Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1878

 Nahoru [Prodlení spoluvěřitele a splynutí]

Prodlení jednoho ze spoluvěřitelů

Ustanovení § 1878 odst. 1 spojuje s prodlením jednoho ze solidárních spoluvěřitelů objektivní účinky též ve vztahu ke spoluvěřitelům ostatním tak, že prodlením jednoho ze spoluvěřitelů se ocitají v prodlení též ostatní spoluvěřitelé.

Podle ustanovení § 1975 je věřitel v prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytnul-li nutnou součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Z této koncepce je zřejmé, že pro prodlení v případě aktivní solidarity je významné, zda byl realizován aktivní, případně pasivní předstih (srov. komentář k ustanovení § 1877). Pokud byl předstih realizován, je dlužník povinen plnit tomu spoluvěřiteli, který první k plnění vyzval. V tom případě je z hlediska prodlení relevantní prodlení věřitele, který o plnění jako první požádal a jemuž je dlužník povinen plnit. Případné prodlení ostatních spoluvěřitelů nemá právní význam.

Následkem prodlení věřitele je, že je-li předmětem plnění věc, nese věřitel po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věci (s výjimkou škody způsobené dlužníkem, srov. ustanovení § 1976). Současně je po dobu věřitelova prodlení vyloučena odpovědnost dlužníka za prodlení. Dlužníkovi tak v případě, že předmětem dluhu je peněžité plnění, např. nevzniká povinnost platit úroky z prodlení podle ustanovení § 1970, dlužníkovi může vzniknout právo odstoupit od smlouvy (při podstatném porušení srov. ustanovení § 1977, při nepodstatném porušení srov. ustanovení § 1978), věřiteli může též vzniknout povinnost přijmout náhradní plnění (srov. ustanovení § 1953), případně povinnost k náhradě škody (škoda vzniklá porušením povinnosti řádně převzít plnění).

Splynutí

Druhý odstavec komentovaného ustanovení naráží na odlišnou úpravu totožné situace v ustanovení § 1994 věta druhá. Podle K. Eliáše je tato skutečnost důsledkem nedopatření, kdy nejprve v textu návrhu bylo po vzoru ustanovení čl. 1301 francouzského Code civil ustanovení § 1994 věta druhá, následně bylo po vzoru ustanovení § 429 odst. 2 BGB formulováno ustanovení § 1878 odst. 2, přičemž autoři jaksi opomněli, že současně v návrhu ponechali ustanovení § 1994 věta druhá. Podle K. Eliáše je ustanovení § 1878 odst. 2 obsolentní (doslova jej označuje za "právní smetí") a pro případ splynutí je podle něj třeba aplikovat ustanovení § 1994 věta druhá.¹

Je zřejmé (též z vyjádření hlavního autora, srov. shora), že úmyslem autorů NOZ nebylo spojit se splynutím osoby dlužníka a solidárního spoluvěřitele objektivní zánik závazku a současně vyloučit ochranu ostatních spoluvěřitelů. Domníváme se, že ustanovení § 1878 odst. 2 lze interpretovat tak, že zdůrazňuje vliv splynutí na vnější vztah mezi spoluvěřiteli a dlužníkem. Tedy dojde-li ke splynutí osoby dlužníka a jednoho ze spoluvěřitelů, zaniká…