Interní pokyny pro příspěvkové organizace

Zavedení Centrálního systému účetních informací státu je realizováno prostřednictvím reformy účetnictví některých vybraných účetních jednotek. Cílem je zvýšení vypovídací schopnosti účetnictví veřejného sektoru, které si vyžádalo především:

• aplikace nové struktury výkaznictví,

• kategorizace jednotlivých položek výnosů a nákladů s cílem získání relevantní informace o dosaženém výsledku hospodaření,

• zavedení či razantní posílení akruálního principu – tj. účtování nákladů a výnosů ve věcné a časové souvislosti pomocí nově zavedených metod,

• zreálnění hodnot vykazovaného majetku a to zejména prostřednictvím účetních metod odpisování, opravných položek a ocenění některého majetku reálnou hodnotou,

• umožnění promítnutí veškerých budoucích rizik do účetnictví v podobě tvorby rezerv.

Při zavádění jednotlivých změn je z hlediska výše uvedeného požadavku nezbytné stanovení podmínek pro provádění účetních zápisů tak, aby:

1. mohly být v účetnictví účetní případy zaznamenány účetními zápisy v účetních knihách v souladu s právními předpisy v oblasti účetnictví,
2. zajistili kontrolní mechanizmy, aby byly předávány do účtárny potřebná data a informace,
3. data a informace, podle kterých se provádí účetní zápisy, měly potřebné charakteristiky podle ustanovení zákona o účetnictví a dalších věcně příslušných předpisů.

Nově zaváděné metody slouží jednak k posílení aktuálního principu a dále k věrnému a poctivému obrazu, tak jak jej definuje § 7 ZoÚ. Realizace reformy účetnictví si vynucuje zpracování či aktualizaci nových vnitřních pokynů (směrnic). To je povinností každé účetní jednotky, které nadále se řídí prováděcí vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/19991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů.

S ohledem na stav účetních předpisů se doporučuje i v tomto období řešit požadavky na zavádění nových účetních metod formou interních pokynů, resp. zapracováním do závazných vnitřních směrnic účetní jednotky. Závazné směrnice již mohou být zpracovány, neboť byly vydány České účetní standardy č.701 až č. 710. I když v průběhu doby může dojít ještě k přehodnocení užití některých účetních metod pro jednotlivé vybrané organizace podle jejich organizačně - právního uspořádání, neočekávají se již významnější systémové změny.

Níže uvedené interní pokyny zasahují nejnaléhavější potřeby pro nově stanovené účetní metody a oblasti jejich následného zveřejnění prostřednictvím vnitřního pokynu tak, aby účetní jednotka vůbec mohla plnit nově stanovené potřeby. Upozorňují na základní pravidla (resp. hlediska), která je třeba při tvorbě interního pokynu zohlednit především. Výčet je možné samozřejmě rozšířit podle specifických potřeb účetní jednotky.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, výslovně neukládá tvorbu vnitřních předpisů s výjimkou § 24 odst. 7 a § 33a odst. 10 ZoÚ, ve kterých je jednoznačně stanovena povinnost účetním jednotkám vydat vnitřní předpis.

Účetní jednotka může použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurs, kterým se rozumí kurs stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurs devizového trhu, na jehož základě se pevný kurs stanoví, použije účetní jednotka kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurs používán. Při používání pevného kursu může účetní jednotka tento kurs změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurs změněn vždy. Účetní jednotky tedy v případě používání pevného kurzu pro přepočet cizí měny na českou měnu stanoví tento pevný kurs vnitřním předpisem.

Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny, tzn. účetní jednotkám je stanovena povinnost vnitřním předpisem stanovit oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu (tj. takzvané "podpisové vzory").

"Podpisové vzory" mohou být vnitřním předpisem stanoveny samostatně, nebo je účetní jednotka může stanovit ve vnitřním předpisu, který vymezuje tzv. "oběh účetních dokladů v účetní jednotce" jako součást tohoto vnitřního předpisu.

Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů výslovně neukládá tvorbu vnitřních předpisů s výjimkou § 11 odst. 6 písm. a), § 14 odst. 6 a § 27 odst. 2 písm. f), ve kterých je jednoznačně stanovena povinnost vydat vnitřní předpis.

Položka "A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje majetek stanovený v odstavci 1, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení dolní hranice."

Položka ‚A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek‚ obsahuje movité věci, popřípadě soubory majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice.

Položka "P.I.1. Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce "A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek",

Položka "P.I.2. Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce "A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek",

Položka "P.I.5. Ostatní majetek" obsahuje majetek, který má účetní jednotka ve vlastnictví nebo jí přísluší hospodaření k tomuto majetku, který je předmětem účetnictví, ale není vykazován v rozvaze a není uveden na jiných podrozvahových účtech. Dále u zřizovatele obsahuje majetek, který zřizovatel předal příspěvkové organizaci k hospodaření podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., pokud tento majetek zřizovatel nevykazuje v rozvaze.

Položka ‚C.II.6. Ostatní fondy‚ obsahuje stav ostatních fondů tvořených v souladu s jinými právními předpisy a vnitřními předpisy účetní jednotky.

Uplatňovaná pravidla:

a) Použití kurzů I – rozhodnutí, zda bude v účetnictví uplatňován "denní kurz" ČNB nebo nějaká forma "pevného kurzu".

b) Použití kurzů II – rozhodnutí, zda u operací nákup či prodej cizí měny (například pořízení EUR do pokladny, případně "odprodej EUR v bance za Kč" bude v účetnictví uplatňován kurz ČNB nebo kurz, za který je směna skutečně mezi EUR a Kč provedena (například ve směnárně).

c) Okamžik, ke kterému je aplikován konkrétní kurz (k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne).