Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1260

 Nahoru[Nabývání služebnosti]

Způsoby nabývání služebností

Způsoby nabývání služebností lze rozlišit do dvou skupin. První tvoří soukromoprávní tituly nabytí, kterými jsou smlouva, pořízení pro případ smrti nebo vydržení. Druhou skupinou jsou tituly zákonné, resp. veřejnoprávní, kterými lze služebnost nabýt jednak v případě, kdy to zákon stanoví, anebo v případech stanovených zákonem rozhodnutím orgánu veřejné moci. Výčet způsobů k nabytí služebnosti není v § 1260 taxativní, neboť jak již bylo dříve zmíněno, nepamatuje toto ustanovení na jednostranné prohlášení vlastníka pozemku podle § 1257 odst. 2, kterým vlastník pozemku zřizuje služebnost k jinému svému pozemku.

Smlouva o zřízení služebnosti

Smlouva, kterou se zřizuje služebnost, musí mít obligatorně písemnou formu pouze pro případ zatížení nemovitosti. V ostatních případech není písemná forma vyžadována, tedy postačí i ústní podoba smlouvy. Služebnost bude zřizovat typicky vlastník dané věci, který může být ve svém oprávnění omezen zákonem či rozhodnutím soudu nebo jiného státního orgánu. Vlastník věci je oprávněn zřídit k jedné věci více služebností, nicméně nová služebnost nesmí být na újmu právům ze služebnosti původní. Ve smlouvě o zřízení služebnosti je rovněž třeba určitě vymezit rozsah práv a povinností, která budou ze zřizované služebnosti vyplývat.

Judikát

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 226/2012

... vymezení rozsahu práva (užívání) odpovídajícího věcnému břemeni slovy "v rozsahu, v jakém užívali doposud", je neurčité, jestliže ze samotné smluvní listiny nevyplývá, o jaký rozsah se jedná.

Podstatnou náležitostí smlouvy o zřízení služebnosti je přesný popis služebné, tj. zatížené věci, určité vymezení toho, čeho se má povinný zdržet nebo co má strpět, určení oprávněného ze služebnosti, resp. popis toho, jak se oprávněný určí, ustanovení o zřízení služebnosti, aby nemohlo dojít k záměně se závazkem.

Příklad

Pokud by nebyla služebná věc ve smlouvě o zřízení služebnosti přímo označena, dojde v případě nemovitosti k zamítnutí návrhu na zápis vkladu služebnosti do katastru nemovitostí.

Ve smlouvě je rovněž třeba uvést, zda se jedná o pozemkovou nebo osobní služebnost a takto ji vymezit. V případě, že by byla služebnost zřizována pouze k části pozemku, je nutné ke smlouvě přiložit geometrický plán, který vyznačí konkrétní část pozemku, které se služebnost bude týkat.

Vlastník je oprávněn zřídit služebnost ve prospěch třetí osoby, tedy osoby, která není stranou samotné smlouvy o jejím zřízení. Aby však taková služebnost vznikla, musí s ní třetí osoba, v jejíž prospěch je služebnost zřízena, vyslovit souhlas. Třetí osoba nemusí být ve smlouvě konkrétně určena, postačí, když je dostatečně určena objektivními skutečnostmi, na jejichž základě může být individualizována.

Judikát

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3079/2010

Osobní věcné břemeno lze zřídit i ve prospěch třetí osoby; tato osoba není (nemusí být) účastníkem smlouvy o zřízení věcného břemene. Není třeba, aby ve smlouvě ve prospěch třetího byla třetí osoba individuálně určena, postačí, je-li určena dostatečně objektivními skutečnostmi, na jejichž základě může být individualizována.

V případě pozemkové služebnosti je třeba určitě vymezit nejen pozemek, který má být služebností zatížen, ale rovněž nemovitost, v jejíž prospěch je služebnost zřizována.

Příklad

Bude-li nemovitost ve smlouvě nesprávně pojmenována, avšak ze smlouvy bude za pomoci tradičních výkladových pravidel možno nepochybně dovodit její obsah, bude rozhodující obsah smlouvy.

Služebnost je možné zřídit úplatně nebo bezúplatně. Úplata může být jednorázová nebo opakující se v podobě renty. Není-li ve smlouvě o zřízení služebnosti ustanovení o její úplatnosti, pak platí, že služebnost byla zřízena bezúplatně. Tím není dotčena povinnost oprávněného nést…