6.1.2
Dotčené orgány v územním plánování
Ing. Arch. Hana Krupníková
Postavení dotčených orgánů a jejich součinnost s orgány územního plánování vyplývá z ustanovení zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu uváděn pouze jako “nový stavební zákon“) a správního řádu (§ 136 odst. 1), přičemž jejich působnost je ve většině případů založena jinými (dříve zvláštními) právními předpisy.
Nový stavební zákon má nejen formálně, ale v některých aspektech i věcně odlišnou úpravu oproti zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále v textu uváděn jako “stavební zákon ve znění účinném do 31. 12. 2023“). Podle § 54 zákona č. 283/2021 Sb., nového stavebního zákona dotčené orgány uplatňují stanoviska, která nejsou rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro pořizování územně plánovací dokumentace, územních opatření nebo vymezení zastavěného území, není-li při řešení rozporů stanoveno jinak. Pro obsah stanovisek se pak obdobně použije správní řád (§ 149 odst. 2 SŘ). Dotčené orgány uplatňují vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace, vyhodnocení vlivů, návrhu zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace a návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace. V případě, že posuzovaný návrh obsahuje varianty řešení, dotčený orgán posuzuje každou variantu samostatně. Pokud jsou pro uplatnění stanoviska nebo vyjádření v rámci procesu pořizování nástrojů územního plánování stanoveny lhůty, pak v případě jejich nedodržení platí, že k později uplatněnému stanovisku nebo vyjádření se nepřihlíží.
My se dále bude zabývat změnami v kompetencích dotčených orgánů spojenými s nabytím plné použitelnosti nového stavebního zákona od 1. 7. 2024 a novelami jiných právních předpisů, a to ve vztahu k nástrojům územního plánovaní obcí. Základní ustanovení nového stavebního zákona upravující problematiku dotčených orgánů jsou kromě uvedeného § 54 NSZ dále u jednotlivých nástrojů územního plánování:
• územně analytické podklady – § 63 odst. 2 (poskytování údajů – pouze související kompetence s kompetencí dotčeného orgánu);
• územní studie – není upraveno;
• územní a regulační plán – § 88 odst.1, § 89 odst. 5, § 94, § 96, § 98 odst. 5, § 103 odst. 3 a § 107 odst. 3;
• vymezení zastavěného území – § 119 odst. 3;
• územní opatření – § 127 odst. 4.
Nahoru1. Územně plánovací podklady
NahoruÚzemně analytické podklady
Územně analytické podklady obcí s rozšířenou působností se s dotčenými orgány neprojednávají (což vyplývá z § 54 a § 66 NSZ). V tomto směru nedošlo oproti stavebním zákoně ve znění účinném do 31. 12. 2023 k žádné změně (§ 29). Taková kompetence není stanovena ani v jiných právních předpisech. Jednotlivé orgány veřejné správy, příp. jimi zřízené právnické osoby, jsou v rámci své působnosti pouze poskytovateli některých údajů. To však s výkonem kompetence dotčeného orgánu přímo nesouvisí.
NahoruÚzemní studie
Ani územní studie se dle nového stavebního zákona s dotčenými orgány neprojednává. V tomto směru tedy také nedošlo ke změně oproti úpravě dle stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2023. Stále však platí, že podle jejího obsahu a řešené problematiky může pořizovatel zpracovaný návrh s dotčenými orgány v rámci součinnosti zkonzultovat. Nicméně se nejedná o jeho zákonnou povinnost.
Nahoru2. Územně plánovací dokumentace
NahoruÚzemní plán (ÚP)
Co se týče dotčených orgánů a jejich stanovisek uplatňovaných k ÚP, zde došlo s účinností od 1. 1. 2024 k některým úpravám.
Příslušný orgán památkové péče (Ministerstvo kultury nebo krajský úřad) nově vydává automaticky stanovisko také ke změnám ÚP, ve kterých se nachází nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny (§ 26 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. písm. c) a § 28 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 29 odst. 2 písm. c) zákona o státní památkové péči). Do 31. 12. 2023 přitom ke všem změnách ÚP vydával stanovisko obecní úřad obce s rozšířenou působností (zatímco k novým ÚP právě Ministerstvo kultury nebo krajský úřad podle druhu chráněné věci).
Státní energetická inspekce od 1. 1. 2024 není dotčeným orgánem státní správy při pořizování ÚP v případě, že je pro dané území vydána územní energetická koncepce, ale pouze v případě, pokud se v ÚP nebo jeho změně vymezují plochy nebo pozemky výrobny elektřiny nebo výrobny tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW (§ 13 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií).
Ze změny § 31 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky účinné od 1. 1. 2024 lze vyvodit, že stanovisko k ÚP i na území vojenských újezdů vydává Ministerstvo obrany namísto újezdního úřadu.
Co se týče prevence závažných havárií, tak od 1. 1. 2024 je krajský úřad dotčeným orgánem při projednávání územně plánovací dokumentace nejen pokud je předmětem objekt zařazovaný do skupiny A nebo do skupiny B, ale také v případě, pokud realizace nové stavby umístěné v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B, může způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky a nejde přitom o jednoduché stavby podle nového stavebního zákona.
Z hlediska zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu můžeme upozornit na to, došlo ke zpřesnění formy, jakou se Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany vyjadřují v jednotlivých fázích projednávání územně plánovací dokumentace, tedy i ÚP. Již § 175 SZ ve znění účinném do 31. 12. 2023 stanovoval, že jsou uvedená ministerstva dotčenými orgány při projednávání územně plánovací dokumentace, nicméně až § 36 odst. 1 písm. b) NSZ zpřesnil, že vydávají vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace a stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, dotýká-li se jimi vymezeného území.
Na závěr je pro úplnost potřeba uvést, že do 31. 12. 2023 mělo Ministerstvo životního prostředí kompetenci vydat ke koncepci stanovisko z hlediska vlivů na životní prostředí, měli-li být dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu o výměře nad 10 ha. Od 1. 1. 2024 je u všech ploch nad 1 ha příslušný k vydání stanoviska krajský úřad (§ 17a písm. h) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). S ohledem na měřítko ÚP se nepředpokládá vymezování ploch větších než 10 ha, tudíž by u ÚP nemělo dojít ke změně tohoto dotčeného orgánu.
NahoruRegulační plán (RP)
Také u RP došlo s účinností od 1. 1. 2024 k obdobným změnám dotčených orgánů.
Jako u změn ÚP nově vydává příslušný dotčený orgán památkové péče (Ministerstvo kultury nebo krajský úřad) automaticky stanovisko také ke změnám RP (původně ke všem změnám RP vydával stanovisko obecní úřad obce s rozšířenou působností).
V případě Státní energetické inspekce, dotčeného orgánu obrany a bezpečnosti státu a prevence závažných havárií dochází u RP ke stejným změnám jako u ÚP.
Nahoru3. Vymezení zastavěného území
Ve stavebním zákoně účinném do 31. 12. 2023 bylo upraveno projednání návrhu vymezení zastavěného území na místním šetření za účasti dotčených orgánů hájících…
