FKSP

5.9.2 FKSP

Ing. Eliška Hryzláková, Ing. Zdeněk Morávek

Pojem

Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP”) slouží k uspokojování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců a dalších osob, u nichž to příslušné právní předpisy umožňují. Tvorba a čerpání FKSP jsou upraveny vyhláškou č. 114/2002 Sb. , o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „vyhláška o FKSP”).

Pro organizace, kterým je vyhláška určená, je rozhodující:

• státní příspěvkové organizace: § 60 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů,

• pro organizační složky státu: § 48 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů,

• příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky: § 33 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,

• státní podniky: § 4 písm. b), § 5, 6 a 10 odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 577/1990 Sb., o finančním hospodaření státních podniků, ve znění pozdějších předpisů, a § 19 odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (v § 19 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb. je stále uváděn odkaz na již neplatnou vyhlášku č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů).

Vyhláška o FKSP se týká:

• organizačních složek státu,

• státních příspěvkových organizací,

• příspěvkových organizací zřízených ÚSC,

• státních podniků (od 1. 1. 2020).

Tvorba fondu

Organizační složky státu a příspěvkové organizace

V organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích je FKSP tvořen základním přídělem na vrub nákladů organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost.

FKSP je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem s tím, že vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci roční účetní závěrky.

V souladu s § 48 odst. 8 a § 60 zákona č. 218/2000 Sb. a § 33 zákona č. 250/2000 Sb. je FKSP tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen poměrně širokému okruhu osob:

• zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli,

• důchodcům, kteří při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele,

• případně rodinným příslušníkům zaměstnanců, tj. jejich manželům, manželkám, partnerům, partnerkám, druhům, družkám a nezaopatřeným dětem včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a dětí svěřených soudem do péče zaměstnance (jako rodinní příslušníci nejsou ve vyhlášce uvedení rodiče a vnuci zaměstnance).

V organizační složce státu a státní příspěvkové organizaci je FKSP určen také:

• státním zaměstnancům podle zákona o státní službě,

• příslušníkům ve služebním poměru,

• soudcům.

Příspěvek z FKSP je možné vyplácet i zaměstnancům nebo zaměstnankyním na mateřské a rodičovské dovolené, pokud trvá jejich pracovní poměr k zaměstnavateli. Současně tato úprava stanoví, že další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem stanoví MF ČR právě vyhláškou o FKSP.

Organizace si ve vnitřní směrnici (nebo v kolektivní smlouvě) vymezí, zda bude příspěvek z FKSP poskytovat třeba jen zaměstnancům organizace, kteří mají s organizací uzavřenou pracovní smlouvu, nebo také důchodcům, případně rodinným příslušníkům apod.

Pravidla nastavená směrnicí nebo kolektivní smlouvou jsou pro organizaci závazná. Na jiná plnění, než která jsou v nich uvedená, není právní nárok!

Státní podniky

Na rozdíl od organizačních složek státu a příspěvkových organizací je ve státních podnicích FKSP tvořen základním přídělem ze zisku ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dalšími příděly ze zisku. Nelze-li z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku, využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle § 19 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu.

Okruh osob, kterým je fond určen, je stejný, jak je uvedeno výše. Stejně tak je fond naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem a vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. FKSP je opět tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem i v tomto případě stanoví MF ČR vyhláškou o FKSP.

Výše základního přídělu

Co se týká úpravy základního přídělu v samotné vyhlášce o FKSP (§ 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.) ve státních podnicích, v organizačních složkách, ve státních příspěvkových organizacích a v příspěvkových organizacích zřízených ÚSC, je základní příděl do fondu ve výši 2 % tvořen z ročního objemu nákladů zúčtovaných:

• na platy a náhrady platů,

• popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a

• odměny za pracovní pohotovost.

Ve vyhlášce o FKSP je tak rozsah těchto nákladů vymezen nejsrozumitelněji, ale přednost před úpravou ve vyhlášce musí mít úprava v příslušném zákoně.

Naprosto zásadní informací je však výše základního přídělu, ani jeden z příslušných zákonů toto nestanoví a vyhláška o FKSP upravuje, že základní příděl, kterým je tvořen fond, činí 2 % z ročního objemu příslušných nákladů. U státního podniku je tento příděl do fondu tvořen ze zisku v uvedené výši, případně dalšími příděly ze zisku.

Od roku 2011 došlo k významnému snížení základního přídělu do fondu z 2 % na 1 %, následně od 1. 1. 2016 došlo k navýšení základního přídělu na 1,5 %, a od 1. 1. 2017 došlo k návratu k původní výši tvorby fondu, tedy na 2 % z ročního objemu příslušných nákladů.

Pokud jde o tvorbu FKSP z náhrad platu při dočasné pracovní neschopnosti, podle § 33 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí zákon o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, platí, že položka „A.I.13. Mzdové náklady” obsahuje náklady na veškeré požitky zaměstnanců ze závislé činnosti a náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost, tyto náhrady se tedy také účtují na účet 521; jedná se o náhrady platů, případně náhrady mezd, proto se do objemu příslušných nákladů zahrnují.

A ještě doplňme, že ČÚS č. 704 uvádí v bodě 5. tvorbu FKSP z objemu mzdových prostředků. Z toho plyne, že do základu pro tvorbu fondu se zahrnují všechny mzdové náklady, které byly zaměstnancům vyplaceny ze všech zdrojů za celý kalendářní rok. Patří sem také náhrada platu/mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Nezapočítávají se náklady, které nejsou součástí platů.

Z toho plyne, že do základu pro tvorbu fondu se nezapočítávají náklady, které nejsou součástí platů, tj. především dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a další náklady, které obdrží fyzické osoby, které nemají uzavřen pracovní poměr, např. jako náhradu škody.

Do objemu nákladů, ze kterého se příděl do fondu nezapočítává, patří:

• dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,

• přijaté refundace platu (mzdy),

• náhrady škod,

• stipendia,

• odstupné vyplacené zaměstnanci, protože zákoník práce odstupné nezahrnuje pod pojmem mzda nebo náhrada mzdy,

• odměny z produktivní práce žáků a učilišť, které již vyhláška o FKSP neuvádí,

• odměny předsedům maturitních komisí, které nejsou součástí platů.

Obecně platí, že pro podrobnější vymezení objemu nákladů je nutno vycházet z vymezení daných pojmů (plat, náhrada platu atd.) v zákoníku práce. Základní příděl do fondu je tvořen ze všech složek mzdy, tak jak jsou vymezeny v § 113 až § 121 ZP, resp. všech složek platu, jak jsou vymezeny v § 122 až § 135 ZP. Stejně tak ze všech náhrad platu a náhrad mzdy.

Dalšími příjmy fondu jsou:

• náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu,

• peněžní a jiné dary určené do fondu od fyzických nebo právnických osob, které se stávají součástí fondu a používají se v souladu s vyhláškou o FKSP,

• příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, jejichž provoz organizace z fondu hradí nebo na něj z fondu přispívá (mohou to být také příjmy z pronájmu movitého majetku pořízeného z fondu).

Převody peněžních prostředků na zálohy na základní příděl do fondu se uskuteční nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž k tvorbě fondu došlo.

Zdrojem fondu nejsou:

• úroky z finančních prostředků fondu uložených u peněžních ústavů,

• finanční bonusy od pojišťoven nebo od penzijních fondů,

• splátky zápůjček poskytnutých z FKSP,

• příděly ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, protože zákony o rozpočtových pravidlech takový postup neumožňují.

Vyhláška o FKSP nevymezuje jako další příjem fondu splátky zápůjček, protože tyto splátky se účtují jako pohledávka (na účtu 335) vůči zaměstnanci, kterému je zápůjčka poskytnuta, nikoliv jako snížení fondu (účet 412).

Zdroje nelze převádět do jiných fondů, takže jeho použití je přímým výdajem tohoto fondu.

Hospodaření s fondem

Pravidla pro hospodaření s FKSP

Organizace je povinna sestavit rozpočet fondu a stanovit způsob jeho čerpání. Pravidla pro hospodaření s FKSP mohou být stanovena:

• samostatnou směrnicí, kterou vydává ředitel organizace, ale mohou být např. i

• součástí kolektivní smlouvy, pokud o tvorbě a čerpání spolurozhoduje také odborová organizace.

Každopádně tato pravidla musejí být v písemné podobě a pro zaměstnance prokazatelně veřejně přístupná. Měla by být k dispozici všem zaměstnancům, aby měli možnost se s nimi seznámit. Důležité je, že pravidla je možné měnit i v průběhu roku, pokud je potřeba reagovat na konkrétní vývoj hospodaření, změny podmínek poskytování nebo změnu legislativy.

Nejdříve se stanoví:

1. Pravidla o hospodaření s fondem: Organizace si v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřní směrnici určí, která z plnění uvedených v § 4 až § 14a vyhlášky č. 114/2002 Sb. bude, v souladu se schváleným rozpočtem, z fondu poskytovat.

U každého plnění se stanoví:

• komu je dané plnění určeno,

• jak často se bude poskytovat,

• výše příspěvku z fondu a

• další podmínky.

Pokud v průběhu platnosti pravidel vznikne potřeba jejich změny, pak se okruh dosud poskytovaných plnění zúží nebo rozšíří. Změny schválených pravidel nelze uplatňovat zpětně a zaměstnanci s nimi musejí být prokazatelně seznámeni.

2. Rozpočet fondu, který se skládá z příjmové a výdajové části, musí být vyrovnaný:

• příjmovou část rozpočtu tvoří:

  1. zůstatek finančních prostředků fondu na bankovním účtu a v pokladně (pokud je vedena pokladna fondu) k 1. 1. daného kalendářního roku,
  2. plánovaný základní příděl do fondu za kalendářní rok,
  3. další příjmy, například dary nebo příjmy z pronájmů,
  4. předpokládané splátky zápůjček v daném kalendářním roce (jsou sice příjmem fondu, ale netvoří fond, protože se o nich neúčtuje na účtu 412),
  5. náhrady škod a pojistná plnění, která se vztahují k majetku pořízenému z fondu,

• výdajová část rozpočtu fondu vychází z pravidel pro čerpání fondu a předpokládaných výdajů na čerpání podle jednotlivých bodů vyhlášky č. 114/2002 Sb. (§ 4 až § 14a) a celkových výdajů v daném kalendářním roce.

Příspěvek lze poskytnout:

• pouze do výše finančních prostředků fondu,

• pouze na účely uvedené v § 4 až § 14a vyhlášky č. 114/2002 Sb., nelze je rozšiřovat, lze je pouze zúžit zásadně na činnosti nebo plnění, které organizace organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby za cenu sníženou o příspěvek z FKSP,

• pouze z FKSP té organizační složky státu, státního podniku nebo příspěvkové organizace, která činnost nebo plnění zcela uhradila.

Příspěvkem, pokud není stanovena jeho výše, může být i plná úhrada nákladů.

Při sestavení rozpočtu fondu, který musí být vyrovnaný a v souladu s pravidly pro čerpání fondu, je nutné brát v úvahu, že ve výdajové části u každého plnění musí být uvedena konkrétní výše jednotlivých příspěvků.

Veškerá plnění z fondu, s výjimkou peněžitého příspěvku na stravování, sociálních výpomocí, sociálních půjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou. Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu není právní nárok!

Ukládání prostředků fondu

Prostředky fondu příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky se ukládají na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank.

Prostředky fondu organizační složky státu a státní příspěvkové organizace se ukládají v České národní bance na účtech podřízených státní pokladně.

Není tedy možné, že by tyto prostředky byly evidovány na samostatném analytickém účtu u běžného účtu organizace nebo byly např. vedeny jen na pokladně. V této souvislosti je ale nutné upozornit, že úroky plynoucí z tohoto účtu nejsou příjmem fondu, protože vyhláška o FKSP je jako příjem fondu nevymezuje, ze stejného důvodu nejsou bankovní poplatky související s tímto účtem výdajem fondu, jedná se o provozní výnosy a provozní náklady, které musejí být odpovídajícím způsobem proúčtovány a tyto prostředky z bankovního účtu FKSP převedeny na provozní účet. Nicméně povinnost samostatného vedení se týká pouze bankovního účtu, v případě hotovostních plateb tomu tak není, samostatně vedená pokladna pro účely FKSP tak být vedena nemusí.

V případě státního podniku povinnost vést prostředky fondu na samostatném bankovním účtu stanovena není. Postačuje oddělení tohoto účtu od ostatních finančních prostředků v souladu s platnými právními předpisy a interními zásadami organizace.

Fond je tvořen zálohově. Převody peněžních prostředků na zálohy na základní příděl do fondu se uskuteční v souladu se schváleným rozpočtem na daný rok nebo podle skutečně vyplacených platů/mezd nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž k tvorbě fondu došlo, přičemž tvorba fondu znamená zaúčtování přídělu do nákladů organizace (u příspěvkových organizací na účet 527). Jak často bude tato tvorba uskutečňována, záleží na stanovených pravidlech, může tak být každý měsíc, čtvrtletně, pololetně, ale nelze vyloučit ani variantu jednou ročně (i když pak je otázkou, zda by byla splněna úprava, že fond je tvořen zálohově).

Roční zúčtování záloh se provádí v rámci roční účetní závěrky ze skutečně vyplacených platů/mezd za kalendářní rok. Koncem kalendářního roku je pak organizace povinna vytvořit fond ve stanovené výši.

Účtování o přídělu do fondu

Účtování o přídělu do fondu účtují některé vybrané účetní jednotky dle bodu 5 Fond kulturních a sociálních potřeb ČÚS č. 704

Č. ř.	Text	MD	D
	Účtování o přídělu v průběhu roku:
1.	Předpis přídělu do fondu formou zálohy	527	412
2.	Převod finančních prostředků z provozního účtu na běžném účtu FKSP	262	241
3.	Příjem finančních prostředků na běžném účtu FKSP	243	262
	Účtování o nepřevedeném přídělu z mezd za prosinec:
1.	Předpis přídělu z mezd za prosinec do fondu (vyúčtování za rok)	527	412
	Převod přídělu (vyúčtování) v následujícím roce:
1.	Odvod finančních prostředků (příděl z mezd za prosinec) v lednu následujícího roku z provozního účtu	262	241
2.	Příjem finančních prostředků na běžném účtu FKSP	243	262

Organizace neúčtuje o tvorbě přídělu do fondu, pokud nemá volné finanční prostředky na jeho tvorbu. Jestliže by v kalendářním roce nevytvořila fond ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy (mzdy) a náhrady platů (mezd) a odměny za pracovní pohotovost, porušila by vyhlášku, ale nejednalo by se o porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb. a zákona č. 250/2000 Sb.

Čerpání fondu

Komu lze příspěvek poskytnout

Okruh osob, kterým je možné z FKSP přispívat, je upraven § 3 odst. 3 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Jedná se o tyto osoby:

• zaměstnanci v pracovním poměru,

• státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,

• příslušníci ve služebním poměru,

• soudci,

• důchodci, kteří při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizace, z čehož také vyplývá, že pro invalidní důchodce pro invaliditu prvního a druhého stupně fond určen není,

• rodinní příslušníci zaměstnanců, tj. jejich manželé, manželky, partneři, partnerky, druzi, družky a nezaopatřené děti včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a dětí svěřených soudem do péče zaměstnance.

Toto je okruh osob, kterým lze příspěvek poskytovat. Výjimkou je:

• poskytnutí darů jiným fyzickým osobám než zaměstnancům za mimořádnou aktivitu (§ 14 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.),

• poskytnutí darů jiným fyzickým osobám nebo příspěvkovým organizacím postiženým živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav (§ 14 odst. 4 vyhlášky č. 114/2002 Sb.).

Za zaměstnance nelze považovat osoby, které pracují u organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Tyto osoby se nemohou podílet na používání prostředků fondu. Naopak, právní úprava nestanoví, že je nutné rozlišovat plný nebo zkrácený úvazek, na příspěvek z fondu má nárok zaměstnanec i se zkráceným úvazkem, nicméně pravidla hospodaření s fondem mohou stanovit speciální úpravu, tedy určité zohlednění tohoto zkráceného úvazku.

Je ale nutné vzít v úvahu, že ne všechna plnění jsou určena všem skupinám osob, je tedy nutné vždy vycházet z přesné úpravy konkrétního plnění. Organizace může z fondu přispívat pouze na činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby. Příspěvek lze poskytnout pouze z fondu té příspěvkové organizace, která činnost nebo plnění zcela uhradila, což znamená, že není možné uhradit z fondu pouze část plnění (např. zálohu na rekreační pobyt) s tím, že zbytek uhradí dodavateli přímo sám zaměstnanec.

Důležité je, jak už bylo zmíněno výše, že na poskytnutí příspěvku nebo jiného plnění z fondu není právní nárok, nelze jej tedy např. právně vymáhat, konkrétní podmínky, za kterých se příspěvek poskytuje, by měly být vymezeny v pravidlech hospodaření s FKSP.

Ještě znovu zopakujme hlavní zásadu, a sice že veškerá plnění z fondu, s výjimkou peněžitého příspěvku na stravování, sociálních výpomocí, sociálních zápůjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou. Nepeněžní forma znamená, že zaměstnanci v žádném případě nemohou být předány peněžní prostředky, nýbrž pouze poukaz, vstupenky, poukázky, vitamíny apod. za cenu sníženou o příspěvek fondu. Jak vyplývá z § 3 odst. 6 vyhlášky č. 114/2002 Sb., příspěvkem může být i plná úhrada nákladů, pokud není stanovena jeho výše. Základním předpokladem je, že příslušný účetní, příp. daňový doklad musí být vystaven na organizaci.

Přehled možných plnění z fondu

Při používání fondu se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze výdaje explicitně určené vyhláškou o FKSP, tedy:

1. a) náklady na provoz zařízení, které slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji

zaměstnanců a rodinných příslušníků (§ 4 odst. 1 vyhlášky č. 114/2002 Sb.)

b) zaměstnancům (tento příspěvek tedy není určen rodinným příslušníkům) za podmínky, že plnění není ani částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění nebo jinou osobou na základě povinnosti stanovené jiným právním předpisem (§ 4 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.):

• na vitamínové prostředky,

• na dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky,

• na preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče

• na očkování proti infekčním onemocněním

c) podle § 4 odst. 4 a 7 vyhlášky č. 114/2002 Sb. :

• vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům

• zaměstnancům na úhradu tištěných knih, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy knihy.

2. použití zařízení péče o děti (§ 4a), konkrétně mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupiny. Pro účely tohoto ustanovení se § 3 odst. 4 nepoužije,

3. pořízení hmotného majetku (§ 5), který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců,

4. dopravu do zaměstnání (§ 5a),

5. zápůjčky na bytové účely (§ 6),

6. stravování (§ 7),

7. rekreaci (§ 8),

8. kulturu, vzdělávání, tělovýchovu a sport (§ 9):

• na vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,

• na náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu, státním podnikem nebo příspěvkovou organizací,

• na náklady na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není odborným rozvojem, prohlubováním vzdělání nebo kvalifikace, soustavným vzděláváním nebo zdokonalováním odborné způsobilosti zaměstnance.

9. výměnné akce (§ 10),

10. sociální výpomoci a zápůjčky (§ 11),

11. penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a od 1. 1. 2022 příspěvek na účet dlouhodobých investic (§ 12),

12. pojistné na soukromé životní pojištění (§ 12a),

13. příspěvek odborové organizaci (§ 13),

14. dary (§ 14),

15. jiné úhrady z fondu (§ 14a).

Fond nelze čerpat na:

• poplatky za položky a vedení běžného účtu FKSP, ty hradí organizace z hlavní činnosti,

• náklady spojené s realizací půjčky/zápůjčky z FKSP, ty hradí zaměstnanec (způsob úhrady je nutné dohodnout v zásadách fondu),

• úhrady pojistného (sociální a zdravotní) z poskytovaných plnění z fondu, které se hradí z rozpočtu organizace,

• náklady spojené s nákupem náplní nebo čisticích přípravků např. do speciálních vysavačů nebo do automatů na nápoje (pořízené z FKSP), zatímco na výdaje související s těmito přístroji, tj. na úhradu energie, vody a opravy lze z fondu přispívat. Z fondu lze také přispívat na nákup plynových náplní pro výrobu sody.

Častou formou realizace příspěvků je také poskytování poukázek. Vyhláška o FKSP tuto formu nijak neupravuje, ale ani nezakazuje. Předpokladem je, že musí být i v tomto případě dodrženy všechny podmínky stanovené vyhláškou o FKSP a dodržení těchto podmínek v případě potřeby prokázat. Poukázky jsou vhodnou formou u řady různorodých požadavků ze strany zaměstnanců, kdy je možné se tímto postupem vyhnout administrativní náročnosti spojené s řadou jednotlivých účetních případů a drobných plnění z FKSP.

Nicméně je potřeba upozornit, že MF ČR v této souvislosti apeluje na dodržení všech podmínek, zejména té, aby po zaměstnanci nebyla požadována žádná další úhrada a aby uplatnění poukázek umožňovalo přispívat pouze na oblasti stanovené vyhláškou o FKSP. Ovšem v praxi jsou pak na druhou stranu zaměstnavatelé „poukázkovými společnostmi” ubezpečováni, jak mají všechny podmínky zajištěny a žádné nebezpečí nehrozí. Odpovědnost však samozřejmě nese zaměstnavatel.

V souvislosti s obecnými pravidly používání prostředků fondu je určitě vhodné zmínit se také o tzv. osobních účtech zaměstnanců. Ani tuto oblast vyhláška o FKSP neupravuje, nicméně i zde platí, že pokud jsou naplněny podmínky čerpání příspěvků z FKSP, je možné určitou část prostředků fondu čerpat tímto způsobem. Prakticky by se mělo postupovat tak, že z celkového rozpočtu budou vyčleněny prostředky na účely, které je nutné od těchto osobních účtů oddělit (např. na sociální půjčky, dary, společné akce), a zbývající část rozdělit mezi zaměstnance formou osobních účtů, tedy limitů plnění, do jejichž výše je možné, v souladu se zásadami hospodaření s fondem, volit příspěvky podle osobní preference každého zaměstnance. Pokud je nám známo, kontrolní orgány proti tomuto postupu nic nenamítají, samozřejmě při zachování obecných podmínek čerpání prostředků fondu.

Je ale třeba doplnit, že za bezproblémový není považován postup, kdy případné zůstatky těchto účtů jsou převáděny do dalších let, a převažuje výklad, že prostředky by měly být vyčerpány v příslušném kalendářním roce. Pokud se tak nestane, stávají se součástí celkového zůstatku fondu, který se převede do dalšího roku. Z pohledu jednotlivých zaměstnanců tak nevyčerpané zůstatky jejich osobních účtů na konci roku „propadají”.

Poskytování příspěvků, případně dalších plnění, má dopad také do oblasti daně z příjmů fyzických osob u zaměstnanců, kterým je příspěvek poskytován. Řada příspěvků je od daně z příjmů osvobozena, pokud jsou zachovány podmínky, které zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o daních z příjmů” nebo „ZDP”) pro uplatnění osvobození stanovuje.

Příspěvky na náklady na provoz

Úprava těchto příspěvků z fondu je obsažena v § 4 odst. 1 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Jde o příspěvek z fondu na náklady na provoz:

• mateřské školy podle školského zákona,

• zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině,

• kulturních zařízení,

• rekreačních zařízení,

• sportovních a tělovýchovných zařízení,

• rehabilitačních zařízení vč. masáží,

• zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu, státních podniků a příspěvkových organizací,

• autobusu

a to v rozsahu, v jakém jsou využívány pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků.

Pokud jsou zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců využívána i pro jiné účely, je nutno poměrnou část nákladů hradit z provozních nákladů ze zdrojů stanovených pro tuto činnost právními předpisy (např. vzdělávání zaměstnanců).

Určitým problémem může být otázka, co všechno lze považovat za náklady na provoz, na které může být příspěvek poskytnut.

Důležité je, že vyhláška o FKSP jasně stanoví, že pokud jsou zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců využívána i pro jiné účely, je nutno poměrnou část nákladů uhradit z provozních nákladů ze zdrojů stanovených pro tuto činnost právními předpisy. Domníváme se ale, že toto omezení je nutné vnímat jako maximální, protože zpravidla zdroje FKSP nepostačují na kompletní úhradu nákladů souvisejících s kulturním a sociálním rozvojem zaměstnanců. Rozdíl tam bude doplacen z jiných zdrojů, např. z úhrad od zaměstnanců nebo z jiných zdrojů příspěvkové organizace, pokud to právní předpisy umožňují. Situace, že by bylo z FKSP hrazeno více, než kolik odpovídá podle příslušného účelu, v praxi – zejména z důvodu omezených finančních zdrojů – příliš často zřejmě nastávat nebude.

Z daňového hlediska lze postupovat podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a za splnění stanovených podmínek tento příspěvek považovat za příjem osvobozený od daně. Ovšem z pohledu zdanění se objevily určité problémy zejména u masáží a rehabilitací. K úpravě § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je vhodné doplnit, že novelou provedenou zákonem č. 170/2017 Sb. byly v tomto ustanovení provedeny některé změny, a to zejména z pohledu osvobození poskytnutých zdravotních benefitů.

Z této právní úpravy vyplývá, že osvobozena jsou nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení. Kromě použití zdravotních zařízení se tak osvobozuje také nákup všech jiných služeb a zboží, které mají zdravotní, léčebný, hygienický či obdobný charakter, tedy např. úhrada rehabilitace nebo nákup léků s doplatkem nebo vitamínových prostředků. Dále se do osvobození zahrnuje i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, pokud jsou na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení či nikoliv. Jak vyplývá z důvodové zprávy, je důvodem této úpravy skutečnost, že tyto prostředky jsou často prodávány mimo zdravotnická zařízení, typicky např. brýle v optice. Pokud se však jedná o nákup na lékařský předpis, není důvod k odlišnému zacházení podle toho, kde si zaměstnanec prostředek pořídí. Tolik důvodová zpráva.

Problém ovšem spočítá v tom, že při pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru je tak podmínkou pro osvobození skutečnost, že musejí být pořízeny od zdravotnických zařízení. Jak vyplývá z úpravy zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou vedeni v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, který je přístupný na stránkách nrpzs.uzis.cz.

Z toho tedy vyplývá, že pouhé pořízení zdravotnických prostředků nemusí být od zdravotnického zařízení, ovšem pouze za předpokladu, že se jedná o prostředky na lékařský předpis. Ve všech ostatních případech je podmínkou pořízení od zdravotnického zařízení.

Uvedenou problematikou se podrobně zabýval také Koordinační výbor KDP ČR a GFŘ, a to v příspěvku č. 525/20.06.18 Nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru. V příspěvku bylo dovozeno, že nová definice s účinností od 1. ledna 2018 kromě pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis omezuje osvobozené plnění pořízené od zdravotnického zařízení pouze na zboží nebo služby „zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru”. Pro osvobození podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP tedy nově musejí být splněny současně dvě podmínky:

1. zboží a/nebo služby musejí být čerpány od zdravotnických

zařízení; a

2. pořizované plnění musí mít charakter zdravotní, léčebný, hygienický

nebo obdobný.

Z fondu lze hradit nákup vitamínových prostředků pro zaměstnance jako prevenci z důvodu předcházení zvýšenému riziku onemocnění. Vyhláška o FKSP přímo nespecifikuje či nedefinuje konkrétní vitamínové prostředky. Stejně tak nikde nelze nalézt taxativní výčet všech vitamínových prostředků. S ohledem na množství různých produktů od různých poskytovatelů a na skutečnost, že se jejich nabídka v čase neustále mění, to ani prakticky není reálné. Z prostředků fondu je možno hradit pouze nákup takových prostředků pro zaměstnance, které jsou vitamínové a jejichž hlavní funkční složkou je vitamín. Kromě jednotlivých vitamínů se může jednat také o multivitamíny, např. o minerály apod. Nákup jiných preparátů, např. potravinových doplňků, z fondu hradit nelze, což platí i pro doplňky stravy typu ginkgo biloba, quarana, rybí olej, probiotické směsi, kloubní preparáty apod., které sice mohou zlepšovat zdravotní strav zaměstnanců, nejedná se však o vitamínové prostředky podle vyhlášky o FKSP a jejich nákup tak nelze hradit z fondu.

Skutečnost, že vitamíny byly zaměstnancům vydány, musí organizace prokazatelně doložit dokladem o jejich převzetí. Zaměstnanci si vitamíny vyzvednou proti podpisu přímo v lékárně nebo v organizaci. Podpisový záznam o převzetí vitamínů musí být v organizaci k dispozici pro případnou kontrolu.

Otázkou je potom i správný daňový přístup, který je obdobný jako u masáží. Pokud jsou vitamíny pořízeny ve zdravotnickém zařízení, typicky v lékárně, jedná se o příjem osvobozený od daně na základě § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. V případě pořízení jinde než ve zdravotnickém zařízení, např. v běžném obchodě, v drogerii apod., příspěvek na jejich pořízení podmínky osvobození nesplňuje a stává se součástí zdanitelné mzdy (platu), opět včetně odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

• Očkování proti infekčním onemocněním

Stejně tak lze z FKSP přispívat zaměstnancům například na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitidě A. Celkové náklady uhradí organizace z fondu a umožní zaměstnancům očkování, které poskytuje zdravotnické zařízení. Pokud s očkováním nesouhlasí všichni zaměstnanci (například kvůli alergii nebo už očkováni byli), může jim zaměstnavatel nabídnout jiné plnění z fondu.

• Nákup dioptrických brýlí, kontaktních čoček a speciálních optických pomůcek,

• Preventivní péče na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče.

Od 1. 1. 2020 může organizace zaměstnancům přispívat z fondu na nákup dioptrických brýlí, kontaktních čoček a speciálních optických pomůcek, na preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství vč. ortodontické péče. Nejen v případě nákupu vitamínových prostředků, ale i u očkování proti infekčním onemocněním, i tady platí, že plnění lze poskytovat pouze zaměstnancům a nesmí být hrazeno ani částečně zdravotní pojišťovnou nebo jinou osobou.

Z daňového hlediska se postupuje podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, osvobozeno je tedy nepeněžní plnění ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis. Pokud je tedy dodání zajištěno od zdravotnických zařízení, jedná se o příjem osvobozený od daně. U zdravotnických prostředků (dioptrické brýle, kontaktní čočky a speciální optické pomůcky), které by nebyly pořízeny od zdravotnických zařízení, je potom podmínkou osvobození od daně z příjmů jejich pořízení na lékařský předpis.

• Vybavení ke zlepšení pracovních podmínek

Z fondu lze přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům.

Z důvodu nejasného vymezení pojmu „zlepšení pracovních podmínek” ve vyhlášce o FKSP mohou v praxi vznikat problémy při výkladu, na jaké vybavení lze vlastně přispívat. Ovšem vzhledem k tomu, že bližší vymezení chybí, měl by být rozsah možností poměrně široký, jednat se tedy může např. o automaty na kávu (nikoliv však už o samotnou kávu či jiné náplně automatů), automaty na vodu, mikrovlnné trouby, rychlovarné konvice apod. Důležité je v případě potřeby obhájit, že se jedná o vybavení ke zlepšení pracovního prostředí, což by neměl být v případě uvedených příkladů problém. Nesmí se jednat o základní povinné vybavení, tedy vybavení, které je nezbytné vzhledem k charakteru a druhu vykonávané práce.

• Dále se jedná o příspěvek na pracovní oděvy a obuv nad povinné vybavení a na jednotné oblečení

Povinným vybavením je nutné rozumět případy, kdy zaměstnavatel je povinen poskytovat pracovní oděv a obuv. V souladu s § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je to tehdy, pokud je pracovní činnost vykonávána v prostředí, ve kterém obuv nebo oděv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci. V tomto případě potom pracovní oděv nebo obuv patří mezi osobní ochranné pracovní prostředky, které nejsou u zaměstnance předmětem daně, a to v souladu s § 6 odst. 7 písm. b) ZDP. Stejně tak ochranné roušky a respirátory naplňující znaky povinné ochranné pomůcky, které je zaměstnavatel povinen bezplatně poskytnout zaměstnanci. Na nákup roušek a respirátorů proto nemohou být použity prostředky FKSP.

Za případy, kdy je pracovní oděv a obuv poskytován nad povinné vybavení a kdy je poskytováno jednotné oblečení, je nutné považovat ty případy, kdy pracovní oděv nebo obuv nepatří mezi ochranné pracovní prostředky. Pak by se postupovalo podle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP a u zaměstnance by tyto prostředky nebyly předmětem daně, pokud by se jednalo o stejnokroje nebo pracovní oblečení. Výklad Finanční správy k této problematice je obsažen v pokynu GFŘ D-22 v části k § 6 odst. 7 písm. b) ZDP. V souladu s tímto výkladem se za příjem ze závislé činnosti nepovažuje a předmětem daně není hodnota pracovního oblečení a pracovní obuvi určených zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání. Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní oblečení považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje) poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům (např. v prodejních organizacích, u poskytovatelů služeb pohostinských, ubytovacích zařízení apod.), pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě stanoví povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Zaměstnavatel musí ale také zajistit, aby jednotné pracovní oblečení bylo trvale a viditelně označeno identifikačními znaky zaměstnavatele, čímž se rozumí např. obchodní jméno, ochranná známka, firemní barvy apod. Další součásti jednotného pracovního oblečení, které nelze opatřit viditelným či trvalým označením, by měly být poskytovány v přiměřené hodnotě a množství.

Pokud poskytnutý pracovní oděv či obuv, který není osobním ochranným pracovním prostředkem, bude mít charakter jednotného pracovního oblečení ve smyslu výkladu obsaženého v pokynu GFŘ D-22, bude se jednat o příjem, který není u zaměstnance předmětem daně. Smyslem této úpravy zejména je, aby toto oblečení, když už není předmětem daně u zaměstnance a je také daňovým nákladem u zaměstnavatele, nebylo zaměnitelné s běžným oblečením a nebylo jej tedy možné využívat pro osobní potřebu zaměstnanců.

Lze tedy shrnout, že pracovní oděv a obuv, které jsou osobními ochrannými pracovními prostředky, nelze z FKSP financovat. Ostatní pracovní oděvy a obuv lze z FKSP financovat, pokud bude toto oblečení odpovídat vymezení pokynu GFŘ D-22, v tom případě se bude jednat o příjem, který není předmětem daně. Pokud tomuto výkladu odpovídat nebude, jedná se o zdanitelný příjem zaměstnance.

• Vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je zapůjčováno zaměstnancům

V rámci této úpravy je možné přispívat i na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je zapůjčováno zaměstnancům, nikoliv žákům nebo studentům. Vybavení se následně stává majetkem organizace. Podmínka zapůjčování zaměstnancům je opět rozhodující, což je vzhledem k charakteru tohoto fondu logické. V případě sportovního vybavení se může jednat např. o lyžařské vybavení, o stany a kempingové vybavení, ale např. i kola, lodě apod. V případě zájmové činnosti se může jednat o fotografické vybavení, hudební nástroje, vybavení pro různé umělecké kroužky apod. Rozsah možností je i v tomto případě poměrně široký, podmínkou je, že toto vybavení je pořizováno za účelem jeho zapůjčování zaměstnancům. Musí být vyloučeno, aby jejich používání nebo zápůjčky využíval pouze jeden zaměstnanec. V zásadách pro čerpání fondu si organizace stanoví podmínky zápůjček. .

Vzhledem k tomu, že pořizované vybavení je majetkem příspěvkové organizace, nemá pořízení tohoto vybavení žádný dopad do oblasti zdanění zaměstnanců.

• Úhrada tištěných knih

Od 1. 1. 2020 lze z FKSP přispívat na úhradu tištěných knih, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy. Tyto knihy lze pořídit z fondu třeba do knihovny k zapůjčení nebo jako dar k ocenění zaměstnanců.

Příspěvek na použití zařízení péče o děti

V souladu s § 4a vyhlášky č. 114/2002 Sb. lze zaměstnancům přispívat na náklady na použití mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině. Nepředpokládá se, že bude organizace z fondu hradit celé náklady na provoz těchto zařízení, ale přispívat bude pouze na případné náklady, které vzniknou v důsledku jejich využívání, například na školkovné, ale ne na stravné, které není součástí nákladů organizace.

V daném případě se tedy předpokládá, že z fondu budou částečně uhrazeny náklady, které zaměstnancům vznikají v souvislosti s umístěním jejich dětí ve vyjmenovaných zařízeních. Nejedná se tedy o vlastní zařízení zaměstnavatele, tento případ je řešen v § 4 odst. 1 vyhlášky, jak již bylo uvedeno.

Pořízení hmotného majetku

Podle § 5 vyhlášky č. 114/2002 Sb. lze z fondu hradit pořízení hmotného majetku, který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců. Podle ČÚS č. 704 pro některé vybrané účetní jednotky nelze pořízení majetku účtovat jako přímé čerpání fondu, ale pořízení bude na základě průkazných dokladů o nákupu (přijatých faktur) zaúčtováno jako nákup DDHM do provozních nákladů a použití fondu bude zaúčtováno do výnosů na účet 648 – Čerpání fondů.

Pořízení vybavení pracovišť, tj. např. vybavení kabinetů a sboroven, je povinností zaměstnavatele a z fondu se nehradí. Z fondu by bylo možno jako zlepšení pracovních podmínek pořídit pouze takové vybavení, které by bylo nad rámec povinného vybavení, jež má povinnost zajistit organizace. Pořizuje se například varná konvice, chladnička, mikrovlnná trouba, míč pro sezení, televizor, rádio, nápojový automat (z fondu se hradí voda, energie, ale ne náplně, případně odvápňovače), speciální vysavač (má se na mysli cenově dražší vysavač, který kromě funkce vysávání také čistí koberce nebo myje podlahy) apod.

Při pořízení dlouhodobého hmotného majetku z FKSP by měla být uvedena na kartě majetku poznámka, že byl pořízen z FKSP. Dlouhodobý majetek se po zařazení do užívání stává součástí dlouhodobého majetku organizace, která se k němu chová jako k vlastnímu majetku. V případě plnění od pojišťovny je příjmem fondu pojistné plnění vztahující se na tento majetek.

Zdroje a prostředky FKSP nelze převádět do jiných fondů, které zřizuje příspěvková organizace. Takže při pořizování dlouhodobého hmotného majetku z fondu FKSP je pak nutné účtovat o přímém použití FKSP bez převodu do fondu investic.

Použití FKSP z titulu nákupu hmotného majetku účtují vybrané účetní jednotky podle bodu 5.5. ČÚS č. 704.

Ve výjimečných případech může nastat situace, kdy majetek pořízený z FKSP již nebude využíván k původnímu účelu, tedy pro zlepšení pracovního prostředí nebo ke kulturnímu a sportovnímu využití pro zaměstnance, a sama organizace by ho lépe využila v provozu. V tomto případě by se změnilo označení majetku v analytice účtu majetku a zdroj financování by se vrátil zpět do FKSP (648/412). Následně by se provedl převod provozních prostředků z bankovního účtu 241 na 243.

Příspěvek na dopravu do zaměstnání

Z fondu lze podle § 5a vyhlášky přispívat zaměstnanci na dopravu do a ze zaměstnání pravidelnou hromadnou dopravou osob, jde-li o pravidelnou hromadnou dopravu podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. Jedná se o přepravu osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů. Příspěvek nelze poskytnout na dopravu svozovými vozidly organizace, ani na dopravu osobními vozy zaměstnanců. Z fondu lze například poskytnout příspěvek na roční kupón v městské hromadné dopravě.

U zaměstnance příspěvek podléhá dani z příjmů, od daně jsou osvobozena pouze zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.

Zápůjčky na bytové účely a k překlenutí tíživé finanční situace

Organizace mohou poskytovat zápůjčky z FKSP svým zaměstnancům:

• na bytové účely (§ 6 vyhlášky č. 114/2002 Sb.),

• k překlenutí tíživé finanční situace (§ 11 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.).

Oba typy zápůjček jsou bezúročné a lze je poskytnout pouze na základě písemné smlouvy. Stejně tak při skončení pracovního nebo služebního poměru jsou oba druhy zápůjček splatné nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho skončení (pokud ve smlouvě o zápůjčce nebylo stanoveno jinak).

Na základě písemné žádosti zaměstnance (není podle vyhlášky povinná, ale lze ji doporučit) zaměstnavatel (spolurozhodují odbory) posoudí, zda byly finanční prostředky na danou zápůjčku rozpočtovány a zda:

• v případě žádosti o zápůjčku na bytové účely má ve svých zásadách uvedeno, za jakých podmínek bude poskytovat příspěvek na konkrétní bytové zařízení nebo na pořízení domu (bytu) do vlastnictví, případně změny stavby domu (bytu), který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení a v jaké výši,

• v případě žádosti o zápůjčku k překlenutí tíživé finanční situace byl zaměstnanec postižen živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nebo se dostal do mimořádně tíživé nebo neočekávané sociální situace z jiných důvodů.

Lze doporučit, aby zápůjčka byla poskytnuta tomu, kdo není v insolvenci, v exekuci nebo není dlužníkem státu.

Rozdíly u obou zápůjček

Zápůjčka na bytové účely:

1. se poskytuje nepeněžní formou (částka musí být rozpočtována), takže z fondu se přímo uhradí účel dohodnutý ve smlouvě o zápůjčce,

2. zásadně se poskytuje jako bezúročná, lze poskytnout i více zápůjček, ale součet zůstatků nesplacených zápůjček a nové zápůjčky nesmí přesáhnout 300 000 Kč, z toho na koupi bytového zařízení 100 000 Kč (součet všech nesplacených zápůjček nesmí být překročen v žádném časovém období; k zápůjčkám, které byly poskytnuty zaměstnanci dříve a byly již splaceny, se nepřihlíží),

3. je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o zápůjčce.

Zápůjčka k překlenutí tíživé finanční situace:

1. se poskytuje v hotovosti či jinou peněžní formou (možno tedy i převodem na účet) v souladu s rozpočtem fondu,

2. k překlenutí tíživé finanční situace může být poskytnuto nejvýše 50 000 nebo 100 000 Kč v případě postižení živelnou pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vládou vyhlášen nouzový stav,

3. je splatná nejpozději do 5 let od uzavření smlouvy o zápůjčce.

Bytovými účely, na které lze zápůjčku poskytnout, se rozumějí:

• pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení (zápůjčku lze poskytnout na koupi i na výstavbu domu nebo bytu),

• složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení,

• provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení,

• koupě bytového zařízení,

• na obnovu bytového zařízení (kuchyňské linky, koupelny, bytového jádra apod.),

• použití na nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky).

Není možné také opomenout, že vyhláška o FKSP striktně vymezuje účely, na které zápůjčku na bytové potřeby poskytnout nelze. Jedná se o tyto případy:

• úhrada nákladů, které již byly kryty zápůjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank nebo jiné osoby,

• vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a jiné majetkoprávní vypořádání.

Ve svých zásadách nebo ve vnitřní směrnici (kolektivní smlouvě) k FKSP si organizace (ve spolupráci s odbory) stanoví, co je míněno pod pojmy bytové účely a bytové zařízení, a vymezí konkrétní okruh plnění, na co budou zápůjčky s tímto účelem v organizaci poskytovány a v jaké výši.

Bytovým zařízením se rozumějí předměty, které jsou součástí vybavení bytu a souvisejí s bydlením. Určitě by to však neměl být nadstandard, jako třeba umělecká díla, ale například nejrůznější domácí elektrospotřebiče (chladnička, plynový sporák apod.), koberce, nábytek, žaluzie a jejich montáž, osobní počítač pro běžně použití zaměstnance (pokud neslouží k podnikání zaměstnance nebo jeho rodinných příslušníků), bezpečnostní dveře do bytu, drobné opravy bytu nebo domu, obnova bytového jádra, obnova kuchyňské linky, obnova koupelny apod. V případě provedení změny stavby bytu nebo domu, kdy by byla provedena například rekonstrukce bytového jádra nebo přestavba koupelny, by se již nejednalo o bytové zařízení.

Za zápůjčku na bytové účely nelze například považovat:

• zápůjčku na složení vkladu do společnosti (např. vklad do s. r. o., která kupuje dům, v němž zaměstnanec bydlí),

• stavbu garáže (lze poskytnout, pokud se zápůjčka poskytuje na stavbu rodinného domu a stavba garáže je jeho součástí),

• oplocení domu (lze poskytnout, pokud se zápůjčka poskytuje na stavbu rodinného domu a oplocení domu je jeho součástí),

• movitý majetek, který přímo nesouvisí s bydlením (např. cirkulárku, sekačku na trávu apod.).

V praxi je postup následující:

1. Zaměstnanec si podá žádost na poskytnutí zápůjčky například na pořízení konkrétního bytu do svého vlastnictví.

V případě, že žádá o poskytnutí zápůjčky na:

• pořízení domu nebo bytu do svého vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení, musí doložit, že je nebo bude skutečným vlastníkem nebo spoluvlastníkem domu nebo bytu,

• provedení změny stavby domu nebo bytu, který využívá pro vlastní bydlení, nemusí vlastnictví nebo spoluvlastnictví dokládat, jestliže vlastníkem jsou například rodiče nebo manželka. Postačuje doložení, že dům nebo byt využívá zaměstnanec pro vlastní bydlení s trvalým pobytem. Nemá-li však v domě nebo v bytě, na jehož rekonstrukci zápůjčku žádá, nahlášen trvalý pobyt, může po něm organizace požadovat doložení „čestného prohlášení zaměstnance”, ve kterém uvede, že dům (byt) trvale užívá pro vlastní bydlení. Pro posouzení, zda má být zápůjčka poskytnuta, doporučujeme požadovat předložení nájemní smlouvy, ze které bude mimo jiné zřejmé, do kdy nájem trvá. Způsob dokazování si organizace zavede do svých zásad ve vnitřní směrnici nebo v pravidlech pro čerpání fondu,

• koupi bytového zařízení,

• obnovu bytového zařízení,

• nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky).

2. Organizace uzavře se zaměstnancem písemnou smlouvu na poskytnutí zápůjčky, která by měla obsahovat tyto podstatné náležitosti (zápůjčka je bezúročná):

• přesné označení zapůjčitele (poskytovatel zápůjčky),

• přesné označení vydlužitele (osoba, která si finanční prostředky zapůjčuje),

• účel poskytnutí zápůjčky,

• výši zápůjčky,

• způsob a výši splátek,

• dobu splatnosti zápůjčky – každá zápůjčka na bytové účely je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o zápůjčce (lze ji použít pouze k přímé úhradě účelu),

• případný ručitel (je na organizaci, zda si zvolí institut ručitele a uvede ho do zásad k poskytování půjček),

• způsob a termín úhrady části nesplacené zápůjčky pro případ ukončení pracovního poměru.

Náležitosti písemné smlouvy o zápůjčce a podmínky pro poskytnutí zápůjčky je nutné upravit v pravidlech pro čerpání fondu a mohou vycházet z § 2390 až § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

3. Faktura bude vystavena na jméno zaměstnance. Protože finanční prostředky z poskytnuté zápůjčky lze použít pouze k přímé úhradě účelu, který byl dohodnut ve smlouvě o zápůjčce, organizace uhradí fakturu z běžného účtu fondu na stanovený účel ve výši, která byla sjednána ve smlouvě o zápůjčce. Jestliže částka na faktuře převyšuje dohodnutou částku ve smlouvě o zápůjčce, může uhradit fakturu v plné výši – pokud má ve fondu dostatek finančních prostředků – na bankovní účet uvedený na faktuře. Přijatelnější variantou však bude, když v případě, že částka na faktuře je vyšší než ta, která byla uvedena ve smlouvě o zápůjčce, uhradí zaměstnanec do fondu rozdíl, a to buď do pokladny nebo na bankovní účet FKSP, nejpozději k datu úhrady faktury. Organizace zápůjčku současně zaúčtuje jako pohledávku za zaměstnancem, a to s oddělující analytikou nebo identifikací. Finanční prostředky z fondu určené na zápůjčku zaměstnanci nelze zasílat na účet jeho stavebního spoření ani na jeho osobní účet.

Je důležité si uvědomit, že zápůjčka musí být poskytnuta pouze nepeněžní formou.

Prominutí nesplacených zápůjček:

• Při skončení pracovního nebo služebního poměru je zápůjčka (na bytové účely nebo k překlenutí tíživé finanční situace) splatná nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho ukončení, pokud není ve smlouvě o poskytnutí…