č. 3210/2015 Sb. NSS, Rozpočtová pravidla: výše penále; vztah jistiny a penále
č. 3210/2015 Sb. NSS
Rozpočtová pravidla: výše penále; vztah jistiny a penále
k zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
Na výši penále za porušení rozpočtové kázně nemá žádný vliv skutečnost, že odvod představující jistinu pro toto penále byl částečně či zcela prominut, jelikož přesná výše penále je striktně stanovena zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, takže správce daně výši penále nemůže svým rozhodnutím jakkoliv ovlivnit.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 6.2014, čj. 15 Af 169/2011-61)*)
Věc: Obec Dlažkovice proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o uložení penále.
Finanční úřad v Ústí nad Labem (dále jen „správce daně“) vydal dne 22. 9. 2011 platební výměr, kterým žalobkyni stanovil penále za neoprávněně použité prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu v celkové výši 3 452 000 Kč. Odvolání žalobkyně zamítl žalovaný [zde ještě Finanční ředitelství v Ústí nad Labem, které bylo s účinností od 1. 1. 2013 dle § 19 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, zrušeno a jeho právním nástupcem se ve smyslu § 7 písm. a) citovaného zákona ve spojení s § 69 s. ř. s. stalo Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně, s nímž bylo v řízení pokračováno] rozhodnutím ze dne 8.12. 2011.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Předně uvedla, že jí sice byl uložen odvod jistiny v podobě poskytnuté dotace, avšak z této dotace byl rozhodnutím Generálního finančního ředitelství ze dne 15. 12. 2011 prominut odvod ve výši 2 900 782 Kč z nařízeného odvodu ve výši 3 452 000 Kč.
Tato okolnost by dle žalobkyně měla být vzata v úvahu, jelikož se dostala do situace, kdy sankce je výrazně vyšší než odvod jistiny, potažmo již samotný odvod zůstatku jistiny je pro žalobkyni dostatečnou faktickou sankcí s ohledem na její rozpočet.
K hmotněprávní stránce věci žalobkyně namítla, že v jejím případě došlo ze strany žalované k chybnému správnímu uvážení a nepřiměřeně tvrdému postupu, a to jak s ohledem na konkrétní posuzovanou věc s přihlédnutím k dotačním pravidlům, tak s ohledem na obecné principy práva a mezinárodní pravidla dotýkající se poskytování dotací územně samosprávným celkům ze státního rozpočtu.
V návaznosti na právě uvedené žalobkyně uvedla, že předně nesouhlasí se započítáním daně z přidané hodnoty do hodnoty dotovaného díla, a tím navazující údajné nesplnění podmínky poměru financování z dotace a z vlastních zdrojů, jelikož v žádné listině, která je k dotacím k dispozici, včetně podmínek jejich poskytnutí, není o zákazu úhrady faktur s DPH ani zmínka, přestože i DPH znamená oprávněný náklad akce, jelikož finanční prostředky DPH musí být žalobkyní vydány jako výdaj. Jestliže poskytovatel dotace měl požadavek na to, že skutečná hodnota díla se počítá bez DPH, měl jej zakotvit výslovně do dotačních pravidel. Ovšem pokud tak poskytovatel dotace neučinil, nesmí nyní žádat po žalobkyni dotační prostředky zpět, což pro ni znamená zásadní zásah do jejího majetku, s tím, že nemožnost započtení DPH si měla žalobkyně dovodit sama, a pokud si to nedovodila,…
