Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2631

 Nahoru[Základní definice díla s nehmotným výsledkem ]

Stejně jako se věci dělí na hmotné a nehmotné (§ 496), výsledek činnosti zhotovitele, k němuž se smlouvou o dílo zavazuje, může mít buď hmotnou nebo nehmotnou povahu. Nadpis oddílu zahrnující § 2631 až § 2635 hovoří o "dílu s nehmotným výsledkem". Komentované ustanovení tedy řeší právní úpravu pouze takového díla, jehož předmětem není zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, nýbrž jiný výsledek činnosti zhotovitele, který nemá hmotnou povahu.

Ustanovení § 2631 a násl. o díle s nehmotným výsledkem mají ve vztahu k obecným ustanovením NOZ o smlouvě o dílo zvláštní poměr. To znamená, že smlouva o dílo s nehmotným výsledkem je smluvním podtypem. Ustanovení NOZ upravující tento smluvní podtyp se použijí přednostně, pokud obsah smlouvy naplňuje odpovídající pojmové znaky uvedené v zákoně.

Pojmovými znaky tohoto zvláštního smluvního typu je na straně jedné závazek zhotovitele provést určité dílo s výsledkem činnosti nehmotné povahy a na straně druhé závazek objednatele poskytnout zhotoviteli za provedení takového díla úplatu. Strany tohoto zvláštního smluvního typu označujeme i v tomto případě jako objednatele a zhotovitele.

Smlouva o dílo vždy zavazuje zhotovitele k dosažení určitého výsledku. Tím se pojmově liší například od smlouvy příkazní, která příkazníka zavazuje k výkonu určité činnosti. Výsledek činnosti zhotovitele, který má být poskytnut objednateli jako plnění, musí být ve smlouvě ujednán dostatečně určitě.

Typickým příkladem nehmotného výsledku činnosti zhotovitele je provedení divadelního přestavení, světelné laserové show, matematický výpočet, chemický vzorec, software, architektonický návrh, a to bez ohledu na to, zda jde o plnění hmotně zachytitelná či nikoliv.

ObčZ platný a účinný do konce roku 2013 zvláštní úpravu díla s nehmotným výsledkem vůbec neobsahoval. Zvláštní úprava díla s nehmotným výsledkem byla obsažena pouze v ObchZ, a to konkrétně v § 556 až § 559. NOZ na tuto dřívější obchodněprávní úpravu díla s nehmotným výsledkem navazuje. Je však zapotřebí vnímat dva hlavní rozdíly mezi původní a současnou právní úpravou.

První rozdíl spočívá v tom, že NOZ řeší problematiku díla s nehmotným výsledkem bez ohledu na povahu účastníků smlouvy. To znamená, že ustanoveními smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem se podle NOZ bude řídit smlouva jinak splňující pojmové znaky smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem, bez ohledu na to, zda jejími stranami jsou podnikatelé či nikoliv, a bez ohledu na to, zda souvisí s podnikáním té které smluvní strany či nikoliv. Původní ObčZ zvláštní úpravu smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem neobsahoval a takovéto neobchodní smlouvy mohly být uzavírány pouze jako nepojmenované.

Druhý rozdíl spočívá v absenci podmínky hmotné zachytitelnosti výsledku činnosti zhotovitele. Zatímco podle ObchZ muselo být dílo s nehmotným výsledkem s ohledem na odlišné chápání pojetí věci v právním smyslu hmotně zachytitelné, a to například alespoň na paměťovém zařízení, fotografii či v listinné podobě, NOZ již podřizuje úpravě smlouvy o dílo i takový výsledek činnosti zhotovitele, jehož předání objednateli na hmotném nosiči nejenomže nemusí být vůbec ujednáno, ale nemusí být v některých případech ani objektivně možné. To znamená, že i smlouva vykazující pojmové znaky smlouvy o dílo, jejímž předmětem plnění je výsledek činnosti zhotovitele hmotně nezachytitelný, se bude řídit zvláštními ustanoveními NOZ o smlouvě o dílo s nehmotným výsledkem, a nikoliv § 1746 o nepojmenované smlouvě. Hmotná zachytitelnost výsledku činnosti zhotovitele tedy není nutnou podmínkou.

Věci jsou podle platné právní úpravy v právním smyslu definovány jako všechno, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí (§ 489). Nehmotnou věcí jsou taková práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty (§ 496 odst. 2). Tím se…