č. 4375/2022 Sb. NSS, Pomoc v hmotné nouzi: příspěvek na živobytí
č. 4375/2022 Sb. NSS
Pomoc v hmotné nouzi: příspěvek na živobytí
k § 10 odst. 3, § 24 odst. 1 písm. f) a § 49 odst. 1 a 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění k 1. 2. 2017
k § 6 odst. 2 správního řádu ve znění účinném od 1. 2. 2020
I. Částku živobytí příjemce pobírajícího příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců tvoří pouze částka existenčního minima, ledaže příjemce naplňuje některou z podmínek (lze jej podřadit pod některou ze zákonem stanovených kategorií), na kterou se § 24 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, nevztahuje. Po dosažení prvotních 6 měsíců pobírání příspěvku je pak následné naplnění příslušné podmínky v konkrétním měsíci rozhodující výhradně pro stanovení výše částky živobytí v měsíci následujícím (§ 10 odst. 3 téhož zákona).
II. Správní orgány jsou povinny vycházet ve své rozhodovací činnosti ze skutečností známých jim z vlastních úředních evidencí (§ 6 odst. 2 správního řádu), ostatní rozhodné skutečnosti musí správnímu orgánu osvědčit příjemce dávky (§ 49 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 7. 2022, čj. 6 Ads 298/2021-38)
Věc: J. S. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o příspěvek na živobytí, o kasační stížnosti žalovaného.
Úřad práce České republiky (dále jen „úřad práce“) rozhodnutím ze dne 14. 2. 2019 snížil žalobci dávku příspěvku na živobytí z částky 3 410 Kč měsíčně na částku 2 200 Kč měsíčně, a to ode dne 1. 2. 2019. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 20. 3. 2019. Krajský soud v Plzni následně rozsudkem ze dne 30. 4. 2020, čj. 16 Ad 51/2019-43, rozhodnutí správních orgánů obou stupňů poprvé zrušil pro jejich nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů.
Úřad práce poté ve věci znovu rozhodl, a to rozhodnutím ze dne 12. 8. 2020, kterým žalobci opětovně snížil dávku příspěvku na živobytí z částky 3 410 Kč měsíčně na částku 2 200 Kč měsíčně. Rozhodnutí odůvodnil tím, že osobě, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců, náleží pouze částka existenčního minima, která činí 2 200 Kč jako minimální částka živobytí považovaná za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních potřeb na úrovni umožňující přežití. Vysvětlil, že doba 6 měsíců se počítá od nabytí účinnosti zákona č. 367/2016 Sb., kterým se mění zákon o pomoci v hmotné nouzi, tedy od 1. 2. 2017, a to po celou dobu nepřetržitého pobírání dávky příspěvku na živobytí. Částka živobytí se snižuje na existenční minimum osobě, která příspěvek na živobytí pobírala po dobu 6 měsíců a která zároveň v těchto 6 měsících nespadala do žádné ze zákonem vymezených kategorií osob (osoby vyloučené dle § 11 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi, osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, osoby výdělečně činné, osoby invalidní ve druhém stupni, osoby, které vykonaly veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v měsíci nebo osoby, které se účastní projektů organizovaných úřadem práce). V prvostupňovém rozhodnutí byl obsažen přehled měsíců, kdy se žalobce účastnil projektů úřadu práce (individuální a skupinové poradenství) a kdy nikoli. Z přehledu rovněž…
