dnes je 27.12.2024

Input:

č. 1925/2009 Sb. NSS, Řízení před soudem: rozhodnutí o ustanovení advokáta

č. 1925/2009 Sb. NSS
Řízení před soudem: rozhodnutí o ustanovení advokáta
k § 79 a násl. soudního řádu správního
k § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii
Soud ve správním soudnictví nemá pravomoc ustanovit advokáta osobě pro přípravu a podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí vydanému ve správním soudnictví. Advokáta v takovém případě určí Česká advokátní komora; proti její případné nečinnosti se lze bránit žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2009, čj. 7 Afs 16/2009-51)
Prejudikatura: č. 486/2005 Sb. NSS, č. 1011/2007 Sb. NSS; usnesení Ústavního soudu č. 12/1998 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 141/97), č. 20/1998 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 296/97), č. 49/2004 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 291/04).
Věc: Libuše L. o ustanovení advokáta, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalobkyně podáním ze dne 17. 2. 2009 požádala Městský soud v Praze o ustanovení zástupce k podání ústavní stížnosti z důvodu, že rozhodnutím městského soudu ve věci sp. zn. 1 Cad 115/2008 a Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. Nao 122/2008 byl porušen zákon. Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 3. 2009, čj. 3 Ne 8/2009-6, rozhodl, že se žalobkyni neustanovuje zástupce k podání ústavní stížnosti. Zamítnutí žádosti odůvodnil městský soud tím, že takový postup soudní řád správní neumožňuje, neboť nejde o ustanovení advokáta pro řízení podle uvedeného procesního předpisu, nýbrž pro řízení podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Pro tento případ může advokáta stěžovatelce určit Česká advokátní komora (dále jen „ČAK“) postupem podle § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
V kasační stížností stěžovatelka uvedla, že dne 17. 2. 2009 podala žádost o ustanovení advokáta k zastoupení a k podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu. Na základě kontaktu s ČAK obdržela informaci, že k ustanovení advokáta je v první řadě určen soud a že Ministerstvo spravedlnosti dluží statisícové částky. Proto ČAK není schopna určit jí advokáta. Z toho důvodu se opětovně obrací na soud se žádostí o určení advokáta, neboť není schopna čelit úspěšně protizákonné argumentaci protistrany či nepřátelskému přístupu soudu k její žalobě. Neurčením advokáta by byla podstatným způsobem porušena její lidská práva (rovnost zbraní a provedení spravedlivého procesu nezávislým soudem, ochrana soudem a další).
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Z obsahu soudního spisu vyplývá, že stěžovatelka se v podání ze dne 17. 2. 2009 doručeném městskému soudu dne 23. 2. 2009, kterým napadala usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2009, čj. Nao 122/2008-189, bez jakýchkoli pochyb domáhala kromě jiného ustanovení advokáta pro účely vypracování a podání ústavní stížnosti. V bodě 1 tohoto podání tučným písmem uvedla: „Žádám o určení advokáta soudem dle § 30 OSŘ pro vypracování a podání stížnosti k ÚS ČR.“ Stejně tak i v úvodu podání hovoří o podání stížnosti k ÚS ČR a v jeho závěru o tom, že „soudem určený advokát navrhne ÚS ČR, aby vydal usnesení“.
Ustanovení advokáta soudem ve správním soudnictví připadá v úvahu jen pro ta řízení, která mohou probíhat v
Nahrávám...
Nahrávám...