č. 3979/2020 Sb. NSS, Obecní zřízení: lhůta pro odvolání tajemníka obecního úřadu
č. 3979/2020 Sb. NSS
Obecní zřízení: lhůta pro odvolání tajemníka obecního úřadu
k § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (v textu jen „zákon o úřednících“)
k § 103 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
Starosta obce může odvolat tajemníka obecního úřadu z důvodů vymezených v § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, pouze v objektivní lhůtě 6 měsíců a po předchozím pravomocném souhlasu ředitele krajského úřadu podle § 103 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Lhůta k odvolání se po dobu řízení o vyslovení souhlasu nepřerušuje ani nestaví.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 24. 10. 2019, čj. 52 A 116/2018-48)
Prejudikatura: č. 1764/2009 Sb. NSS.
Věc: Město Dašice proti Ministerstvu vnitra, za účasti J. H., o odvolání tajemníka.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 7. 2018 bylo podle § 90 odst. 1 písm. c), správního řádu změněno rozhodnutí ředitele Krajského úřadu Pardubického kraje (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 3. 5. 2018 tak, že jeho výrok nově zněl: „Ředitel Krajského úřadu Pardubického kraje neuděluje podle § 103 odst. 3 zákona o obcích souhlas s odvoláním pana J. H. z funkce tajemníka Městského úřadu Dašice“
Žalobce v žalobě namítal, že výrok považuje za nesprávný, nezákonný a narušující kvalitu výkonu veřejné správy ve městě Dašice, neboť je tímto rozhodnutím hrubě a nepřiměřeně zasaženo do výkonu samosprávy jak žalobce, tak i Pardubického kraje. Dále žalobce brojil proti tvrzenému formalistickému odůvodnění; lhůty je nutno počítat od okamžiku, kdy se starosta žalobce jako zástupce navenek o jednání pana tajemníka objektivně dozvěděl. Žalobce dále označil faktury, průvodku k faktuře a zápis i projednání fakturace, z nichž starosta podle žalobce zjistil a ověřil, že agendu státní správy stavebního úřadu vykonávala soukromá osoba (živnostník). Faktura, která byla vystavena obecně na administrativní práce, a to s velkou zpětností, nebyla podložena ani objednávkou ze strany tajemníka, ani následně výkazem práce (není tedy jasné, co dodavatel pro město vykonal), tedy faktura byla uhrazena bez jakéhokoliv podkladu, který by platbu odůvodňoval. Žalobce vyjmenoval obory činnosti uvedené soukromé osoby a uzavřel, že tak, jak byla specifikována činnost, která byla předmětem fakturace, nelze dohledat, jakou konkrétní činnost jmenovaný realizoval. Nebyla přitom k dispozici žádná smlouva ani objednávka, která by byla řádně schválena radou města. Rada města nebyla o daných službách ani informována. Nešlo přitom o sjednání pracovněprávního vztahu, nýbrž o ryze obchodní vztah, jehož uzavření tajemníkovi nepříslušelo.
Žalobce odkázal na pravomoci tajemníka obecního úřadu dle § 110 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, s tím, že výkon přenesené působnosti nelze zajišťovat externími službami podnikatelů a tajemníkovi nebyl uložen žádný úkol ve smyslu zajištění administrativních prací. Jakékoliv smlouvy o dílo apod. spadají do pravomoci rady města, tajemník úřadu k jejich uzavírání není oprávněn. Tajemník navíc nevyhotovil žádné písemné doklady, tudíž se…
