dnes je 22.12.2024

Input:

č. 1987/2010 Sb. NSS, Místní poplatky: poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt

č. 1987/2010 Sb. NSS
Místní poplatky: poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
k § 3 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 48/1994 Sb.
Pobytem za úplatu dle § 3 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, je i pobyt fyzické osoby hrazený plně z prostředků veřejného zdravotního pojištění v rámci komplexní lázeňské péče. Tato fyzická osoba je poplatníkem místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2009, čj. 2 Afs 51/2009-85)
Prejudikatura: srov. č. 1545/2008 Sb. NSS, č. 1697/2008 Sb. NSS, č. 1865/2009 Sb. NSS
Věc: Akciová společnost Lázně Velichovky proti Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje o místní poplatek, o kasační stížnosti žalovaného.

Obecní úřad Velichovky vyměřil žalobci platebním výměrem č. 4/2007 ze dne 8. 10. 2007 místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt v částce 168 300 Kč za období leden až červen roku 2007. Odvolání žalobce proti platebnímu výměru žalovaný zamítl. Na základě žaloby krajský soud obě rozhodnutí zrušil.
Rozsudek krajského soudu vycházel z toho, že pobytem za úplatu podle v rozhodné době účinného znění § 3 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, není pobyt fyzické osoby hrazený plně z prostředků veřejného zdravotního pojištění v rámci komplexní lázeňské péče. Tato fyzická osoba tak není poplatníkem místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt. Vzhledem k tomu, že krajský soud svůj rozsudek založil pouze na výkladu slovního spojení za úplatu, které je užité v § 3 odst. 1 zákona o místních poplatcích, považoval za nadbytečné zabývat se také otázkou, zda osoby, u kterých žalobce poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt nevybral, nepodléhaly poplatku navíc také pro některou z výjimek vymezených v § 3 odst. 2 zákona o místních poplatcích (konkrétně se jedná o otázku bezmocnosti těchto osob). Krajský soud přesto poznamenal, že i v tomto případě musel dát zapravdu žalobci, pokud namítal, že v tomto směru nezjistily správní orgány skutkový stav v úplnosti. Tyto vady by samy o sobě vedly rovněž ke zrušení správních rozhodnutí, nicméně s ohledem na to, že krajský soud zrušil rozhodnutí z jiných důvodů, nebyly popsané vady pro posouzení věci již relevantními.
Žalovaný (stěžovatel) proti tomuto rozsudku podal kasační stížnost z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky krajským soudem v předcházejícím řízení. Podotýká, že úplatu, jak o ní hovoří § 3 odst. 1 zákona o místních poplatcích, nemusí uhradit sám žalovaný. V tomto ustanovení je pouze zakotvena podmínka úplatnosti pobytu, což znamená, že ubytovatel přijme za své služby úplatu, resp. neposkytuje své služby zadarmo. Dle názoru stěžovatele může ubytovatel úplatu přijmout buď přímo od ubytovaného nebo od zdravotní pojišťovny, částečně od obou, od zaměstnavatele, od nadace, od rodinného příslušníka, který ubytovanému lázeňský pobyt zaplatí apod. Pobyt hrazený plně z prostředků veřejného zdravotního pojištění je také pobytem úplatným, a tedy má být vybírán poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt. Tento výklad odpovídá výkladovému závěru autentickému, který učinilo
Nahrávám...
Nahrávám...