7.6.6
Černé skládky na území obce
Mgr. Tereza Žáková
Související právní předpis: 541/2020 Sb.
NahoruCo je černá skládka?
Termín "černá skládka" není používán ani definován v právních předpisech. Jde o označení, které je využíváno spíše v praxi a každý má asi určitou představu o obsahu tohoto pojmu. Typickým znakem černé skládky je, že na nějakém místě (mimo odpadové zařízení) jsou shromážděny či umístěny různé druhy odpadů, jejichž původce ani vlastník není znám, a to bez povolení a v rozporu s právními předpisy – zejména pokud jde o zákon o odpadech. Může jít o stavební odpad a pneumatiky, různé elektrospotřebiče, prázdné obaly od barev, ale i komunální odpad nebo průmyslový odpad.
Motivace pro založení černé skládky bývá mnohdy ekonomická, neboť zbavení se odpadu legální cestou je v případě podnikajících osob zpoplatněno a výše úhrady bývá odvozena (mimo jiné) od nebezpečnosti odpadu pro životní prostředí. Podnikající osoby mohou však vytvořením černé skládky obcházet i jiné své zákonné povinnosti, např. předat odpad do příslušného odpadového zařízení. Fyzické osoby sice mohou komunální odpady předávat v rámci obecního systému bezplatně, ale například v případě pneumatik platí povinnost úhrady i pro nepodnikatele. A dále se objevují nepodnikající fyzické osoby, které z nějakého důvodu sice produkují komunální odpad, ale nemohou využívat obecní systém například z důvodu bydliště v jiné obci.
Černé skládky mohou být různě veliké, od drobných až po ty rozsáhlé vznikající třeba i dlouhodobě a systematicky.
Toto je opravdu základní a zjednodušená charakteristika, neboť, jak si řekneme níže, ne vždy je to, co na první pohled vypadá jako černá skládka, skutečně černou skládkou z hlediska zákona o odpadech. Ostatně rovněž platí, že ne vždy to, co vypadá jako odpad, je skutečně odpadem.
NahoruPrávní úprava černých skládek v zákonu o odpadech
Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále jen NZOO) nově nastavuje regulaci pro odstraňování černých skládek, neboť původní zákon č. 185/2001 Sb. tuto problematiku vůbec neřešil. Ostatně nový zákon o odpadech si kladl za cíl vymezit pravidla pro odstraňování černých skládek již během své přípravy na úrovni věcného záměru.
V novém zákoně o odpadech je úprava černých skládek zařazena pod ustanovení, které je nazváno "nakládání s nezákonně soustředěným odpadem", jde o ustanovení § 14 NZOO.
Odstavec 1 se však netýká přímo černých skládek, ale zaměřuje se na odstranění nezákonně soustředěného odpadu v poněkud odlišných situacích. Jde o nelegálně soustředěný odpad, jehož vlastník je ale znám. To znamená, že nepůjde o černou skládku v pravém slova smyslu, ale pouze o odpad, který je soustřeďován v rozporu se zákonem o odpadech a odpovědnost za to nese jeho vlastník. Tímto ustanovením je implementován princip směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech, že původce odpadu nese odpovědnost za odpad i v době trvání jeho přepravy do příslušného odpadového zařízení. Dle důvodové zprávy k zákonu o odpadech jde například o situace při přepravě odpadu, kdy dopravce nakládá protiprávně s přepravovaným odpadem – tedy bez vědomí vlastníka odpadu. Odpovědnost dopravce zůstává zachována, ale aby byla posílena ochrana životního prostředí, trvá rovněž i odpovědnost vlastníka odpadu.
Pokud je vlastník nelegálně soustředěného odpadu znám, bude postihován za porušení základních povinností vymezených v § 13 NZOO, případně i dalších zákonných povinností. Může mu být uložena sankce za přestupek nebo nápravné opatření dle § 116 odst. 1 písm. c) NZOO. Přestupkové řízení a řízení o nápravném opatření se nevylučují a mohou být použity současně v téže věci. Současně se vlastníkovi pozemku stanoví lhůta pro odklizení odpadu, a pokud není v uvedené lhůtě povinnost splněna, může být odpad odklizen na náklady vlastníka odpadu.
Ustanovení § 14 odst. 2 až 6 NZOO už nastavují postup pro situace, když někde vznikne nebo někdo objeví černou skládku. V takovém případě postupně vznikne několik povinností vlastníkovi pozemku, na kterém se černá skládka nachází. Tento princip může být kontroverzní, neboť mnohdy půjde o situace, kdy vlastník pozemku nemá s odpadem nic společného, černou skládku nezavinil ani její vznik neumožnil. Avšak platí ústavněprávní princip, že vlastnictví zavazuje. Nicméně pokuty za porušení povinností vlastníka pozemku jsou velmi nízké, aby vlastník pozemku nebyl citelně finančně postihován za situaci, kterou vlastně sám nezpůsobil nebo nebyl schopen jejímu vzniku zabránit.
A aby nebyla veškerá odpovědnost pouze na bedrech vlastníka pozemku, umožňuje zákon i obcím, na jejichž území se skládka nachází, podílet na odstranění černých skládek, ostatně k tomu v praxi stejně docházelo.
NahoruVlastník pozemku objeví černou skládku
První variantou, na kterou zákon pamatuje v ustanovení § 14 odst. 2 NZOO, je, že vlastník pozemku objeví černou skládku na svém pozemku, respektive se o ní dozví. Vlastník toto může zjistit sám nebo na základě podnětu od osob, které mají k pozemku právní vztah (např. nájemce), případně od třetích osob. V každém případě v okamžiku, kdy se o situaci dozví, začíná mu běžet povinnost spočívající v oznámení této skutečnosti obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen "OÚ ORP"). Lhůta je nastavena neurčitým právním pojmem – bez zbytečného odkladu. To je i v jiných zákonech hojně užívané vymezení. Důvodem pro využití neurčité lhůty je, že se počítá s velkou variabilitou situací, a proto není žádoucí lhůtu pevně stanovit. Nicméně mělo by jít skutečně o rychlou reakci, v rámci dnů. Ostatně je i v zájmu vlastníka pozemku, aby byla černá skládka včas odstraněna.
Je žádoucí, aby vlastníci pozemků oznamovali i drobné černé skládky na jejich pozemcích, protože se předpokládá, že vlastník sám nemusí být schopen posoudit nebezpečnost daného odpadu a případné riziko pro životní prostředí.
Forma, jakou má vlastník pozemku oznámení učinit, není zákonem dána, Avšak vzhledem k tomu, že porušení této povinnosti je sankcionováno, je pro vlastníka pozemku jistě vhodnější, pokud tak učiní prokazatelnou formou, aby mohl tak v případě potřeby doložit, že oznámení učinil řádně a včas. Takže může postačit prostý email bez náležitostí písemného podání, ale třeba telefonát už by prokazatelný být nemusel. Oznámení by samozřejmě mělo být dostatečně určité, s použitím moderních techniky lze poměrně snadno v rámci oznámení dodat i fotodokumentaci a přesnou polohu.
Toto oznámení je nezbytným nástrojem pro to, aby se OÚ ORP o černé skládce vůbec dozvěděl a aby byl zahájen proces související s jejím odstraněním.
Porušení této povinnosti fyzickou osobou je přestupkem dle § 117 odst. 1 písm. i) NZOO a hrozí za něj pokuta ve výši až 10.000,- Kč. V případě právnických osob nebo fyzických osob podnikajících jde o přestupek dle § 121 odst. 1 písm. l) NZOO s pokutou rovněž do výše 10.000,- Kč.
NahoruORP se dozví o černé skládce
O černé skládce na území ORP se může OÚ ORP dozvědět na základě vlastních šetření a poznatků nebo na základě oznámení dle předchozího textu. Dále připadají v úvahu i situace, kdy se o černé skládce dozví na základě podnětu jiné osoby nebo i obce. V každém případě od toho okamžiku vzniká OÚ ORP povinnost zkusit zjistit vlastníka odpadu dle odstavce 3. Může se například pokusit dohledat vlastníka podle stop v rámci vlastního šetření na místě, případně jakoukoli jinou vhodnou formou.
Pokud jde o lhůtu, používá zákon pojem "neprodleně", což je rovněž neurčitý právní pojem, avšak lhůta je ještě kratší než v předchozím odstavci.
Pokud OÚ ORP v této fázi vlastníka zjistí, pak se již nepostupuje podle dalších odstavců, ale postihuje se konkrétní vlastník za porušení povinností dle § 13 NZOO, případně jiných povinností, viz předchozí text.
NahoruORP nezjistila vlastníka odpadu
Odstavec 4 vymezuje situace, kdy vlastník odpadu není k dispozici, ani se nepodařilo vypátrat jinou osobu odpovědnou za odpad. Důvodem je buď, že vlastníka se nepodařilo zjistit, nebo že vlastník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, pokud jde o právnickou osobu. V takovém případě OÚ ORP zahajuje postup, který zakládá povinnosti vlastníkovi pozemku, na kterém se odpad nachází. Ten je samozřejmě dohledatelný vždy dle katastru nemovitostí.
OÚ ORP v takovém případě vyzve vlastníka pozemku, aby odpad
- odklidil – tedy aby jej dobrovolně odstranil z daného místa a
- předal do příslušného odpadového zařízení – to je druhým krokem navazující na odstranění, který má zabránit tomu, aby došlo…
