č. 1466/2008 Sb. NSS, Správní řízení: rozsah dokazování
č. 1466/2008 Sb. NSS
Správní řízení: rozsah dokazování
k § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (v textu též „zákon o vysílání“)
k § 36 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)*)
Výklad pojmu mravnosti nemůže být předmětem znaleckého posudku, ale je to naopak správní orgán a posléze soud, který mu přiřazuje konkrétní význam a obsah.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2007, čj. 8 As 62/2005-66)
Prejudikatura: č. 604/2005 Sb. NSS, č. 858/2006 Sb. NSS a Boh. A 11944/35.
Věc: Akciová společnost F. proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalované.
Žalovaná rozhodnutím ze dne 21. 2. 2005 uložila podle § 60 odst. 3 zákona o vysílání žalobkyni pokutu ve výši 100 000 Kč, za porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání, kterého se dopustila tím, že dne 6. 9. 2004 v době od 11.00 do 1300 hodin odvysílala na programu pořad na téma „Měli jste někdy čistě sexuální vztah?“ z cyklu pořadů „Sexy život“, přestože je podle citovaného zákonného ustanovení provozovatel vysílání povinen nezařazovat do vysílání v době od 6.00 do 22.00 hodin pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický a nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.
Žalobkyně napadla rozhodnutí žalované žalobou, přičemž zejména tvrdila, že žalovaná nevycházela, v rozporu s § 3 odst. 4 správního řádu (č. 71/1967 Sb.), z dostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Žalobkyně mimo jiné namítla, že správní orgán nemůže rozhodnout v rámci svého volného správního uvážení, že pořad „Sexy život“ ohrožuje fyzický, psychický nebo mravní život dětí a mladistvých ve smyslu § 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání, že k zavazení pořadu do této kategorie došlo bez odborných znalostí a bez řádného zjištění skutkového stavu dostačujícího pro posouzení věci a žalovaná nemohla bez provedení důkazu znaleckým posudkem vypracovaným znalcem z oboru dětské psychologie, sexuologie či psychiatrie tuto odbornou otázku sama posoudit. Své rozhodnutí o udělení sankce proto opírá pouze o domněnky a názory, které nemají oporu v žádném žalobci dostupném průzkumu. Žalovaná uložila pokutu, aniž provedla ke svému zjištění důkaz znaleckým posudkem, jak bylo navrženo.
Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 11. 8. 2005 zrušil rozhodnutí žalované jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], neboť žalovaná nezjistila skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění zákonných podmínek pro uložení pokuty tak, aby bylo možné zabývat se věcí po právní stránce.
Žalovaná (stěžovatelka) brojila proti rozsudku městského soudu kasační stížností, v níž zejména namítala, že řízení o uložení pokuty vedla v souladu s procesními ustanoveními správního řádu. Hodnocení otázek týkajících se dopadu pořadu na vývoj dětí a mladistvých není a nemá být hodnocením odborníků. Stěžovatelka je regulačním orgánem, který nastavuje standardy týkající se vysílání, jako kolektivní orgán rozhoduje hlasováním, a konečné rozhodnutí proto není subjektivním názorem jedince, ale názorem skupiny vycházejícím z průměrného vnímání společnosti. Povinnost stěžovatelky vyžádat si znalecký posudek nebo…
