č. 3970/2020 Sb. NSS, Správní řízení: účastníci přezkumného řízení
č. 3970/2020 Sb. NSS
Správní řízení: účastníci přezkumného řízení
k § 92 odst. 1 a k § 94 a násl. správního řádu ve znění zákona č. 303/2013 Sb.
Osoba, na jejíž žádost bylo vydáno pravomocné správní rozhodnutí, je účastníkem přezkumného řízení rozhodnutí (§ 94 a násl. správního řádu), jehož předmětem je rozhodnutí o zamítnutí odvolání jiného účastníka původního řízení pro opožděnost podle § 92 odst. 1 správního řádu.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2018, čj. 10 A 113/2015-71)
Prejudikatura: č. 906/2005 Sb. NSS.
Věc: Obec Orlické Záhoří proti Ministerstvu pro místní rozvoj, za účasti J. Ž. a J. Ž., o žalobě proti rozhodnutím ministryně pro místní rozvoj.
Na základě žádosti obce Orlické Záhoří byla dne 7. 2. 2013 Městským úřadem Rychnov nad Kněžnou, odborem výstavby a životního prostředí (dále též jen „stavební úřad“) vydána tato rozhodnutí: a) rozhodnutí, kterým bylo podle § 92 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „stavební zákon“) rozhodnuto o umístění stavby Skiareál „Jadrná“ (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby“) a b) rozhodnutí, kterým bylo podle ustanovení § 92 odst. 1 stavebního zákona vydáno rozhodnutí o změně využití území Skiareál „Jadrná“ (dále jen „rozhodnutí o změně vyžití území“), obě dále jen „územní rozhodnutí“.
Proti rozhodnutí o umístění stavby i proti rozhodnutí o změně využití území podaly osoby zúčastněné na řízení odvolání. Podaná odvolání dne 6. 1. 2014 Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „krajský úřad“), zamítl jako opožděná (dále jen „rozhodnutí o odvolání proti umístění stavby“ a „rozhodnutí o odvolání proti změně využití území“).
Dne 16. 1. 2015 obdržela žalobkyně od krajského úřadu informaci o tom, že právní moc obou územních rozhodnutí byla zrušena. Žalobkyni se podařilo zjistit, že žalovaný vydal ve zkráceném přezkumném řízení dne 31. 10. 2014 dvě rozhodnutí (obě společně dále jen „rozhodnutí v přezkumném řízení“). Účastníkem tohoto řízení byly pouze osoby zúčastněné na řízení, které podaly odvolání). Rozhodnutími v přezkumném řízení žalovaný zrušil obě rozhodnutí krajského úřadu o odvoláních a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Při posouzení včasnosti společného odvolání totiž zohlednil tvrzení odvolatelů, že „společné odvolání bylo podáno doporučeně na poště v Praze 4 dne 11. 3. 2013 v 19:59 hod., o čemž svědčí jednak podací lístek, jednak výsledek šetření odesílající pošty z 10. 1. 2014“, jakož i doklady, které k tomuto tvrzení odvolatelé přiložili v příloze. Na základě těchto dokladů posoudil žalovaný odvolání osob zúčastněných na řízení jako včasné s tím, že „porušení zákonných ustanovení (§ 2 odst. 3, § 3 a § 4 odst. 4 správního řádu) při vydání rozhodnutí o opožděném odvolání [...]je zjevné ze spisového materiálu, vysvětlení účastníků řízení není zapotřebí“. Jelikož byly podle žalovaného splněny i ostatní podmínky pro přezkumné řízení, „využilo ministerstvo svého oprávnění podle § 98 správního řádu a provedlo v dané věci zkrácené přezkumné řízení, v němž se neprovádí dokazování a v němž prvním úkonem je rozhodnutí podle § 97 odst. 3…
