočtu dojít k navýšení provozního příspěvku nebo navýšení investičního příspěvku (závazné ukazatele), které byly schváleny zastupitelstvem jako samostatné ukazatele rozpočtu obce, pak by jejich úpravu mělo schválit jako rozpočtové opatření nejdříve zastupitelstvo a následně by pak rada obce schvalovala změnu rozpočtu příspěvkové organizace s těmito již novými závaznými ukazateli.

Úpravami rozpočtu, jejichž schválení je v kompetenci rady obce a je např. zvýšení nákladů a výnosů hlavní činnosti o stejnou částku, přesuny mezi jednotlivými druhy nákladů při zachování celkového objemu nákladů, změny rozpočtu doplňkové činnosti (ta by měla být zisková) s dopadem do činnosti hlavní.

V takových případech organizace předkládá písemný požadavek zřizovateli na úpravu rozpočtu s příslušným odůvodněním.

Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.

Převody příspěvku na provoz z rozpočtu zřizovatele včetně příspěvku na odpisy svěřeného dlouhodobého majetku jsou během roku realizovány rovnoměrně např. jednou dvanáctinou do výše schváleného ročního objemu, přičemž v odůvodněných případech lze postupovat odlišně (např. provést první platbu na celé čtvrtletí). Investiční příspěvek a účelově určený příspěvek na provoz je poskytován v termínu požadovaném organizací, resp. v termínu korespondujícím s termínem realizace konkrétní akce či činnosti dle schváleného plánu investic či oprav nemovitého majetku.

Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže

• její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo

• její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele.

Příspěvková organizace provádí převody nařízených odvodů do rozpočtu zřizovatele např. jako spoluúčast na financování investiční akce realizované zřizovatelem v termínu stanoveném zřizovatelem a v případě odvodů z účetních odpisů v návaznosti na příspěvky na pokrytí účetních odpisů poskytnutých z rozpočtu zřizovatele, tj. např. čtvrtletně či pololetně.

Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje. Účelové finanční prostředky ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu poskytované prostřednictvím zřizovatele nebo poskytované přímo do rozpočtu příspěvkové organizace, čerpá v souladu s podmínkami…