č. 406/2004 Sb. NSS, Přestupky: ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
č. 406/2004 Sb. NSS
Přestupky: ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
k § 30 odst. 1 písm. i) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákonů č. 67/1993 Sb., č. 112/1998 Sb. a č. 62/2002 Sb.
Přestupek podle ustanovení § 30 odst. 1 písm. i) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je z hlediska výše sankce postaven na roven přestupku podle písmene ch) citovaného ustanovení. Zákonodárce tak zjevně vycházel z důvodného předpokladu, že u osob, které se odmítají podrobit lékařskému vyšetření podle ustanovení § 30 odst. 1 písm. i) tohoto zákona, je s největší pravděpodobností splněna skutková podstata podle písmene h) nebo ch) citovaného ustanovení, a zároveň se tyto osoby dopouštějí procesně závadného jednání, neboť svým neodůvodněným odmítnutím podrobit se příslušnému vyšetření zabraňují správnímu orgánu, aby spáchání přestupku podle písmene h) nebo ch) postavil důkazně najisto.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2004, čj. 2 As 35/2004-53)
Věc: Trinh Dinh N. v Ch. proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje o pokutu za odmítnutí podrobit se lékařské zkoušce při řízení motorového vozidla, o kasační stížnosti žalobce.
Rozhodnutím Okresního úřadu v Chomutově ze dne 22. 11. 2002 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ustanovení § 30 odst. 1 písm. i) bodu 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Z rozhodnutí vyplynulo, že dne 12. 9. 2002 v 00.15 hodin zastavila Policie ČR osobní automobil řízený žalobcem; u žalobce byl při orientační dechové zkoušce zjištěn alkohol v krvi, přičemž alkohol byl v dechu i cítit. Následně žalobce odmítl lékařský odběr krve a poté i odběr moči; v protokolu o podání vysvětlení z téhož dne přitom uvedl, že alkohol nepožil a odběru krve se odmítl podrobit proto, že má nízký tlak. Správní orgán uložil žalobci za toto jednání podle ustanovení § 30 odst. 2 téhož zákona pokutu ve výši 13 500 Kč a také zákaz řízení motorových vozidel na dobu 20 měsíců. Výši sankce stanovil správní orgán prvého stupně s přihlédnutím k tomu, že žalobce závažným způsobem porušil pravidla provozu na pozemních komunikacích. Protože žalobce měl již dva záznamy o řízení pod vlivem alkoholu, bylo správnímu orgánu zřejmé, že nemá dostatek kázně potřebné pro provoz na pozemních komunikacích.
Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, v němž namítal, že alkohol před jízdou nepožil a že se nepodrobil zkoušce krve ze strachu z hrozby infekce, neboť prodělal žloutenku; Krajský úřad Ústeckého kraje však odvolání dne 3. 3. 2003 zamítl. Jak v odůvodnění poznamenal, nebylo rozhodné, zda žalobce ve skutečnosti alkohol požil či nikoliv, neboť nebyl postihován za to, že by řídil pod vlivem alkoholu, ale za zmaření úředního zjišťování toho, zda tomu tak opravdu bylo. Při stanovení výše sankce přitom bylo přihlédnuto k tomu, že se stěžovatel dopustil přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi opakovaně.
Rozhodnutí odvolacího správního orgánu pak žalobce napadl žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Žalovanému vytkl to, že odkázal na záznamy o žalobcových předchozích přestupcích spočívajících v řízení pod vlivem alkoholu, ač se žalobce dopustil…
