Kritéria efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti (3E) v rámci dobrovolného svazku obcí pro oblasti příjmu a výdeje veřejných prostředků

6.2.22.3.2

Kritéria efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti (3E) v rámci dobrovolného svazku obcí pro oblasti příjmu a výdeje veřejných prostředků

Mgr. Pavel Bláha

Obecná východiska

Kritéria účelnosti, hospodárnosti a afektivnosti územně samosprávných celků (dále i "DSO") byla stanovena na základě úpravy v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (dále také "ZFK").

ZFK ukládá mimo jiné v § 25 vedoucímu orgánu veřejné správy (dále i "OVS") – orgán oprávněný jednat jménem dobrovolného svazku obcí nebo právnické osoby a příspěvkové organizace jimi zřízené povinnost zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, tak, aby tento systém vytvářel podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný (kritéria 3E) výkon veřejné správy [ § 25 odst. 1 písm. a) ZFK ]. Konkrétně:

U dobrovolného svazku obcí (DSO) osoba, která je oprávněna jednat jménem DSO dle rejstříku svazků obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí.

U zřizovaných a příspěvkových organizací obcí, měst, krajů, dobrovolného svazku obcí osoba, která je oprávněna jednat za organizaci zapsaná do příslušných registrů v rozsahu oprávnění, které jí bylo uděleno ve Stanovách DSO.

Ostatní vedoucí zaměstnanci DSO a osoby, které byly v DSO stanoveny jako příkazci operací (dále i "PO") a správci rozpočtu (dále i "SR") a hlavní účetní (dále i "HÚ") pak v rámci vymezených povinností, pravomocí a odpovědností musí fungování vnitřního kontrolního systému založeného na kritériích 3E zajistit.

Ostatní vedoucí zaměstnanci DSO a PO, SR a HÚ mají povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem (DSO) a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele uloženu v § 16 odst. 2 písm. c) zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků.

Rovněž § 301 písm. d) ZP ukládá všem zaměstnancům DSO povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (DSO).

Kromě výše uvedených principů DSO ze ZFK ukládá povinnost jednat v souladu s těmito principy i § 1411 NOZ: "Správce cizího majetku vykonává svou působnost a plní povinnosti s péčí řádného hospodáře" tedy:

• loajálně vzhledem k objektu, na němž je péče vykonávána a zájmy tohoto objektu jako celku upřednostnit před zájmy vlastními či před zájmy konkrétních subjektů, jimiž byl zvolen;

• s potřebnými znalostmi a schopností vyhodnotit, zda je kompetentní na základě své informovanosti v konkrétním rozhodovacím procesu zaujmout odborný úsudek sám, či zda je pro danou záležitost nutné zajistit stanovisko jiné odborně kvalifikované osoby;

• pečlivě, tedy s aktivním a odpovědným zájmem.

Dobrovolný svazek obcí dle § 15 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě = ZFK. Na DSO a jimi zřízené subjekty a příspěvkové organizace se tedy plně vztahuje i povinnost zajišťovat finanční kontrolu včetně uplatnění kritérií 3E na veřejné prostředky a veřejné finance.

DSO dále při stanovení kritérií 3E a postupů dále vychází z:

• Metodického pokynu č. 3 z 1. 10. 2016 Metodika veřejného nakupování; Metodického pokynu č. 15 z 17. 2. 2021 Správa majetku v souladu s principy 3E; Metodického pokynu č. 23 Povinnost aplikace principů 3E při hospodaření územních samosprávných celků ze září 2022 Centrální harmonizační jednotky MFČR.

• Metodického doporučení MVČR č. 7.2 z 1. 7. 2016 Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.

Systém finanční kontroly a operace, kterých se uplatňování principu 3E týká:

DSO stanoví, že předmět finanční kontroly jako součásti systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky (§ 3 odst. 1 ZFK), na který uplatňují kritéria 3E tvoří následující veřejné prostředky [ § 2 písm. f) až k) ZFK ]:

1. veřejné finance (= veřejné příjmy a veřejné výdaje),

• veřejné příjmy, za které se považují příjmy dobrovolného svazku obcí, jimi zřízených subjektů a jejich příspěvkových organizací ...,

• veřejné výdaje = výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu, územního samosprávného celku jimi zřízených subjektů a jejich příspěvkových organizací ..., z prostředků soustředěných v Národním fondu (fondy EU) a z jiných prostředků ze zahraničí poskytnutých na základě mezinárodních smluv nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné správy,

• veřejná finanční podpora, kterou jsou dotace, příspěvky, návratné finanční výpomoci a další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo z rozpočtu jimi zřízených subjektů a jejich příspěvkových organizací ..., prostředky poskytnuté z Národního fondu a jiné prostředky ze zahraničí poskytnuté na základě mezinárodních smluv, aktů práva Evropských společenství, aktů práva jiného členského státu Evropské unie nebo k plnění úkolů veřejné správy,

2. veřejné prostředky = dále věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící dobrovolného svazku obcí, jimi zřízených subjektů a jejich příspěvkových organizací ...

DSO za hlavní cíle finanční kontroly považuje:

1. dodržování právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky k zajištění stanovených úkolů těmito orgány,
2. zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností,
3. včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování za účelem účinného usměrňování činnosti orgánů veřejné správy v souladu se stanovenými úkoly,
4. hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy.

DSO při své činnosti vychází z předpokladu [ v § 2 písm. l) ZFK ], že operace v rámci finanční kontroly budou správné, tzn. že finanční a majetkové operace:

• budou v souladu s právními předpisy a schválenými cíli a záměry DSO,

• dosáhnou optimálního vztahu mezi hospodárností, účelností a efektivností příslušné operace.

DSO za účelné, efektivní a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky před vznikem závazku nebo nároku považuje [ § 2 písm. m) až o) ZFK ]:

Takové nakládáním s veřejnými prostředky, které prokáže dělání "správných věcí“. Tzn. věcí, které jsou v souladu s právními předpisy, stanovenými cíli a schválenými záměry... DSO. Tato provázanost účelného plnění s právními předpisy stanovenými a schválenými záměry a cíli je považována za zásadní. Jde o:

• příkazce operace, který bude o příjmu a výdaji rozhodovat bude za účelné považovat takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. Požadavkem je důvodná potřeba organizace pro zajištění úkolů, cílů a činností stanovených zákony, schválenými cíli a záměry.

Konkrétně se jedná o naplnění cílů OVS, kvůli kterým daná potřeba vznikla. Účelnost se tedy:

• váže na to, jak užitečné (přínosné) jsou dané veřejné příjmy nebo výdaje, případně majetkové operace ve vztahu k dosažení požadovaných výsledků, tedy naplnění obecných předpisů a schválených cílů a záměrů,

• před zahájením operace musí být jasně identifikovatelná sumarizovaná a parametrizovaná potřeba, kterou chce OVS příjmem nebo výdejem, resp. majetkovou operací zajistit, musí být stanoveny konkrétní parametry potřeby a zváženy všechny související okolnosti,

• musí být zváženy možné varianty řešení dané potřeby a z nich v souladu s 3E vybrána ta nejvhodnější, resp. ta, která při eliminaci rizik konkrétní operace dosáhne optimální míru přínosu ve vztahu k nákladům a splnění potřeby jejích podmínek v čase a objemu,

• pro dodržení principu účelnosti je klíčová přípravná fáze před rozhodnutím o účelnosti, před zahájením příjmové a výdajové operace, resp. zadávacího řízení, kdy by měl vzniknout záměr veřejné zakázky, na základě kterého bude následně možné doložit potřebu, k jejímuž naplnění měla veřejná zakázka přispět.

Dosáhne se jí posouzením před finanční a majetkovou operací, zda existuje skutečná odůvodněná potřeba výdaje pro zajištění úkolů, cílů a činností organizace. Účelnost je nutné posoudit i v průběhu, resp. po ukončení finanční a majetkové operace jako zpětnou vazbou pro příkazce operace a vedoucího OVS o tom, jak konkrétní příjem, výdaj nebo majetková operace slouží potřebám OVS a do jaké míry bylo předpokládaného účelu dosaženo.

DSO vnímá Hospodárnost jako dělání věcí za "správnou (rozumnou) cenu.“

Příkazce operace, který bude o příjmu a výdaji rozhodovat bude za Hospodárné považovat takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů organizace s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů. Konkrétně:

• že zdroje jsou k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství, v přiměřené kvalitě a za co nejvýhodnější cenu,

• zda je poptávaná věc (zboží či služba) získána za co nejvýhodnějších podmínek pro zadavatele, a to jak při pořízení, tak v následném provozování.

Nakládání s veřejnými prostředky je hospodárné pouze tehdy, když jsou splněny všechny definované podmínky zároveň, tedy že je:

1. poptávané plnění řádně sjednáno,

2. že poptávaná investice, majetek, zboží či služba k dispozici v požadovanou dobu, v požadovaném množství, v kvalitě odpovídající účelu, ke kterému má zboží či služba sloužit,

3. že je dodáno za co nejvýhodnější cenu dosažitelnou při dané poptávané kvalitě,

• proto podle charakteru poptávaného zboží či služeb OVS vyhodnotí, zda nastává případ, zda je v případě veřejných zakázek vhodné hodnotit ekonomickou výhodnost nabídek pouze na základě nejvýhodnější ceny. V případě tohoto přístupu se hospodárnosti dosáhne pouze při stanovení jednoznačných technických požadavků (technických podmínek předmětu veřejné zakázky) v rámci veřejné soutěže,

• v případech, kdy technické požadavky veřejné zakázky není možné jednoznačně a přesně specifikovat, bude DSO hodnotit ekonomickou výhodnost ve vazbě nabídkové ceny na další kritéria, jako např. kvalita plnění, nejnižší náklady životního cyklu, nejnižší provozní náklady, délka záručních dob.... Pro tento přístup musí být využita odpovídající váha a mix jednotlivých kritérií tak, aby co nejvíce odpovídala požadavku na hospodárnost plnění,

• PO nebude za hospodárný považovat postup, kdy jsou poptávány zboží či služba či stavební práce provádění složitých výběrových řízení do finanční hranice, do které lze plnění pořizovat za ceny v místě a čase obvyklé, protože jejich soutěžení je považováno s ohledem na nízké náklady za nehospodárné.

DSO jí dosáhne posouzením před finanční a majetkovou operací, pokud srovná předpokládané ceny plnění podmínek dodání plnění, zda jimi bude dosaženo plnění a splnění úkolů, a to v rámci jednotlivých nabídek nebo místních podmínek, aby nebylo vynakládáno nadbytečné množství finančních prostředků, resp. aby nebyla pořizována kvalita plnění neodpovídající skutečné potřebě.

Hospodárnost je nutné posoudit i v průběhu, resp. po ukončení finanční a majetkové operace jako zpětnou vazbou pro příkazce operace a vedoucího OVS o tom, jaké prostředky byly vynaloženy na konkrétní příjem, výdaj nebo majetkovou operaci, v jakém čase, a zda plnění v množství, čase a kvalitě odpovídalo původním požadavkům na hospodárnost.

Příkazce operace, který bude o příjmu a výdaji rozhodovat bude za efektivností považovat takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Porovná cenu a rozsah parametrů plnění s jinými srovnatelnými variantami.

Princip efektivity je dodržen, pokud bylo realizací veřejné zakázky dosaženo zamýšlených výsledků a zároveň s vynaloženými prostředky nebylo možné dosáhnout výsledků lepších.

Za základní předpoklady pro naplnění principu efektivity DSO považuje:

1. přiměřené plánování (co, v jakém množství, kvalitě a čase bude pořizováno ve vazbě na zdroje financování a cash flow),
2. racionální příprava podmínek plnění a v případě veřejných zakázek zadávacích podmínek (na jak dlouho je vhodné uzavřít smlouvu, jak bude definována požadovaná kvalita, jak budou nastavena kritéria kvalifikace a pravidla pro hodnocení nabídek, jak budou nastaveny smluvní podmínky, za jakých podmínek a v jaké formě bude možné realizovat změny závazku ze smlouvy, které mohou v průběhu realizace vzniknout. Nedílnou součástí efektivního přístupu jsou uzavírané smluvní podmínky, zejména v oblasti rozsahu záruk, záručních dob, podmínek odstranění záručních vad, smluvních pokut atd.).

Dosáhne se jí především detailním stanovením potřebných parametrů výdaje pro účely zajištění předmětu činnosti DSO a správným nastavení parametrů hodnocení a výběrem z nejlepší nabídky cen, podmínek a parametrů .... před finanční a majetkovou operací.

Efektivnost je nutné posoudit i v průběhu, resp. po ukončení finanční a majetkové operace jako zpětnou vazbou pro příkazce operace a vedoucího OVS o tom, zda a do jaké míry bylo dosaženo předpokládaného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Srovnání mohou poskytnout i jiná uskutečněná srovnatelná plnění.

V případě účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti se jedná o závazná kritéria pro rozhodování příkazce operace a ve vymezených případech pro správce rozpočtu.

Při rozhodování o nakládání s veřejnými prostředky bude OVS sumárně a v souvislostech brát v úvahu:

• zákonné, a schválené cíle a záměry OVS;

• přesně definovaná sumarizovaná a parametrizovaná potřeba;

• stanoveny kvalitativní požadavky pro zajištění této potřeby;

• zvažováno více variant při rozhodování o zajištění potřeby a vyhodnocení souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti;

zajištěny dostatečné a kvalitní podklady pro rozhodnutí o naložení s veřejnými prostředky (tzn. musí být zajištěn dostatek informací pro toho, kdo rozhoduje, aby byl schopen vyhodnotit, zda je realizace příjmu nebo výdaje v souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti).

Východiska:

Všichni volení zastupitelé a funkcionáři DSO jsou si v souladu s § 1411 NOZ vědomi povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře:

• že zákony o územních samosprávných celcích (zákon č. 128/2000 Sb.) odkazem vyžadují zajištění finanční kontroly podle ZFK,

• že územní samosprávný celek a svazek obcí, na kterém se ÚSC podílí, uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě = ZFK,

• že při přezkoumávání hospodaření je kladen vysoký důraz na to, aby výsledkem přezkoumávání bylo ujištění, že územní samosprávný celek i DSO hospodařily v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti definovanými v zákoně o finanční kontrole (zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.

Při rozhodování o nakládání s veřejnými prostředky v tomto případě bylo zajištěno následující:

• byla dostatečně přesně definovaná potřeba,

• byl zajištěn přístup občanů k informacím o nakládání s veřejnými prostředky a majetkem viz např. povinnost zveřejňovat na internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva návrh střednědobého výhledu rozpočtu viz § 3 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. a návrh rozpočtu viz § 11 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., v nichž jsou zahrnuty podíly ÚSC na činnosti DSO,

• byly stanoveny všechny klíčové kvalitativní požadavky pro zajištění potřeby v souladu,

• bylo zvažováno více a vyhodnoceno více variant při rozhodování o zajištění potřeby a vyhodnocení souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti,

• byly zajištěny dostatečné a kvalitní podklady pro rozhodnutí pro rozhodování příslušného orgánu podle zákona o obcích, ZFK, zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ... tak, aby tento orgán měl tak dostatek kvalitních informací proto, aby mohl kvalifikovaně rozhodnout,

byla známa rizika ovlivňující realizaci nakládání s veřejnými prostředky včetně jejich možných dopadů.

Rozhodování dle § 2 odst. 2§ 2 zákona č. 128/2000 Sb. o:

• povinnosti pečovat o všestranný rozvoj a o potřeby občanů vymezení cílů obce, a tedy i účelu, za kterým má obec vynakládat své prostředky na činnost DSO.

Rozhodování dle § 38 odst. 1, 2, 6 a 7 a § 39 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. – tedy o povinnostech obce ve vztahu k majetku, kterým se obec podílí na činnosti DSO, o:

• povinnosti obce využívat majetek obce účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti,

• povinnosti obce chránit majetek obce před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím,

• povinnosti obce pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, přičemž porušením povinností není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn,

• povinnosti obce chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení,

• povinnosti obce trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv,

• povinnosti obce s nepotřebným majetkem obec nakládat způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy, pokud zákon o obcích nestanoví jinak,

• povinnosti obce vést účetnictví podle zákona o účetnictví,

• povinnosti obce při úplatném převodu majetku sjednat cenu ve výši, která je v daném místě a čase obvyklou, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné. Důvody pro odchylku využívat pouze v případech, kdy prodej majetku za cenu obvyklou v konkrétním případě není možný (prokazatelně proběhlo několik neúspěšných nabídkových řízení). Nebo v případech, kdy s ohledem na povinnost obce pečovat o všestranný rozvoj a o potřeby svých občanů a s ohledem na její povinnost pečovat o rozvoj a zachování obecního majetku nebude obec převodem za nižší cenu poškozena, tj. jestliže prodej za nižší než obvyklou cenu přinese obci jiné výhody (např. narovnání právních vztahů z minulosti, zamezení sousedským sporům).

Rozhodování dle § 84 odst. 2, písm. a), b) zákona č. 128/2000 Sb. – tedy o povinnostech obce ve vztahu k rozvoji obce, rozpočtu a závěrečného účtu obce, kterými se obec podílí na činnosti DSO:

• při schvalování programu rozvoje obce,

• při schvalování rozpočtu obce, závěrečného účtu obce a účetní závěrky obce sestavenou k rozvahovému dni.

Rozhodování nejméně tříčlenného orgánu svazku obcí dle § 50 odst. 2, písm. c) zákona č. 128/2000 Sb.:

• při schvalování účetní závěrky svazku obcí sestavenou k rozvahovému dni podle zákona o účetnictví.

Při rozhodování Rady obce dle § 102 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. – tedy o povinnostech obce ve vztahu části rozpočtu, kterým se obec podílí na činnosti DSO o:

• zabezpečování hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádění rozpočtových opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,

kontrole plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce.

Pro rozhodování podle § 4 odst. § 6 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. o:

• rozpočtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí jako finančním plánu, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku nebo svazku obcí,

• tom, že podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí.

Pro rozhodování podle § 4 odst. 1, 3 a 4; § 6 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. o:

• výdajích na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,

• závazcích vyplývajících pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,

• závazcích přijatých v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost.

Pro rozhodování podle § 15 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. o hospodaření podle rozpočtu obcí a měst tak, že:

• územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle ZFK po celý rozpočtový rok.

Pro rozhodování podle § 19 zákona č. 250/2000 Sb. o povinnosti obcí a měst dodržovat účelovost rozpočtových prostředků a respektovat účel použití rozpočtových prostředků:

• zajistit určení účelovosti rozpočtových prostředků:

  • individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu,

  • odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví nebo

  • územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa,

• respektovat účel použití rozpočtových prostředků, podle:

  • účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu,

  • z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček.

Pro rozhodování podle § 25 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb.

Při rozhodování podle § 27 odst. 2 písm. c) a f) zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – zřizování, změna a rušení příspěvkových organizací, pokud je DSO zřídila:

• povinnost zřizovatele vydat zřizovací listinu, která musí mimo jiné ve vztahu k 3E obsahovat:

  • vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,

  • vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,

  • vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně.

Pro rozhodování podle § 28 odst. 2 a 6 až 9 zákona č. 250/2000 Sb. o finančním hospodaření příspěvkových organizací, pokud je DSO zřídila:

• že rozpočet příspěvkové organizace je vnímán plán výnosů a nákladů na rozpočtový rok, jímž se řídí financování činnosti příspěvkové organizace. Rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem,

• pokud se prostředky poskytnuté podle § 28 odstavce 5 příspěvková organizace nespotřebuje do konce kalendářního roku, převede je do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a může je použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu příspěvková organizace tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta,

• zajistí, že DSO jako zřizovatel bude poskytovat příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb,

• pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, DSO zajistí, že jej použije jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje,

• DSO jako zřizovatel rozhodne o uložení odvodu příspěvkové organizaci do svého rozpočtu, jestliže:

  • její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo

  • její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele.

DSO a další veřejné instituce uvedené v § 3 dodržují při výkonu své činnosti pravidla transparentnosti, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti nakládání s veřejnými financemi.

DSO a další veřejné instituce uvedené v § 3 dbají o takový vývoj dluhu sektoru veřejných institucí, který nenarušuje dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí

Soutěžení plnění majícího charakter služeb, dodávek a stavebních prací je pro DSO jako zadavatele dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek naplněním principů 3E, které musí být vtěleny do zadávacích podmínek, min. formou:

• předmětu VZ – účelnost,

• technických podmínek předmětu VZ – účelnost, hospodárnost i efektivnosti,

• požadavků na kvalifikaci dodavatele – efektivnost,

• hodnotících kritérií, způsobu hodnocení podaných nabídek, zejména v případě ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu – hospodárnost a efektivnost,

• smluvních resp. obchodních podmínek veřejné zakázky – efektivnost.

Východiska:

• všechna rozhodnutí DSO vychází z komplexní informace o aktuálním stavu majetku. Evidence majetku umožňují v kterémkoliv okamžiku poskytnout vyčerpávající informaci ohledně objemu, struktury a stavu majetku,

• schopnost vyhodnotit specifika majetku DSO je považována za nezbytný předpoklad pro správná rozhodnutí, a tím i naplňování potřeb a cílů daného DSO,

• přijímání rozhodnutí o majetku probíhá na základě komplexní úvahy, při které DSO posuzuje a vyhodnocuje dostupné alternativy,

• při pořizování nového majetku DSO zohledňuje, jak dochází k obnově či vyřazování stávajícího majetku. DSO posuzuje výhodnost stávající struktury vlastněného majetku ve vztahu k využívání různých forem užívacích vztahů,

• DSO průběžně analyzuje náklady na rozvoj a funkčnost stávajícího majetku v porovnání s náklady na pořízení a funkčností případného nového majetku,

• DSO zohledňuje rozpočtové možnosti při pořízení nového majetku,

• DSO přistupuje k inventarizaci jako k nástroji, který slouží k potvrzení využitelnosti a funkčnosti majetku. Důležitým prvkem je křížová kontrola dílčích evidencí např. vlastnictví nemovitosti a výše nájemného a plateb za energie a média,

• následné kontroly v DSO od kontroly formálních náležitostí jsou zaměřeny na naplňování účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti při majetkových operacích,

• na DSO probíhá průběžná identifikace rizik souvisejících se správou majetku.

1.1 Pořizování Jiného drobného hmotného majetku včetně nákupů za hotové do 3 000 Kč u jiného drobného nehmotného do 7 000 Kč

Kritérium:

Za účelné se považuje:

• skutečná aktuální potřeba organizace při jejím porovnání se stavem vedeným v evidenci tohoto majetku k zajištění provozu nebo cílů organizace).

Za hospodárné se považuje:

• poptávané plnění bude řádně sjednáno,

• předpokládá se realizace a dodání poptávaného majetku, zboží či služby tak, aby bylo k dispozici v požadovanou dobu, v požadovaném množství, v kvalitě odpovídající účelu, ke kterému má zboží či služba sloužit,

• předpokládá se dodání plnění za co nejvýhodnější cenu dosažitelnou při dané poptávané kvalitě,

• správce rozpočtu v rámci své schvalovací pravomoci v těchto případech nad rámec svých povinností zodpovídá za to, že se nákupy nebudou záměrně dělit a kumulovat, a že nebude obcházena interní směrnice pro oblast veřejných zakázek malého rozsahu.

Efektivnost není v případě pořizování jednotlivých položek jiného drobného hmotného majetku s ohledem na pořízení za ceny v místě a čase obvyklé posuzována.

Týká se agend:

• provoz organizace.

2.1 Pořízení majetku v rozmezí Jiného DHM nad 3 000 Kč do 40 000 Kč a Jiného DNM nad 7 000 Kč do 60 000Kč (vše ceny bez DPH)

Kritérium:

Za efektivní se považuje:

• pořízení potřebného a odpovídajícího majetku, jehož je dosahováno s ohledem na stav tohoto majetku vedený v evidenci…