Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1727

Smlouva nemusí být uzavřena pouze mezi dvěma smluvními stranami a nemusí se týkat pouze jednoho konkrétního plnění. V souladu se zásadou autonomie vůle stran závisí obsah smlouvy na dohodě stran. Smluvní strany mohou samozřejmě uzavřít několik smluv, každá bude obsahovat jiný předmět plnění. Stejně tak ale mohou všechny smlouvy vtělit do jedné listiny. Každá smlouva se bude posuzovat samostatně. Jeden dokument tak může obsahovat několik smluvních typů, všechny se budou posuzovat samostatně, tj. nezávisle na sobě.

Příklad

Společnost A a společnost B uzavřou smlouvu, jejímž předmětem bude pronájem nebytových prostor a současně prodej firemního vozidla. Jedná se tak o dvě na sobě nezávislé smlouvy, tj. smlouvu nájemní a smlouvu kupní. Pokud by smlouva kupní nebyla platná z toho důvodu, že vůz bude v době podpisu zničen při autohavárii, nebude to mít vliv na platnost smlouvy nájemní, tj. nájemní vztah vznikne a bude pokračovat. Jinak by tomu ovšem bylo tehdy, pokud by smluvní strany plnění podmínily, například vložily rozvazovací podmínku nájemní smlouvy pro případ, že nedojde k uzavření kupní smlouvy o převodu vozidla.

Stejně tak může být více smluv uzavřeno mezi vícero subjekty vzájemně na sobě nezávislými a vše může být opět vtěleno do jedné listiny. Například vlastník pozemku bude zřizovat věcné břemeno ve prospěch vlastníků všech sousedních pozemků. Mohl by uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene zvlášť s každým vlastníkem sousedního pozemku, nicméně může všechno zahrnout do jediné smlouvy, například z toho důvodu, aby ušetřil za poplatky na návrh na vklad (pokud budou všechny smlouvy obsaženy v jedné listině, stačí mu jediný návrh na vklad). Takové…