č. 3188/2015 Sb. NSS, Vyvlastnění: přípustnost vyvlastnění
č. 3188/2015 Sb. NSS
Vyvlastnění: přípustnost vyvlastnění
k § 3 odst. 2 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb.
k § 5 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 405/2012 Sb.
Ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, nestanoví speciální pravidlo pro to, kdy je možné považovat úsilí vyvinuté vyvlastnitelem k dosažení dohody za postačující pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění (dle § 5 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě). Toto ustanovení pouze specificky upravuje pravidla pro doručování návrhu na uzavření smlouvy. I v případě, který spadá do působnosti zákona č. 416/2009 Sb., je proto nutno zkoumat, zda bylo v silách vyvlastnitele dosažení dohody s vyvlastňovaným. Nemůže jít pouze o formální snahu o uzavření dohody spočívající v tom, že vyvlastnitel toliko zašle vyvlastňovanému návrh na uzavření kupní smlouvy a nikterak nereaguje (či reaguje zástupnými důvody) na jeho případné alternativní požadavky (jako např. na uzavření směnné smlouvy). Zásadně ovšem platí, že míra aktivity vyžadovaná po vyvlastniteli se mimo jiné odvíjí od aktivity vyvlastňovaného a od toho, zda jeho požadavky svědčí o jeho skutečném zájmu předejít rozhodnutí o vyvlastnění uzavřením dohody.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2014, čj. 7 As 174/2014-44)
Věc: a) Jan M. a b) Marie M. proti Krajskému úřadu Jihočeského kraje, za účasti Ředitelství silnic a dálnic ČR, o vyvlastnění pozemků, o kasační stížnosti žalobců.
Žalobci dne 18. 9. 2012 (resp. 19. 9. 2012) obdrželi od zástupce osoby zúčastněné na řízení návrh kupní smlouvy na odkup pozemků za cenu celkem 177 800 Kč, přičemž byli informováni o možnosti vyvlastnění těchto pozemků a účelu vyvlastnění. Na návrh žalobci nijak nereagovali. Dne 14.6. 2013 žalobci obdrželi druhý návrh kupní smlouvy (nyní s celkovou cenou 20 240 Kč) s upozorněním na možnost vyvlastnění, informací o účelu vyvlastnění a také se znaleckým posudkem o ceně nemovitostí žalobců. Na tento návrh žalobci reagovali dopisem ze dne 11. 9. 2013, v němž vyjádřili nesouhlas s navrženou cenou s tím, že trvají na úhradě původně navržené ceny pozemků, případně mají zájem na směně pozemků za pozemky ve vlastnictví státu, které konkrétně specifikovali. Současně sdělili, že tyto pozemky jsou ve vlastnictví zemřelého Miroslava Ch., nicméně v nejbližší době dle vyjádření notáře připadnou České republice, neboť zůstavitel nezanechal žádného dědice (uvedené tvrzení dokladovali kopií sdělení notáře ze dne 24. 6. 2013).
Zástupce osoby zúčastněné na řízení na to sdělil žalobcům, že výše kupní ceny pozemků odpovídá aktuální právní úpravě, neboť v důsledku novelizace § 10 zákona o vyvlastnění se od 1. 2. 2013 při stanovení ceny nepřihlíží „k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění“. Zároveň uvedl, že co se týče navrhované směny, stát disponuje pouze majetkem, který v jeho vlastnictví je, nikoliv který se…
