č. 305/2004 Sb. NSS, Řízení před soudem: delegace vhodná
č. 305/2004 Sb. NSS
Řízení před soudem: delegace vhodná
k čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
k § 9 odst. 2 soudního rádu správního
Delegace vhodná je výjimkou ze zásady trvání místní příslušnosti a z ústavní zásady zákonného soudu a soudce, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným krajským soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci. Skutečnost, že žadatel o azyl má místo pobytu mimo obvod místně příslušného krajského soudu a ve věci požaduje nařídit jednání, proto není sama o sobě důvodem postačujícím pro přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 9 odst. 2 s. ř. s.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 4. 2004, čj. Nad 138/2003-26)
Prejudikatura: srov. č. 121/2004 Sb. NSS.
Věc: Lyudmyla K. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o azyl, o delegaci vhodnou.
Dne 18. 8. 2003 byla u věcně a místně příslušného Krajského soudu v Ostravě podána žaloba Lyudmyly K. proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 9. 8. 2003, jímž žalovaný zamítl žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
Krajský soud v Ostravě předložil Nejvyššímu správnímu soudu návrh ze dne 9. 10. 2003 na rozhodnutí o přikázání věci k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti podle § 9 odst. 2 s. ř. s. Svůj návrh odůvodnil Krajský soud v Ostravě hospodárností řízení: žalobkyně se totiž zdržuje na adrese L., ulice M. č. 313, jež ve věcech správního soudnictví spadá do obvodu Krajského soudu v Praze, a vyslovila písemný nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Při jednání naopak zamýšlela předložit důkazy o změně svých osobních poměrů.
Nejvyšší správní soud neshledal návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Praze důvodným.
Z odůvodnění:
Ze soudního spisu vyplynulo, že Ministerstvo vnitra vyslovilo dne 13. 8. 2003 souhlas s tím, aby žalobkyně byla přihlášena k pobytu u Ivana C, na adrese L., okres M. Ze spisu dále vyplynulo, že žalobkyně podáním ze dne 29. 9. 2003 sdělila Krajskému soudu v Ostravě svůj nesouhlas s tím, aby ve věci samé bylo rozhodnuto bez jednání. Při jednání hodlá předložit další důkazy o podstatné změně svých osobních poměrů, které budou důvodem pro kladné rozhodnutí o její žádosti. Výzva podle § 9 odst. 3 s. ř. s., aby se účastníci k návrhu na delegaci vyjádřili, byla žalobkyni doručena 10. 10. 2003 a žalovanému dne 14. 10. 2003. Žalobkyně se ve stanovené desetidenní lhůtě, počítané od doručení výzvy, nevyjádřila, zatímco žalovaný přípisem ze dne 17. 10. 2003 sdělil, že s přikázáním věci Krajskému soudu v Praze souhlasí.
Nejvyšší správní soud se plně ztotožňuje s právními názory na delegaci vhodnou, které ve svých rozhodnutích vyjádřil Ústavní soud (např. sp. zn. III. ÚS 90/95, IV. ÚS 222/96, I. ÚS 144/2000, II. ÚS 544/02, III. ÚS 561/02), a ve svých rozhodnutích či stanoviscích Nejvyšší soud (např. 12/1972 Sb. rozh. tr, 14/1982 Sb. rozh. tr. a dále sp. zn. 3 Nd 421/2000, 7 Nd 17/2001, 11 Nd 33/2001, 4 Nd 37/2001, 7 Nd…
